"Napiš to rychle, ať si to můžu přečíst !" To byla slova prezidenta ČGF Hanuše Goldscheidera , když jsme na podzim 2000 mluvili o tom, že připravuji podklady pro sepsání historie českého golfu. Vzal jsem si je k srdci a přes zimu jsem intenzivně pracoval. S Ivanem Paggiem jsme se dohodli, že to začneme zveřejňovat přes internet. Bohužel nebyl jsem tak rychlý, abych splnil přání Hanuše Goldscheidera. První část jsem, z ještě neuzavřeného rukopisu, přepsal do sdělitelné podoby až v den jeho pohřbu. Měl jsem být rychlejší.

 Zatím, co první polovina osmdesátých let probíhala v šedém stereotypu "reálného socializmu", nastalo v druhé polovině jisté oživení, způsobené měnící se mezinárodně-politickou situací. Golf do těchto let vstupoval bohatší o další škraloup v očích nadřízených orgánů. Mistrovství Evropy juniorů 1979, které přineslo československému golfu a republice zasloužené vavříny za dokonalou organizaci a bylo nesporným mezinárodním úspěchem, překročilo rozpočet, což se v plánovaném hospodářství považuje za neodpustitelnou chybu. Předseda ČSG doc. Ivo Rais a hospodář Jaroslav Fulín byli několikrát nuceni na tělovýchovných orgánech tuto skutečnost zdůvodňovat a vysvětlovat. Golf nemohl pro nejbližší léta počítat s žádnou obdobnou akcí.

Liga v roce 1980 se hrála stejným způsobem jako na konci sedmdesátých let. V I. lize mužů, která nesla název Mistrovství ČSSR družstev, bylo po odehraných deseti kolech konečné pořadí: Golf Mariánské Lázně, Slavia VŠ Praha, Start Karlovy Vary, Tatran Praha, NHKG Ostrava, Bohemia Poděbrady (sestoupilo do II.ligy).

II. liga, která nesla název Přebor ČSR družstev mužů, skončila takto: Golf Mariánské Lázně B, Golf Praha (postoupilo do I.ligy), Start Karlovy Vary B, Golf Mariánské Lázně C, Slavoj Praha, Slavia VŠ Praha B (sestoupilo do KP).

Kromě I. a II. ligy se hrály rovněž krajské přebory a to ve čtyřech oblastech, západočeské, středočeské, pražské a moravsko-slovenské.

Konečné pořadí v západočeské oblasti bylo: Slovan Karlovy Vary A, Golf Mariánské Lázně D, Start Karlovy Vary C, Slovan Karlovy Vary B, Start Plzeň, Golf Mariánské Lázně E.

Středočeská oblast skončila takto: Konstruktiva Praha, Tatran Praha B, Kolora Semily B, Golf Praha B.

Pražská oblas měla konečné pořadí: Kolora Semily A, Poděbrady B, Golf Praha C, Tatran Praha C.

Konečné pořadí v moravsko-slovenské oblasti bylo: NHKG Ostrava C, NHKG Ostrava B, Lokomotiva Brno A, Tesla Oldřichovice, Elán Bratislava, NHKG Ostrava D, Lokomotiva Brno B.

Vítězná družstva z jednotlivých oblastí spolu sehrála kvalifikaci o postup do II.ligy. Zvítězilo družstvo Kolory Semily.

O soutěžích družstev žen 1980 víme bohužel podstatně méně. Zřejmě se hrál v několika skupinách krajský přebor a šest družstev postoupilo do finále mistrovství republiky. Byla to družstva Golf Mariánské Lázně, Slovan Karlovy Vary, Start Karlovy Vary , Golf Praha, Tatran Praha a NHKG Ostrava. Zvítězilo družstvo Golf Mariánské Lázně.

Pro rok 1981 byl systém ligy mužů zásadně změněn, zatímco liga žen zůstala beze změny. Všechny mužské soutěže, tj. I. a II. liga i krajský přebor se hrály jednorázově v jednom termínu. I. a II. ligu hrálo vždy 6 družstev při zachování dosavadního systému postupu a sestupu. Od roku 1982 směla v každé soutěži startovat dvě družstva z jednoho oddílu.

První a druhá liga mužů se hrála v roce 1981 v Karlových Varech v prodlouženém víkendu 3.až 5. července. V pátek a v sobotu se hrála kvalifikace na tři kola, v neděli jamková o 1., 3. a 5. místo. Družstva v obou soutěžích tvořilo šest hráčů a jeden náhradník. Nejhorší výsledek každého kola se škrtal.

Krajský přebor ve čtyřech oblastech se hrál obdobně, družstvo však tvořili 4 hráči a jeden náhradník. V každém kole kvalifikace se nejhorší výsledek škrtal. Západočeská oblast se hrála v Mariánských Lázních spolu s mistrovstvím družstev žen. Vítězové jednotlivých oblastí se utkali o postup do II. ligy. V roce 1981 vyjímečně postupovalo 6 družstev.

Konečné pořadí družstev v I. lize 1981 bylo: Start Karlovy Vary, Golf Mariánské Lázně, Slávie VŠ Praha, NHKG Ostrava, Tatran Praha, Golf Praha (sestupovalo). Vítězné družstvo Startu Karlovy Vary hrálo v sestavě Pavel Fulín, Jaroslav Hanek, Václav Brtek, Miroslav Brtek, Jaroslav Peterka a Jan Krich. Konečné pořadí družstev ve II. lize 1981 bylo: Golf Mariánské Lázně B (postupovalo do I.ligy), Start Karlovy Vary B, Kolora Semily, Bohemia Poděbrady, Golf Mariánské Lázně C, Slavoj Praha (sestupovalo do krajského přeboru).

Mistrovství republiky žen pro rok 1981 skončilo tímto pořadím: Tatran Praha, Slovan Karlovy Vary, Golf Praha, Golf Mariánské Lázně, Start Karlovy Vary, NHKG Ostrava. Mistrovské družstvo Tatranu Praha hrálo v sestavě Ludmila Křenková, Eva Balcarová a Marie Laštovková.

Změnou herního systému se vícekolová liga změnila v jednorázový turnaj družstev. Tuto změnu zřejmě vyvolaly jak finanční, tak časové důvody. Pro špičkové hráče byla stále velmi motivující vidina reprezentace, pro kterou kriteriem byly výkony z klasifikačních, tzv. křížkových turnajů. Turnaje se již neodbývaly jen na západočeských hřištích a tím bylo třeba více cestovat.

Pojem "křížkové turnaje" vznikl někdy v druhé polovině sedmdesátých let. Tyto turnaje svůj název odvozují od křížku, kterým byly v kalendáři soutěží označeny. V roce 1978 to např. byly Velká cena Startu, Mezinárodní lázeňský, Velká cena Karlových Varů, kvalifikace Mistrovství republiky na jamky, Akademik, Turnaj Golfu Praha, Západočeský pohár, Pohár výrobních družstev, Mistrovství republiky na rány a Velká cena Karlových Varů-Porcelánu. Když si k těmto turnajům připočteme deset kol ligových, oddílové přebory a případně další menší turnaje, je to poměrně rozsáhlý program. Reprezentanti navíc měli reprezentační povinnosti.

Dá se říci, že změnou vícekolové soutěže družstev na jednorázový turnaj skončila slavná éra golfové ligy. Přesto, že turnaj měl svoji nespornou sportovní hodnotu, nemohl nahradit měření sil ve vícekolové soutěži každého s každým. Pro umístění v soutěži byla nejdůležitější hra na rány v kvalifikaci. Tím, že se hrálo jen jedno utkání na jamky v sezóně,se téměř z golfových soutěží jamková hra vytratila. Reprezentační družstva klubů se sestavovala pouze na tento turnaj, často narychlo těsně před soutěží.

O vítězství v Mistrovství ČSSR družstev mužů se v dalších létech let osmdesátých podělily tyto kluby: Slavia VŠ Praha (1982), Start Karlovy Vary (1983, 1984), Golf Mariánské Lázně (1985, 1986), NHKG Ostrava (1987, 1988, 1989).

V mistrovství družstev žen pětkrát zvítězilo družstvo Slovanu Karlovy Vary ( 1982, 1983, 1984, 1985, 1986), dvakrát Golfu Mariánské Lázně (1987, 1989) a jednou Startu Karlovy Vary (1988).

Vrcholnými soutěžemi československé golfové scény i nadále byla obě mistrovství republiky, národní na jamky a mezinárodní na rány. K nim se řadila mistrovství juniorů a seniorů.

V roce 1980 se mistrem republiky ve hře na jamky stal Pavel Fulín. Jeho cesta za titulem byla opravdu trnitá. V prvním kole porazil J.Kodeše z Poděbrad 3/2, v druhém Miroslava Němce 3/2, ve třetím J.Zitterbarta opět 3/2 a v semifinále narazil na obhájce titulu Jiřího Dvořáka, který měl čerstvý skalp Jana Kunšty 2/1 z předchozího kola. P.Fulín zvítězil 1 up a ve finále se střetl s další hvězdou, Jiřím Kunštou. Po lítém boji zvítězil P.Fulín na 37. jamce.

