"Napiš to rychle, ať si to můžu přečíst !" To byla slova prezidenta ČGF Hanuše Goldscheidera , když jsme na podzim 2000 mluvili o tom, že připravuji podklady pro sepsání historie českého golfu. Vzal jsem si je k srdci a přes zimu jsem intenzivně pracoval. S Ivanem Paggiem jsme se dohodli, že to začneme zveřejňovat přes internet. Bohužel nebyl jsem tak rychlý, abych splnil přání Hanuše Goldscheidera. První část jsem, z ještě neuzavřeného rukopisu, přepsal do sdělitelné podoby až v den jeho pohřbu. Měl jsem být rychlejší.

V Praze 5.března 2001

Prokop Sedlák

předchozí kapitoly

 8. Léta sedmdesátá - období "normalizace"
.

Neblahé události srpna 1968 se začaly negativně projevovat na život Československého golfového svazu již v průběhu roku 1969. Na podzim tohoto roku došlo k tzv. okolkování cestovních pasů a hranice se rychle uzavřely. Dříve nemyslitelná "svoboda" cestování, která zavládla v roce 1968 a na začátku roku 1969, vzala rychle za své. Hranice se uzavřely a o každém výjezdu se muselo opět velmi zdlouhavě a často bezvýsledně jednat s nadřízenými orgány. K dřívějším třídním hlediskům přibyla hlediska nová. Ti, z jejichž rodinných příslušníků některý odešel do zahraničí, měli po výjezdech.

.

Dalším atakem byl požadavek ČSTV, aby členové řídících orgánů svazů měli pro tuto práci "kádrové předpoklady". To vedlo k hledání "nových tváří", které by tomuto požadavku vyhověly a současně byly ochotny na sebe vzít břemeno řízení tohoto, opět "třídně podezřelého" sportu. K prvním kooptacím došlo na celostátním srazu golfistů 9.5.1970 v