Mistryní republiky ve hře na jamky 1980 se stala Ludmila Křenková. V prvním kole porazila Bachtíkovou 5/4, v semifinále Chrástkovou 3/2 a ve finále Amaru Robětínovou 1 up.

Mezinárodním mistrem republiky ve hře na rány se stal v roce 1980 U.Berlinger. Mistrovství se hrálo v Karlových Varech. Mezinárodní mistryní se stala Vlasta Keplová z Mariánských Lázní.

V roce 1980 se poprvé v novodobé historii českého golfu konala mistrovská soutěž na jiném než na jednom ze západočeských hřišť. V roce 1980 se juniorský i seniorský přebor konal v Šilheřovicích. Juniorským mistrem se stal Marcel Svěntek z NHKG Ostrava, před Mikulášem Ordnungem a Jiřím Blažkem. Juniorskou mistryní republiky se stala Amara Robětínová před Vlastou Keplovou. Seniorským mistrem republiky 1980 se stal Josef Markuzi, seniorskou mistryní Hana Chrástková. Dosažené výsledky nebyly nijak oslňující a zřejmě je ovlivnil stav hřiště. Přesto, že přenesení mistrovských soutěží do Šilheřovic bylo významným krokem pro rozvoj golfu, ukázalo se jako předčasné a v příštím roce se opět všechna mistrovství hrála na západočeských hřištích.

V roce 1981 se mistrem republiky na jamky stal Jan Kunšta. Byl to v této hře jeho třetí mistrovský titul (první získal v roce 1966). Cestou za titulem porazil v prvním kole Františka Lébla 3/2, ve druhém Jana Juhaniaka na 19. jamce, ve třetím svého bratra Jiřího 3/2, v semifinále Helmuta Pszotu 1 up a ve finále oddílového kolegu Madarazse 7/5.

V mistrovství žen potvrdila svoji suverenitu Ludmila Křenková. V prvním kole porazila Fischerovou 4/3, v semifinále Bachtíkovou 6/5 a ve finále opět Amaru Robětínovou 2/1.

Mezinárodním mistrem republiky pro rok 1981 se stal Pavel Fulín, před Janem Kunštou a Jiřím Dvořákem. Mezinárodní mistryní 1981 se stala Ludmila Křenková před Amarou Robětínovou a K Steinerovou z Německa. Mistrovství se hrálo v Mariánských Lázních.

Juniorským mistrem republiky se v Karlových Varech stal Mikuláš Ordnung, juniorskou mistryní Adéla Pinkasová z Mariánských Lázní. Seniorskými mistry se opět stal J.Markuzi a H.Chrástková.

V roce 1982 získal svůj první mistrovský titul ve hře na jamky karlovarský Miroslav Brtek. V prvním kole zvítězil nad Ivo Balcarem st. 6/5, ve druhém nad Arnoštem Koptou 3/2, ve třetím nad Jiřím Kodešem 4/3, v semifinále nad Pavlem Fulínem 4/2 a ve finále, tradičně hraném na 36 jamek, nad Janem Juhaniakem 5/3.

V roce 1982 pokračovala Ludmila Křenková ve své vítězné sérii. V jamkovém mistrovství se v prvním kole porazila Hynkovou 6/5, v semifinále Zavázalovou 2/1 a ve finále Amaru Robětínovou 4/3.

V roce 1982 prokázal Miroslav Brtek svoji suverenitu i vítězstvím v Mezinárodním mistrovství v Karlových Varech kvalitním výkonem 299 ran. Poslední kolo, zahrané na 70, bylo nejlepším výsledkem mistrovství. Na druhém místě skončil Jan Kunšta (302), na třetím Christian Grieshein z Německa (312).

Mezinárodní mistryní republiky pro rok 1982 se stala Greta Hobbs z Velké Britanie výkonem 320 ran, když o ránu porazila obhájkyni titulu Ludmilu Křenkovou. Nejlepšího výsledku mistrovství na jedno kolo, 74 ran, dosáhla L.Křenková ve třetím kole.

Juniorským mistrem pro rok 1982 se stal Karel Kepl ml. z Golfu Praha, juniorskou mistryní Lenka Klichová ze Slovanu Karlovy Vary.

Zatímco seniorský titul v kategorii žen potřetí za sebou získala Hana Chrástková, zahájil v roce 1982 svoji mistrovskou serii mezi seniory svým prvním titulem Václav Pinkas.

V roce 1983 zopakoval Pavel Fulín své vítězství z roku 1980 v Mistrovství na jamky. Mistrovství se konalo v Karlových Varech. V prvním kole porazil Helmuta Pzsotu 6/4, ve druhém Jaroslava Peterku 2/1 a ve třetím po velkém boji Václava Brtka na 20. jamce. V semifinále se utkal s Jiřím Kodešem a zvítězil 2/1. Ve finále, opět hraném tradičně na 36 jamek, se utkal s Jaroslavem Hankem a zvítězil až na 40. jamce.

I v roce 1983 se již počtvrté ve finále Mistrovství republiky žen na jamky utkaly Ludmila Křenková a Amara Robětínová. I tentokrát zvítězila Křenková 5/3. Na cestě do finále porazila Křenková Kadeřábkovou 8/6 a v semifinále Klichovou až na 19. jamce.

V roce 1983 získal v Mezinárodním mistrovství republiky na rány svůj první mistrovský titul v této hře Jiří Kunšta a to díky vynikající hře v druhém, třetím a čtvrtém kole. Po slabším začátku 80 zahrál 70,72 a 70, celkem 292. Na druhém místě skončil Jaroslav Hanek (297), třetí byl Jan Juhaniak (298).

V Mezinárodním mistrovství žen 1983 zvítězila Ludmila Křenková (310) před Amarou Robětínovou (317) a obhájkyní titulu Angličankou Hobbsovou (325).

Dne 9.3.1983 byly předsednictvem výboru Československého svazu golfu schváleny Závazné pokyny pro svazové turnaje jednotlivců. Zásadní změnou proti dosavadním zvyklostem bylo zrušení kategorie juniorů (do 21 let) a vypisování kategorie dorostu (14 až 18 let). Tím se mistrovství republiky juniorů změnilo v dorostenecký přebor republiky. V roce 1983 se dorosteneckými přeborníky v Mariánských Lázních stali Richard Pszota a Lenka Klichová.

V roce 1984 se mistrovství na jamky hrálo v Mariánských Lázních. Na "domácím hřišti" zvítězil Jiří Kunšta. V prvním kole porazil klubového kolegu Stanislava Svitka 7/6, ve druhém opět klubového kolegu Karla Kepla ml. 4/2 a ve třetím Jana Juhaniaka 4/3. V semifinále se utkal s Jiřím Kodešem a zvítězil opět 4/3. Ve finále na 36 jamek bojoval Jiří Kunšta s mariánskolázeňským Miroslavem Němcem, hrajícím za VŠ Praha, a zvítězil 2/1.

V mistrovství žen zvítězila Ludmila Křenková. V prvním kole porazila Bachtíkovou 6/4. V semifinále se tentokrát utkala se svojí tradiční finálovou soupeřkou Amarou Robětínovou a porazila jí 3/2. Ve finále se střetla s karlovarskou Lenkou Klichovou a zvítězila 4/3. Byl to v této hře již její sedmý mistrovský titul v řadě za sebou a šestnáctý celkem od roku 1960.

Dorostenecký přebor 1984 se konal v Šilheřovicích. Po pěti letech se tedy opakoval pokus zapojit toto hřiště do systému mistrovských soutěží. Tentokrát dokonale využili domácího prostředí hráči Ostravy a zvítězili v obou kategoriích. Přeborníkem mezi dorostenci se stal Roman Pientka a mezi dorostenkami "levostranná" hráčka Halina Sztwiertniová.

Mezinárodní mistrovství republiky 1984 ve hře na rány v Karlových Varech mělo dramatický průběh. V prvním kole získal obhájce titulu Jiří Kunšta výborným výkonem 70 ran náskok 6 ran na Jana Juhaniaka a Miroslava Brtka. Před svým bratrem Janem resp. Rakušanem Christianem Czernym byl o 10, resp. 11 ran. Pak ale nastal herní koncert Czerného, který výkonem 69 v druhém kole ze ztráty umazal 7 ran a v dalším kole ještě ránu. Do posledního kola nastupoval Jiří Kunšta s náskokem tří ran na své pronásledovatele, Rakušana Czerného, bratra Jana a Jana Juhaniaka. Czerny opět zahrál výborných 71 ran a výsledek 296 mu zajistil mistrovský titul. Na druhém a třetím místě skončila výborná bratrská dvojice Kunštů stejným výsledkem, pouze o jednu ránu horším než byl výsledek vítězný. Jan Juhaniak v poslední kole tempo nevydržel a 79 ran stačilo jen na čtvrté místo (304).

V Mezinárodním mistrovství žen 1984 na rány zvítězila tentokrát "věčně druhá" Amara Robětínová a to stylem start-cíl. Jediná zahrála každé kolo pod 80 a každé její kolo bylo nejlepším z celého startovního pole. Její konečný výsledek byl 302 rany. Na druhém místě skončila obhájkyně titulu Ludmila Křenková (308).

V mistrovství seniorů 1984, které se hrálo v Motole, zvítězil potřetí v řadě Vaclav Pinkas.

Mistrovství republiky na jamky 1985, hrané v Karlových Varech, přivedlo do listiny mistrů nová jména, jak v mužské, tak v ženské kategorii. V mužích zvítězil Jiří Zavázal. Na své cestě za titulem porazil v prvním kole Blažka z Ostravy 5/4, ve druhém Dietla 4/3, ve třetím Mrůzka 1 up. V semifinále narazil na Pavla Fulína a zvítězil 6/5. Ve finále se střetl s poděbradským Seifertem, který v semifinále porazil Jiřího Kunštu 4/3. Finálovým vítězstvím 4/3 si zajistil mistrovský titul, první a současně i poslední.

V mistrovství žen zvítězila Lenka Klichová. V prvním kole porazila nejtěsnějším rozdílem Hynkovou 1 up a v semifinále oplatila porážku Křenkové z loňského finále vítězstvím 2/1. Ve finále se střetla s Helenou Janoudovou-Nechanickou, která v semifinále porazila A.Hudcovou-Robětínovou 3/2. Klichová zvítězila 5/3 a získala svůj první titul. Na další si musela počkat čtyři roky.

Mezinárodní mistrovství na rány 1985 se konalo v Mariánských Lázních. Na prvním čtyřech místech se opět umístili titíž hráči jako v roce 1984, jenže v jiném pořadí. Zvítězil Jan Juhaniak výkonem 297 ran, když v prvním kole zahrál 69. O ránu za ním zůstal Jan Kunšta. Obhájce titulu z roku 1984 Rakušan Czerny skončil na třetím místě výkonem 303. O čtvrtou pozici se dělili Jiří Kunšta a Miroslav Brtek (304). Mezinárodní mistryní na rány pro rok 1985 se opět stala Ludmila Křenková mimořádně dobrým výkonem 301 ran a s náskokem 11 ran. Na dalších čtyřech místech se tentokrát umístily zahraniční účastnice, Němka Patsi Peterová (312), Rakušanka Martina Franzová (318), a Němky Katerina von Griesheim (319) a Aneta Rittershaus (321). Pole dalších našich hráček vedla Halina Sztwiertniová na sedmém místě výkonem 330. Přitom toto nepříznivé umístění způsobilo Sztwiertniové třetí kolo za 93, ostatní tři kola hrála vyrovnaně 79.

Dorosteneckými přeborníky pro rok 1985 se stali Petr Mrůzek z Mariánských Lázní a Milada Vatolíková z Ostravy, seniorskými mistry Bohumil Landa a Alžběta Cieslarová.

Mistrovství republiky na jamky 1986 za teplého a slunného počasí bylo v Mariánských Lázních přehlídkou výborných sportovních výkonů. Obhájce titulu Jiří Zavázal se po vítězství nad Jiřím Kunštou na 19. jamce dostává do semifinále. Druhým semifinalistou je Jan Kunšta, který po dramatickém zápase zvítězil nad Jiřím Kodešem také na 19. jamce. Dalšími dvěma semifinalisty jsou Arnošt Kopta a Jiří Seifert. V semifinále poráží Jan Kunšta Jiřího Zavázala na 17. jamce, když hraje z bankru in. Druhým finalistou je Arnošt Kopta. Finále skončilo vítězstvím Jana Kunšty na 30. jamce. Na své cestě za titulem zahrál v průběhu mistrovství Jan Kunšta 27 birdie a 2 eagle.

V Mistrovství republiky žen na jamky 1986 zvítězila opět Ludmila Křenková. Tentokrát nestartovaly její tradiční soupeřky Amara Hudcová a Lenka Klichová. Ve finále je však rovnocenně nahradila Helena Janoudová. Křenková hrála první devítku 33 a zápas se jevil jako rozhodnutý. H.Janoudová však pečlivou a přesnou hrou dokázala nepříznivý vývoj zápasu zvrátit a na 35. jamce byl stav all square. Poslední jamku však L.Křenková vyhrála a tím i celé mistrovství.

Dorostenecký přebor 1986 se hrál poprvé na hrišti v Motole. Zvítězil obhájce titulu Petr Mrůzek (229) před Miroslavem Jandou (233) a Ondřejem Truplem (237). I v kategorii dívek zvítězila obhájkyně titulu Milada Vatolíková (258) před svojí oddílovou kolegyní Martinou Dorníkovou (265).

Seniorské mistrovské tituly 1986 získali počtvrté Václav Pinkas a popáté Helena Kropáčová.

V Mezinárodním mistrovství 1986 mužů na rány v Karlových Varech zvítězil Švéd Goran Runfelt (302) dosti nevyrovnanou hrou, kdy v prvním kole zahrál 84 a ve třetím 69. Druhý skončil Jugoslávec Daniel Kraljič (303). Nejlepším z našich hráčů byl Miroslav Brtek na třetím místě, který hrál velmi vyrovnaně (76+77+76+75=304). Obhájce titulu Jan Juhaniak skončil čtvrtý (307).

Mezinárodní mistryní pro rok 1986 ve hře na rány se stala Ludmila Křenková (322), před Amarou Hudcovou (323) a Helenou Janoudovou (338). Křenková tak získala po třech letech opět oba mistrovské tituly v jednom roce a po deváté celkem.

Mistrovství republiky 1987 na jamky se konalo poprvé v Šilheřovicích, čímž se Šilhěřovice zařadily mezi mistrovská hřiště. Na tomto mistrovství svůj třetí titul v této hře vydobyl Jiří Kunšta. V prvním kole porazil Rouse 5/3, ve druhém O.Trupla 2/0, ve třetím svého bratra Antonína 3/1, v semifinále Jiřího Jandu 6/4 a ve finále Rudolfa Žáka z Ostravy 3/2.

V Mistrovství žen na jamky zvítězila Ludmila Křenková. Na cestě do finále porazila Schovánkovou 6/4 a Kučerovou 7/5. Ve finále se střetla s Martinou Dorníkovou a zvítězila 6/5.

Přebor dorostenců 1987 se hrál v Poděbradech. Tituly získali Ondřej Trupl a Martina Dorníková. Vítězem seniorského mistrovství 1987 se stal podruhé Bohumil Landa.

Mezinárodní mistrovství republiky 1987 na rány bylo zřejmě provázeno nepřízní počasí. Čtvrté kolo bylo totiž zkráceno. Mistrovský titul získal Řek George Nikitaldis (75+76+75+60=286) před Jiřím Seifertem (291).

Mezinárodní mistryní na rány 1987 se po třech letech opět stala Amara Hudcová (322) před Ludmilou Křenkovou (328) a Helenou Janoudovou (344).

Rok 1988 byl ve znamení dvou jmen, Miroslav Brtek a Amara Hudcová. Oba se totiž stali v tomto roce dvojnásobnými mistry republiky, jak ve hře na jamky, tak na rány. Na Mezinárodním mistrovství na rány zahrál M. Brtek, po zaváhání v prvém kole (82), ve druhém kole 69 a potom vyrovnanou hrou 74 a 76 (celkem 301) získal mistrovský titul o ránu před Pavlem Fulínem. Třetí byl Jan Juhaniak (303). Pro Miroslava Brtka to bylo zopakování tohoto dvojnásobného mistrovského úspěchu po šesti letech.

Amara Hudcová obhájila titul ve hře na rány výkonem 319 ran před Ludmilou Křenkovou (327) a Martinou Dorníkovou (329).

Dorostenecký přebor 1988 přinesl úspěch dvěma dosud nejmenovaným hráčům, Romanu Chudobovi z Karlových Var a Karle Pavelčákové z Ostravy. Hrálo se v Semilech.

Seniorský mistrovský titul získal v roce 1988 poprvé čerstvý senior Jiří Kodeš z Poděbrad. V ženách získala titul Eva Balcarová ze stejného oddílu.

V roce 1989 vyšli z bojů o mistrovský titul ve hře na jamky v Karlových Varech vítězně Miroslav Němec a Lenka Klichová. Pro Miroslava Němce, používajícího putter s nápadně velkou hlavou, to byl první mistrovský titul, zatímco pro Lenku Klichovou již druhý.

Na své cestě za titulem porazil Miroslav Němec Petra Michálka z Ostravy 2/1, Jaroslava Peterku 4/2, obhájce titulu Miroslava Brtka 1/0, Jiřího Kunštu 3/2 a ve finále ostravského Lumíra Kainera 3/2.

Lenka Klichová porazila Hanu Chrástkovou 5/4, Martinu Dorníkovou 4/3 a ve finále Ludmilu Křenkovou 4/3.

Tituly mezinárodních mistrů republiky ve hře na rány tentokrát putovaly z Mariánských Lázní do ciziny. V mužích zvítězil Axel Krag z Dánska, v ženách Anette Kugelmüllerová z Německa. V mužské soutěži podal vítěz výborný výkon 74+74+68+70=286 tzn. dvě pod par. Druhý skončil Rakušan Markus Brier (297) a třetí Dán Thomas Bjorn (302). Na čtvrtém místě skončil obhájce titulu Miroslav Brtek (302) před pátým Jiřím Kunštou (303). Na šestém až devátém místě byli shodným výsledkem 304 ran Jiří Seifert, Jiří Janda, Jan Juhaniak a Dán Jan Andersen.

Vítězná Anette Kugelmüllerová zahrála 80+78+79+78=315 ran. Na druhém místě skončila Rakušanka Martina Hafner (319), třetí obhájkyně titulu Amara Hudcová (321). Ludmila Křenková se tentokrát musela spokojit se čtvrtým místem (324) před Lenkovu Klichovou (328).

Dorosteneckými přeborníky pro rok 1989 se stali Jan Račan a Hana Neubauerová ml. Seniorské tituly získali podruhé Jiří Kodeš a pošesté Helena Kropáčová.

Kromě mistrovských soutěží se v osmdesátých létech konalo již poměrně rozsáhlé množství turnajů a to na řadě hřišť. Nejčastějším místem konání těchto turnajů byla samozřejmě stále dvě západočeská hřiště. V roce 1981 se konaly v Mariánských Lázních tyto turnaje: Jarní, Pohár Vítězství, Mezinárodní Lázeňský, Pohár mládeže, Západočeský pohár, Memoriál Dr. Klementa, Memoriál Dr. Novotného, Uran Pohár, Akademik, Turnaj Golf Praha, Pohár Mariánských Lázní, Start Cup, Pohár míru, Gastronom, Železná soutěž, Soutěž SČSP, Seniorský pohár, Lázeňský stableford, Smíšené čtyřhry a Soutěž dobré vůle. Tedy 20 turnajů. Tento počet již byl pro hřiště téměř maximální a v průběhu osmdesátých let se již nezvětšoval. V roce 1988 se zde hrály Jarní, Golf Pohár, Mezinárodní lázeňský, Pohár Mar.Lázní, Velká cena Tatranu, Velká cena Startu Plzeň, Bratislavský turnaj, Uran Pohár, Akademik, Gastronom, Pohár SČSP, Turnaj Baníku Sokolov, Soutěž SČSP, Turnaj dobré vůle a Čtyřhry. Tedy 15 turnajů.

V roce 1981 se v Karlových Varech hrálo 11 turnajů a to Velikonoční, Zahájení sezóny, Velká Cena startu, Velká Cena Karlových Varů, Plumon, Karlovarský porcelán, Pohár Čs.státních lázní, Pohár ČSVD, Železná soutěž proti par, Cross-country a Ukončení sezóny. V roce 1988 jich bylo 14 a to Velikonoční turnaj, Májový turnaj, Velká Cena Karlových Varů, Velká Cena Startu, Pohár Martini, Karlovarský porcelán, Karlovarský vřídlovec, Plumon, Křišťálový pohár ČSVD, Karlovy Vary Open-mládež, Ukončení sezóna, Dobrá vůle I, Dobrá vůle II a Kros.

Dalším, nejvíce vytíženým hřištěm byly Semily. V roce 1981 se zde hrálo 12 turnajů a to Pomerančový turnaj, Velká Cena Krkonoš, Velká Cena Kolory, Velká Cena Českého Ráje, Parfémový turnaj, Pojizerský pohár, Východočeský pohár, Bozkovský vápenec, Velká Cena Železnobrodského skla, Velká Cena Pochodně, Velká Cena Semil a Ski-golf. V roce 1988 zůstal tento počet zachován vč. názvů, až na dva. Hrál se Old Driver Trophy a Kozákovský polodrahokam místo Pojizerského poháru a Ski-golfu.

Již od začátku osmdesátých let patřily k nejvytíženějším hřištím i Šilheřovice. V roce 1981 se zde hrálo 8 turnajů a to Zámecký pohár, Turnaj Moravy, Pohár Tesly, Pohár mládeže, Ostravský turnaj, Televizní pohár, Metasport a Zlatý bažant. V roce 1988 jich bylo již 14. K stávajícím přibyly Velikonoční turnaj, Slovakia mix, Start Katovice, Důl Vítězný únor, Tesla Open a Kros.

Nárůst počtu konaných turnajů v osmdesátých letech zaznamenalo hřiště v Poděbradech. V roce 1981 se zde konaly pouze dva turnaje a to Poděbradská minerálka a Pohár Bohemie. V roce 1988 již šest turnajů a to Velikonoční turnaj, Velká Cena Polabí, Poděbradská minerálka, Hendikepový turnaj, Pohár Bohemie a Velká Cena Choťánek.

Největší nárůst pořádaných turnajů zaznamenal pražský Motol. V roce 1981 se zde konaly pouze dva turnaje a to Velká Cena Motola a Výročí SČSP. V roce 1988 se zde konalo již 14 soutěží a to Soutěž Vítězství, Májový turnaj, Memoriál Dr.Klementa, Intersigma, Velká Cena Prahy, Golf pohár, Air India, Pohár Sportturistu, Turnaj TJ Kuželky, Memoriál Míly Plodka, Turnaj Čedoku, Turnaj Konstruktivy, 17. listopad a Tradiční turnaj.

V roce 1981 se na Svratce konaly dva turnaje a to Pohár Vysočiny a Veletržní Pohár. V průběhu osmdesátých let k těmto dvěma přibyl ještě turnaj Chocholáčova paleta.

Posledním hřištěm, které měl československý golf k disposici byla Líšnice. Ta v druhé polovině sedmdesátých let byla přestavěna na systém sedmi nekřižujících se jamek. Tento systém sice zvýšil bezpečnost hry, ale nutnost opakovat dvě jamky vedla k výrazným provozní potížím při větším počtu hráčů. V osmdesátých létech hřiště prožívalo těžké období své existence,vyvolané snahou státních orgánů po jeho vyčlenění pouze pro diplomatický sbor. I když tato snaha v plné míře nikdy nebyla uskutečněna a na hřiště měli přístup hráči všech oddílů golfu při ČSTV, přeci jen vedla ke snížení počtu pražských hráčů, kteří sem pravidelně zajížděli. Během osmdesátých let se zde konaly klubové turnaje Slavoje Praha s názvem Jarní a Podzimní soutěž a turnaje určené výhradně pro členy diplomatického sboru. Roku 1989 se zde uskutečnil první ročník turnaje Pohár Líšnice, kterým byla tato vynucená izolace proražena.

Proti sedmdesátým létům dále narostl počet účastníků těch nějvětších turnajů. Soutěž Vítězství v Karlových Varech dohrálo ve dnech 9.a 10.5.1980 113 hráčů a hráček. Velkou Cenu Startu v Karlových Varech 14.a 15. května 1983 hrálo rovněž 113 hráčů a hráček. Mezinárodní lázeňský turnaj v Mariánských Lázních ve dnech 27. až 29. května 1983 dohrálo 140 účastníků. Ve dnech 30.a 31. 7.1983 se hrál v Mariánských Lázních Memoriál M.Plodka, který dohrálo neuvěřitelných 173 účastníků. Tento rekord snad již nikdy nebyl překonán. Od roku 1984 se konal Memoriál M.Plodka v Praze-Motole. V roce 1987 dohrálo turnaj Karlovarský porcelán v Karlových Varech 146 účastníků.

Zvětšoval se i počet účastníků turnajů na ostatních hřištích. Ostravského turnaje 1988 v Šilheřovicích se zúčastnilo 78 hráčů a hráček, Poháru Metasportu v témže roce 79 hráčů a hráček. Turnaje Konstruktivy 1988 se v Motole zúčastnilo 58 účastníků.

Od roku 1982 pořádal slovenský oddíl Elán Bratislava každoročně velký turnaj, který zahrnoval tzv. Bratislavský turnaj jako soutěž jednotlivců a Elán Cup, což byla soutěž dvojic. Obě soutěže na sebe úzce navazovaly. Bratislavský turnaj se hrál na 2x18 jamek. Pro účast v Elán Cupu se sestavily dvojice, které odehrály 1x18 jamek formou závodní čtyřhry. Vítězem Elán Cupu se stala dvojice s nejnižším součtem výsledků obou hráčů z Bratislavského turnaje a společného výsledku z Elan Cupu.

Turnaj Elánu Bratislava se začal hrát v Šilheřovicích, kde se ho v roce 1983 zúčastnilo 72 účastníků, většinou z místního oddílu. V roce 1984 se přestěhoval na západočeská hřiště. V Mariánských Lázní se v roce 1984 poprvé hrál jako neoficielní přebor republiky dvojic.

V osmdesátých létech se rozšířil jak počet golfistů, tak i počet oddílů, ve kterých byli organizováni. Výjděme z čísel udávajících počty hráčů s hendikepem. K 1.1.1981 měl Golf Mariánské Lázně 75 hráčů a hráček s hendikepem, k 1.4.1987 to bylo již 90. Golf Praha měl k 1.1.1981 45 hráčů a hráček s hendikepem, k 1.4.1987 jich měl již 103. U ostatních oddílů to bylo takto: Start Karlovy Vary 52 (72), Slovan Karlovy Vary 32 (68), Baník Sokolov 0 (11), Start Plzeň 13 (13), Tatran SZ Praha 26 (32), Slavoj Praha 9 (16), Konstruktiva Praha 17 (20), VŠ Praha 20 (15), Kuželky Praha 0 (8), Tatran Praha I 3 (3), Bohemia Poděbrady 13 (42), Kolora Semily 33 (39), Lokomotiva Brno 16 (46), NHKG Ostrava 63 (116), Tesla Třinec 5 (16), Elán Bratislava 3(27).

Z uvedeného vyplývá, že v průběhu osmdesátých let přibyly do rodiny golfistů dva nové oddíly, Kuželky Praha a Baník Sokolov. Zakladatelem oddílu golfu při TJ Kuželky Praha byl Ing. Jiří Velden. Tento oddíl, přes název, který s golfem měl pramálo společného, prokázal svoji životaschopnost a přežil až do druhé poloviny let devadesátých, kdy se jeho členové včlenili do několika golfových klubů.

Golfový oddíl při TJ Baník Sokolov vznikl ve snaze postavit golfové hřiště na rekultivovaných pozemcích po povrchové těžbě uhlí. Jeho členy byli převážně bývalí členové mariánskolázeňského golfového klubu. Oddíl existoval po celá osmdesátá léta, začátkem devadesátých let se však jeho členové ve velké většině vrátili opět do mariánskolázeňského klubu.

Počet hráčů s hendikepem se tedy mezi roky 1981 a 1987 zvýšil ze 425 na 737. Počet hráčů s nejvyšší herní úrovní se však nezvyšoval, ale spíše stagnoval. Nejlepšími hráči podle hendikepu k 1.1.1981 byli: Jiří Dvořák (-1), Jan Kunšta (-1), Pavel Fulín (-1), Jiří Kunšta (-2), Arnošt Kopta (-2), Miroslav Němec (-2), Miroslav Brtek (-2), Helmut Pszota (-2), Jiří Zavázal (-2), Jaroslav Hanek (-3), Antonín Kunšta (-4), Václav Pinkas (-4), Jan Zitterbart (-4), Josef Schneberger (-4), Karel Čechovský (-4), František Kříž (-4), Mikuláš Ordnung (-4), Jan Graca (-4), Jan Juhaniak (-4), Vladimír Mařík (-4), Jiří Novotný (-4), Jan Schovánek (-4), Jiří Kodeš (-4). Nejlepšími hráčkami podle hendikepu k 1.1.1981 byly Amara Hudcová (-4), Ludmila Křenková (-6), Vlasta Keplová (-7) a Hana Chrástková (-8).

Nejlepší hráči podle hendikepu k 1.4.1987 byli: Jan Kunšta (0), Jiří Kunšta (-1), Jiří Zavázal (-1), Miroslav Brtek (-2), Miroslav Němec (-2), Jiří Dvořák (-3), Jaroslav Peterka (-3), Jiří Kodeš (-3), Jiří Janda (-3), Lumír Kainer (-3), Antonín Kunšta (-3), Jan Zitterbart (-3), Arnošt Kopta (-3), František Kříž (-3), Pavel Fulín (-4), Jaroslav Hanek (-4), Jiří Blažek (-4), Jiří Seifert (-4), Petr Mrůzek (-4). Nejlepšími hráčkami byly Ludmila Křenková (-4), Amara Hudcová (-6), Helena Janoudová (-7), Lenka Klichová (-8) a Halina Sztwiertniová (-8).

Během osmdesátých let se i nadále uplatňoval systém tzv. křížkových turnajů jako kvalifikačních pro sestavování výkonnostního žebříčku a pro sestavování reprezentačních družstev. V roce 1980 to bylo, kromě mistrovství, 10 turnajů, v roce 1988 jen šest.

Abychom si udělali představu o herní úrovni českých golfistů v první polovině let osmdesátých, použijeme statistiku z hodnocení sezóny 1982. Ta nám zachycuje nejlepší a nejhorší výsledky v průběhu sezóny, dosažené u nejlepších hráčů z žebříčku na křížkových turnajích. V závorce za jménem je uveden počet odehraných kol.
.

Tato statistika je poučná. Ukazuje, že jen první tři hráči na žebříčku dokázali v průběhu sezóny zahrát na důležitých turnajích pod par a to víceméně vyjímečně. Z hlediska špatných výsledků v této statistice obstál snad jen Miroslav Brtek.

Pro získání představy o herní úrovni v druhé polovině osmdesátých let použijeme výsledků žebříčku 1988. Žebříček byl sestaven na základě 12 nejlepších výsledků z křížkových turnajů.

Během osmdesátých let dosáhli čeští hráči na hřištích s parem 72 několika výborných výsledků pod hranici 70. V roce 1983 zahrál Miroslav Brtek při kvalifikaci na mistrovství republiky na jamky v Karlových Varech první kolo za 68 ran. Téhož roku tento výkon 68 předvedl Jaroslav Hanek na Poháru města Mariánských Lázní v prvém kole.

V roce 1984 zahrál Miroslav Brtek opět 68 v prvním kole turnaje Start Cup v Karlových Varech. V druhém kole zahrál par a tak skončil 4 pod. Jan Zitterbart na stejném turnaji zahrál v prvním kole 69.

V roce 1985 dosáhl výsledku 68 v Mariánských Lázních Jan Kunšta a to v druhém kole turnaje Gastronom. Protože v prvním kole hrál 74 byl celkový výsledek dvě pod par. V témže roce zahrál v prvním kole Mezinárodního mistrovství republiky na rány v Mariánských Lázních Jan Juhaniak 69 a vykročil tak k získání titulu.

Na další výsledek pod 70 si musel československý golf počkat až do roku 1988, kdy v druhém kole Mezinárodního mistrovství republiky na rány v Karlových Varech zahrál Miroslav Brtek na své cestě za titulem 69.

Poslední výsledek let osmdesátých pod hranicí 70 ran dosáhl v roce 1989 Jiří Janda na turnaji Křišťálový pohár, hraném v Karlových Varech.Ve druhém kole zahrál 69 a jasně zvítězil.

I v osmdesátých létech musel československý golf o každý reprezentační výjezd svádět urputný boj s nadřízenými orgány. Hlavní mezinárodní akcí bylo každoročně mezinárodní mistrovství republiky na rány. Vedle toho se konalo ještě několik mezinárodních turnajů, většinou však bez mezinárodní účasti. Zahraniční reprezentační výjezdy se zaměřily na účast na mistrovstvích Evropy družstev, vyjímečně jednotlivců. Během osmdesátých let se to však podařilo jen několikrát. Kromě toho se podařilo obeslat několik národní mistrovství sousedních zemí a dalších turnajů. Jezdilo se většinou soukromými auty na náklady účastníků. Nemalé finanční prostředky, které totalitní režim věnoval řadě sportů ve snaze si dělat ve světě co nejlíbivější reklamu, golf zcela míjely.

V roce 1981 se Mezinárodního mistrovství republiky v Mariánských Lázních zúčastnilo 44 zahraničních hráčů. Největší výprava přijela ze Švédska a čítala 22 účastníků, dále z Německa 18 účastníků, 3 z Anglie, 2 z USA a jeden z Jugoslávie. Nejlepšími zahraničními hráči byli Švéd T.Baatz na čtvrtém místě, Angličan D.Ball na 9. místě a Němci Steiner a Steihardt na 12. a 13. místě. V mistrovství žen se ze zahraničních účastnic nejlépe umístila K.Steinert z NSR na 3. místě.

Mezinárodního mistrovství na rány 1982 v Karlových Varech se zúčastnilo 39 cizinců a to 17 ze Švédska, 11 z NSR, 8 z Rakouska, 2 z Velké Britanie a jeden z USA. Nejlepšími cizinci v soutěži mužů byli Christ.Griesheim z NSR na třetím místě, Magnus Ôsterlund ze Švédska na 4. místě a Max Lamberg na 5. místě. Soutěž žen vyhrála Greta Hobbs z Velké Britanie. Na třetím místě skončila Rakušanka Martina Franzová.

Mariánské Lázně přivítaly v roce 1983 na Mezinárodním mistrovství republiky na rány 65 cizinců. Již tradičně největší výpravu vyslalo Švédsko, 23 hráčů. Druhou nejpočetnější výpravou byla výprava z NSR, 19 členná. Po šesti hráčích přijelo z Rakouska a Velké Britanie, 4 z Holandska, 3 z USA a po dvou z Francie a Švýcarska. Nejlépe umístivším se cizincem byl Rakušan Prasthofer na 5. místě po výkonu 72+77+78+74=301. O ránu více měl na 8. místě Rakušan Czerny. Holanďan Scholte na 9. místě zahrál 303 a Švéd Syle na 10. místě 304 ran. Z cizinek se nejlépe umístily Hobbsová z Velké Britanie na 3. místě a Němka Schickerová na 5. místě.

Mezinárodní mistrovství republiky na rány 1984 přivítalo v Karlových Varech 60 zahraničních účastníků. Opět největší výprava čítající 27 účastníků přijela ze Švédska. Z NSR přijelo 17 účastníků, z Rakouska 8, z Holandska 3, z Jugoslávie a Finska po 2 a jeden z Francie. Mezinárodním mistrem se stal Rakušan Christian Czerny. Dalšími nejlépe umístěnými cizinci byli Švédové Roy Syle na 7. místě, Jan Falk na 11. místě a Olle Warg na 12. místě. Na 13. místě skončil Němec Stephan Gandl.

V soutěži žen skončila na třetím místě Rakušanka Daniele Rauchová před čtvrtou Němkou Sabinou Haubensackovou.

V roce 1985 přijelo na Mezinárodní mistrovství do Mariánských Lázní jen 47 zahraničních hráčů, zato však jeden až z Austrálie. Byl to Paul Galli, hráč s hcp -2. Na mistrovství skončil na pěkném šestém místě. Švédů bylo tentokrát jen 18, Němců 14 a Rakušanů 7. 4 hráči přijeli z Jugoslávie a 3 z Lucemburska. Nejúspěšnějším cizincem se stal opět Christian Czerny z Rakouska, tentokrát na 3. místě.

Zato v soutěži žen cizinky silně zamíchaly pořadím. Z našich hráček si s nimi poradila jen L.Křenková, která mistrovství vyhrála. Za ní však byly na dalších pěti místech samé cizinky. Druhá skončila Němka Patsi Peter, třetí Rakušanka Martina Franz, čtvrtá Němka Kat.von Griesheim, pátá její krajanka Aneta Rittershaus a šestá Rakušanka Daniela Rauch. Teprve na sedmém místě skončila další domácí hráčka Halina Sztwiertniová.

Do Karlových Varů přijelo v roce 1986 na Mezinárodní mistrovství republiky rekordních 69 zahraničních hráčů. Nejvíce bylo opět Švédů, 33. Z Německa přijelo 17 účastníků, z Rakouska 9, z Řecka a Jugoslávie po 3, z USA 2 a z Velké Britanie jeden. Spíše kuriozitou byla účast jednoho hráče z Brazilie. Byl jím Atan Barbosa, vykazující se hcp.-6. V soutěži však o svých herních kvalitách příliš nepřesvědčil, po výkonech 102 a 96 skončil na 131. místě. Zato Švéd Goran Runfelt s hcp 0 sice špatně začal, ale v průběhu soutěže vše dohonil. Ve třetím kole zahrál nejlepší výsledek soutěže, 69. Nakonec celkovým výsledkem 302 ran mistrovství vyhrál. Na druhém místě skončil Jugoslávec Daniel Kraljič 303. V první desítce byli ještě Thomas Gögele z NSR, Ian Falk ze Švédska a Christian Czerny z Rakouska.

V soutěži žen tentokrát nedominovaly cizinky jako v roce předešlém. V první desítce se sice umístily tři Němky, ale nejlepší Bettina Bensingerová až na 4. místě, a další dvě Susanne Winter a Brigid Echter na 9.a 10. místě.

V roce 1987 přijelo do Mariánských Lázní na Mezinárodní mistrovství 49 zahraničních účastníků. 19 ze Švédska, 12 z NSR, 5 z Rakouska, po třech z Řecka, Jugoslávie a Brazilie, po jednom ze Švýcarska, Velké Britanie, Holandska a Kanady. Vítězem mistrovství se stal Řek Nikitaldis. Na třetím a čtvrtém místě se umístili Hübner a Stamm z Německa, na devátém Švýcar Volanthen. Na opačném konci výsledkové listiny však tentokrát byli téměř výhradně samí cizinci. Z 33 posledních míst patřilo pouze šest našim hráčům.

Soutěží žen tentokrát mezinárodní konkurence příliš neotřásla. Do finále se probojovala jediná zahraniční účastnice, kterou byla Švédka Hermanssonová na 4. místě.

Na Mistrovství 1988 přijelo do Karlových Varů 52 zahraničních účastníků. Nejpočetnější skupina 17 hráčů přijela tentokrát z Německa. Ze Švédska přijelo 11 hráčů, 6 z Rakouska, 5 z Řecka, 4 z Jugoslávie, po třech z Dánska a Brazilie, po jednom ze Švýcarska, Holandska, a Austrálie. Nejkvalitnější skupina přijela z Řecka, v první desítce skončili tři. Stefano Wafiadis na čtvrtém, George Nikitaidis na sedmém a George Wafiadis na desátém místě. Jugoslávec Dano Kraljič obsadil šesté místo a Švýcar Michele Allidi deváté. Nejlepší Rakušan Heinz Müller skončil na 18. místě, nejlepší Němec Boris Gattineu na dvacátém. Švédsko tentokrát vyslalo slabší garnituru. Do finále se neprobojoval žádný. Zato mezi deseti nejhoršími účastníky mistrovství byli dva Švédové, čtyři Němci, dva Dánové a jeden Jugoslávec.

I v soutěži žen se projevila kvalita řeckého týmu. Na čtvrtém místě skončila Řekyně Cgrisi Wafiadis, na dvanáctém její krajanka Angela Moutafi. To byla celá zahraniční konkurence.

Poslední mistrovství osmdesátých let, které se v roce 1989 hrálo v Mariánských Lázních, proběhlo za účasti 65 zahraničních hráčů a hráček. Největší výprava v počtu 27 přijela z Německa. Ze Švédska přijelo 12 hráčů, z Rakouska 9, z Jugoslávie 5, z Dánska, Skotska a Brazilie po třech, z Holandska, Francie a USA po jednom. I kvalita byla vysoká. V soutěži mužů se umístili hned na prvních třech místech, v soutěži žen na prvních dvou. Mistrem se stal Dán Alex Krag po výborném výkonu 74+74+68+70=286, druhý skončil Rakušan Markus Brier (297), třetí Dán Thomas Björn (302). V první desítce byli ještě Dán Jan Andersen na devátém a Němec Jürgen Lauber na desátém místě.

V soutěži žen zvítězila Němka Anette Kugelmüllerová před Rakušankou Martinou Hafnerovou. V první desítce byla ještě Rakušanka Natascha Finková.

Zahraniční výjezdy v osmdesátých létech, obdobně jako v létech sedmdesátých, byly spíše vyjímkou než pravidlem. Bohužel naše informace o nich nejsou kompletní. Zřejmě prvním mezinárodním výjezdem v těchto létech byla účast československých hráčů na turnaji Fiat Trophy v roce 1980. Výpravu tvořili Jan a Jiří Kunštovi, Amara Robětínová a Vlasta Keplová. Kapitánem byl Ivo Rais.

V roce 1981 se zúčastnili naši hráči Mezinárodního mistrovství Rakouska v Seefeldu. Výpravu tvořili Jiří Kunšta, Jiří Dvořák, Miroslav Brtek, Arnošt Kopta, Pavel Fulín a Ludmila Křenková. O rok později se téhož mistrovství ve Vídni zúčastnili hráči Jiří a Jan Kunštovi, Jiří Dvořák, Jaroslav Hanek, Pavel Fulín a Amara Robětínová.

V roce 1983 se mistrovství Rakouska hrálo v Murhofu. Na tomto mistrovství hráli Jaroslav Hanek, Miroslav Brtek, František Kříž, Miroslav Němec, Jan Juhaniak a Pavel Fulín. Kapitánem byl Ivo Rais.

Další mezinárodní akcí za účasti československých hráčů bylo Mezinárodním mistrovství Švédska v Göteborgu v roce 1984. Výpravu tvořili Jan Kunšta, Jaroslav Hanek, Miroslav Brtek, Amara Robětínová a Lenka Klichová.

V roce 1985 byly tyto mezinárodní výjezdy. Nejprve se reprezentační družstvo zúčastnilo mistrovství Rakouska, kde zazářil Jiří Zavázal. Mistrovství již tradičně vyhráli Taiwanci. Jak psaly rakouské noviny prvním "nečíňanem" za nimi byl na 4. místě J.Zavázal.

Dále se reprezentační družstvo zúčastnilo Mezinárodního mistrovství Švédska a to v sestavě Jiří Dvořák, Miroslav Brtek, Miroslav Němec a Jiří Zavázal.

V témže roce došlo k první účasti národní reprezentace na mistrovství Evropy družstev v těchto létech. Do švédského Halmstadu odjelo reprezentační družstvo ve složení Jiří Dvořák, Jan Kunšta, Jiří Kunšta, Miroslav Brtek, Miroslav Němec a Jan Juhaniak. Vedoucím výpravy byl Hanuš Goldscheider.

V roce 1985 se zúčastnilo československé družstvo turnaje Octangulaire v Portugalsku. Tento turnaj, určený pro mládež do 18 let, se poprvé hrál v roce 1983 ve Švýcarsku, ještě bez naší účasti. Naše družstvo skončilo na 6. místě za Rakouskem, Řeckem, Holandskem, Belgií a Švýcarskem a před Portugalskem a Lucemburskem. To byl z hlediska našeho výkonnostního postavení v Evropě nesporný úspěch. Tento úspěch jsme bohužel nezopakovali v roce 1987 v Belgii, kde jsme skončili na posledním místě za Belgií, Portugalskem, Švýcarskem, Holandskem, Lucemburskem a Řeckem. V roce 1989 se konal Octangulaire v Mariánských Lázních. Turnaje se zúčastnily týmy Belgie, Lucemburska, Řecka, Rakouska, Portugalska, Švýcarska, Holandska a Československa.

V roce 1986 se československé družstvo zúčastnilo Mistrovství Rakouska, které se v květnu hrálo na hřišti v Murhofu, kde se mělo konat mistrovství Evropy mužů v následujícím roce. Byla to již desátá účast našeho týmu na tomto mistrovství v poválečné historii vzájemných styků. Mezinárodní konkurence byla velmi silná, Rakušané pozvali celé reprezentační družstvo ze Skotska, dále přijeli výborní hráči z Holandska, Švýcarska a Německa. Tradičně přijeli i hráči z Taiwanu. Nominaci československého družstva podle aktuální formy nebylo možné provést, protože cestovní formality trvaly 2 měsíce. Družstvo tvořili Jan Kunšta, Jiří Kunšta, Jan Juhaniak, Jiří Zavázal, Jiří Dvořák, Jan Zitterbart, Miroslav Brtek a jediná žena Ludmila Křenková. Na tomto mistrovství zazářila Ludmila Křenková, když v těžké konkurenci obsadila 5. místo (307). Před ní byly pouze tři Taiwanky na 1., 3. a 4. místě a Němka Kochová na 2. místě. Za vítězkou Wen-lin Li zaostala Křenková o 7 ran, na čtvrtou Wel-fing Yeh jí chyběly 2 rány. Všechny Rakušanky a celá další mezinárodní konkurence byla až za ní. Naši muži již tak dobře nedopadli. Nejlépe se umístili Jan Kunšta na 18. místě (303), Jan Juhaniak na 23. místě (308) a Jiří Kunšta na 43. místě (316). Ostatní neprošli cutem. Rakouské mistrovství vyhrál Skot David Carric výkonem 289 ran před Taiwancem Linem až po rozehrávce.

V roce 1986 se výprava českých hráčů ve složení Jiří Dvořák, Miroslav Brtek, Miroslav Němec a Jiří Zavázal zúčastnila Mezinárodního mistrovství Švédska v Kalmaru. Naši hráči se bohužel neprobojovali do finále a zústali daleko za svými domácími výkony. M.Brtek zahrál 84+80, J.Zavázal 80+86, M.Němec 82+83 a J.Dvořák 87+80.

Na pozvání Rakouského golfového svazu se v roce 1987 zúčastnilo družstvo mužů mistrovství Evropy v rakouském Murhofu. Členy družstva byli Jiří a Jan Kunštové, Jiří Zavázal, Jan Juhaniak, Miroslav Brtek a Jiří Kodeš. V kvalifikaci naše družstvo skončilo na předposledním místě o dvě rány za družstvy Finska a Portugalska a o 88 ran před Jugoslávií. Nejlépe v kvalifikaci zahrál Jan Juhaniak (77+77=154) a umístil se na 77. místě. Umístění a výsledky ostatních našich hráčů byly: 81.místo Jiří Zavázal (79+76=155), 89.místo Jiří Kodeš (76+81=157), 92.místo Jan Kunšta (76+82=158), 95.místo Jiří Kunšta (80+79=159) a 105. místo Miroslav Brtek (83+81=164). Nejlepším hráčem kvalifikace byl Jeremy Ronisson z Anglie (69+69=138), na 9. místě se umístil Portugalec Daniel Silva (72+71=143) a na 10. místě Skot Colin Montgomerie ( 73+70=143).

V prvním kole třetí skupiny na jamky se naše družstvo utkalo s Portugalskem. Naši hráči podali kvalitní výkon a po vítězstvích ve čtyřhrách (bratři Kunštové a Juhaniak se Zavázalem) přidali další vítězství i Jiří Kodeš a Jan Juhaniak ve dvohrách. Jan Juhaniak přitom porazil tabulkově nejlepšího hráče celého startovního pole Daniela Silvu (hcp +3) a to na 19. jamce. Druhý den proti Finsku zvítězili ve dvouhrách pouze Jan a Jiří Kunštové. Družstvo Československa tak obsadilo ve třetí skupině druhé místo za Finskem a před Portugalskem a Jugoslávií.

Kromě toho se v roce 1987 zúčastnili reprezentanti Československa Mezinárodního mistrovství Německa v Hamburgu. Výpravu tvrořili Jan Juhaniak, Jiří Zavázal a Miroslav Němec. Celou soutěží prošli Jan Juhaniak a Jiří Zavázal, Miroslav Němec neprošel cutem. Na tomto mistrovství hrál za GC Hanau další Čech, Alexandr Čejka. Jeho výkon byl 76+73+76+79=304.

V roce 1987 se naši hráči ještě zúčastnili Mezinárodního mistrovství Rakouska mužů a žen, Mezinárodního mistrovství Rakouska družstev, žákovského turnaje Topolino Trophy v Itálii a Miroslav Němec i Mezinárodního mistrovství Itálie.

Významnou událostí roku 1987 byl zájezd seniorů na mezinárodní turnaj do Broadmooru ve Spojených Státech. Družstvo tvořili Bohumil Landa, Václav Pinkas, Karel Lederer a Jan Cieslar.

V roce 1988 došlo zřejmě k historicky prvnímu startu československého družstva na Mistrovství světa družstev. Mistrovství se tentokrát konalo ve Švédsku. Výpravu tvořili hráči Jiří Zavázal, Petr Mrůzek, Miroslav Němec a Miroslav Brtek. Organizaci zajišťoval Hanuš Goldscheider. Hráči, ač nominováni Československým svazem golfu podle náročných výkonnostních kriterií, zájezd absolvovali na vlastní náklady.

V roce 1988 se mistrovství Evropy jednotlivců v Hamburgu zúčastnili Petr Mrůzek a Jiří Zavázal.

Tím výčet mezinárodních styků golfistů v osmdesátých létech končí. Bylo jich pramálo a zdaleka neodpovídaly potřebám výkonnostního rozvoje golfu v Československu. V podmínkách totalitního "přidělování" zahraničních styků trpěl golf i tím, že se o tento příděl dělil s dráhovým golfem, se kterým administrativně sdílel společný svaz.

V jakém stavu vstupoval českoskovenský golf do osmdesátých let? Členská základna včetně žactva, dorostu a juniorů čítala 966 golfistů, soustředěných do 13 oddílů a dvou tělovýchovných jednot. Z toho jeden oddíl byl na Slovensku. Pro doplnění uvádíme, že členská základna dráhového golfu, který byl k ČSG přičleněn, činila 435 členů, soustředěných do 20 oddílů.

Znormovaných hřišť bylo v roce 1980 šest, Mariánské Lázně, Karlovy Vary, Šilheřovice, Semily, Svratka a Poděbrady. Ve statistice vykazoval ČSG 55 trenérů a 28 rozhodčích.

Na konci osmdesátých let byli českoslovenští golfisté soutředěni v 16 oddílech a dvou tělovýchovných jednotách. Byly to TJ Golf Praha s 242 členy, TJ Golf Mariánské Lázně (204 členů), NHKG Ostrava (199), Slovan Karlovy Vary (115), Start Karlovy Vary (95), Lokomotiva Brno (79), Slavoj Praha (62), Kolora Semily (60), Bohemia Poděbrady (53), Tatran Praha (40), Konstruktiva Praha (33), Tesla Třinec (33), Slávia VŠ Praha (29), Baník Sokolov (28), Start Plzeň (15), Kuželky Praha (15), Důl Vítězného února (7) a jediný slovenský klub Elán Bratislava (62). Celkem tedy 1371 golfistů.

Vrcholným orgánem golfu byl i v osmdesátých létech Československý svaz golfu. V jeho struktuře došlo již v průběhu sedmdesátých let k organizační změně proti období jeho založení. Z výboru svazu se vyčlenil menší orgán s názvem předsednictvo výboru svazu. Předsednictvo byl užší orgán, který operativně řídil svaz, zatímco výbor svazu se scházel jen několikrát do roka.

Předsednictvo výboru Československého svazu golfu vstupovalo do osmdesátých let prakticky ve stejném složení v jakém pracovalo ve druhé polovině let sedmdesátých. Předsedou byl doc.Ing. Ivan Rais, místopředsedou a předsedou politicko-výchovné komise MUDr. Karel Horáček, předsedou hospodářské komise Jaroslav Fulín, předsedou organizační komise Hanuš Goldscheider, předsedou technicko-metodické komise Jiří Kunšta a předsedou STK Ing. Milan Moučka. Členem předsednictva byli ještě Ing. Jiří Havelka a za dráhový golf Richard Bokr a Petr Prchal.

Dalšími členy výboru ČSG, mimo předsednictvo, byli počátkem osmdesátých let MUDr. Ivo Balcar, Jiří Dvořák, Jaroslav Hanek, Ing. Miroslav Kaličiak, Josef Kapr, Ing. Květoslav Kaprál, Ludmila Křenková, Jan Kunšta, Ing. Václav Kulich, Miroslav Zach a za dráhový golf Josef Niedecki a Igor Palovič. Kandidáty na členy výboru byli Josef Bachtík, MUDr. Tomáš Kadeřábek, František Lébl, Ing. Bohumil Puchýř, Jan Schovánek a za dráhový golf Ing. Klaus Horák a Vlastimil Krejčí.

Kontrolní a revizní komise ČSG měla složení PhMr. Josef Punčochář, předseda, Ing. Zdeněk Šulc a za dráhový golf Miroslav Lisa. Kandidáty na členství v KRK byli Oldřich Nitra, JUDr. Vladislav Průcha, JUDr. František Krčma a Marie Koptová.

Volby na IV. celostátní konferenci svazu 8. října 1983 v Praze přinesly drobné změny. Počet členů jak předsednictva, tak výboru se poněkud snížil. Z předsednictva odešli Ing. Jiří Havelka a Petr Prchal. Ve výboru byli Jaroslav Hanek, Ludmila Křenková, František Lébl, Ing. Juraj Lupsina, MUDr. Blanka Malá, Oldřich Nitra, JUDr. Vladislav Průcha, Miroslav Zach a za dráhový golf Ing. Otakar Daniel. Kandidátem na funkci ve výboru byl Jan Kunšta.

Předsedou kontrolní a revizní komise byl i nadále PhMr. Josef Punčochář, jejími členy Josef Kapr a za dráhový golf Petr Prchal.

V roce 1987 došlo ke změně ve funkci předsedy sportovně-technické komise. Dosavadní předseda Ing. Milan Moučka odjel na celý rok 1987 služebně mimo republiku a funkce předsedy STK svazu se ujal nejdříve Ing. Václav Janoušek a později Ing.Bohumír Polášek.

Od 1.dubna 1987 byl zaveden nový hendikepový řád, založený na principu přijatém Radou národních golfových svazů CONGU. Za základ byl vzat německý systém. Největší změnou bylo uplatnění hendikepové karty jako dokladu pro účast na soutěžích. Podmínkou pro účast na soutěži bylo odevzdání hendikepové karty před startem.

V listopadu 1987 se připravovala V. celostátní konference svazu golfu , na které se měly volit nové svazové orgány. To, že Československý svaz golfu zastřešoval dva sporty, klasický golf a dráhový golf, se tentokrát silně promítlo do návrhu na složení řídících orgánů svazu. Konference, se mělo zúčastnit 25 delegátů z oddílů klasického golfu a 20 delegátů z oddílů dráhového golfu. Novými orgány svazu měly být plénum výboru svazu (17 členů, z toho 10 z klasického golfu a 7 z dráhového golfu), předsednictvo výboru (7 členů, z toho 4 z klasického golfu a 3 z dráhového golfu) a kontrolní a revizní komise (5 členů, z toho 3 členové z klasického golfu a 2 z dráhového golfu). Vzhledem k tomu, že se tyto orgány měly scházet v poměrně dlouhých časových intervalech (výbor cca 2x ročně, předsednictvo 4x ročně) byly ustaveny jako orgány operativního řízení dvě komise a to komise golfu a komise dráhového golfu. Ty se měly scházet každý měsíc a podle potřeby měly tvořit další odborné subkomise. Komise pro klasický golf měla být sedmičlenná.

Abecedně seřazený návrh na členy nového výboru za klasický golf byl: Ing. Bauer (Tesla Oldřichovice), J.Fuchs (Tatran Praha), J. Hanek (Start Karlovy Vary), Ing. V. Janoušek (Start Plzeň), L.Křenková (Tatran Praha), Dr. Z. Kořínek (Golf Praha), Ing. V. Kulich (NHKG Ostrava),Jiří Kunšta (Golf Mariánské Lázně), Ing. J.Lupsina (Elán Bratislava), pí Mrázková (NHKG Ostrava), M.Němec ml. (VŠ Praha), Ing. B. Polášek (NHKG Ostrava), Ing.B.Puchýř (Lokomotiva Brno), PhMr. J. Punčochář (Bohemia Poděbrady), doc.Ing. I. Rais (VŠ Praha), O.Raisl (Slovan Karlovy Vary), Ing. F.Synek (Golf Praha), Ing. Z. Trupl (Konstruktiva Praha) a Dr.M.Veselý (VŠ Praha). Mezi kandidáty chyběli dlouholetý místopředseda ČSG MUDr. Karel Horáček, který v únoru 1988 zemřel a dlouholetý mezinárodní tajemník a předseda organizační komise Hanuš Goldscheider, se kterým se však počítalo pro komisi golfu. Chyběli i další dlouholetí funkcionáři, předseda STK Milan Moučka a hospodář Jaroslav Fulín.

Do komise klasického golfu byli navrhování Ivan Rais, Oldřich Raisl, Jiří Kunšta, Hanuš Goldscheider, Bohumír Polášek, Miroslav Němec a Václav Janoušek.

Celostátní konference byla svolána na 12. června 1988 do pražského kulturního domu Mars. Informace v jakém složení byly orgány svazu v roce 1988 skutečně zvoleny nám bohužel chybí. Víme však, že předsedou svazu byl opět zvolen doc.Ing. Ivan Rais. Komise golfu, která po volbě výboru byla ustavena, se 30. července 1988 sešla v Mariánských Lázních na své mimořádné schůzi. Na této schůzi mj. doporučila vrcholnému orgánu utvořit disciplinární komisi ve složení Jiří Kunšta, Václav Janoušek, Juraj Lupsina a Milan Veselý. Další schůze komise golfu se konala 20. srpna 1988 v Karlových Varech.

Po celá osmdesátá léta vycházel informační zpravodaj Československého svazu golfu pod názvem Československý golf. Redaktorem tohoto zpravodaje byl ještě zhruba do konce roku 1982 Dr. František Krčma, pak tuto funkci převzal Dr. Richard Salzmann.

Blížil se však rychle konec let osmdesátých a současně i konec období totality, která se negativně podepsala nejen na golfu.

Tak jsme doputovali českou golfovou historií ke golfové současnosti. Toto putování nám mělo ukázat, že golf má v českých zemích hluboké kořeny. Za současnost považujeme nové společenské klima, které nastalo po 17. listopadu 1989. Po padesáti letech omezování se golf konečně může rozvíjet svobodně jako jiné sporty. Velmi rychle se to projevilo na růstu počtu hráčů i hřišť. Během devadesátých let se počet golfistů téměž zdesetinásobil.

Začátkem devadesátých let se u nás konalo mistrovství Evropy družstev mužů a záhy i několik profesionálních turnajů, které na naše hřiště přivedly nejlepší světové hráče. Začaly pravidelně vycházet golfové časopisy, které průběžně informují o všem, co se v našem sportu děje. Golf začal pronikat i na obrazovky televizorů. Nejen, že přestal být sportem na okraji společnosti, ale naopak, začal být ve středu zájmu její nejúspěšnější části.

To vše je velmi pozitivní a naplňuje to radostí všechny, kteří golf mají rádi. Je však třeba dbát na to, aby tento příval zájmu, který bezpochyby je i důsledkem společenské módy, nezpůsobil snížení kvality golfového prostředí, která v českých zemích byla vždy vysoká. Zachováme-li tuto kvalitu, která spočívá především v respektování pravidel a tradic golfu, pak se nemusíme strachovat ani o dodržování golfové etikety na našich hřištích, ani o přátelskou atmosféru v našich klubech. Dodržováním zásad fair play, bez nich golf není golfem, pečujme o naši golfovou současnost, aby se jednou stala golfovou historií, na kterou se bude dobře vzpomínat.

.

                          ©ing. Prokop Sedlák 2001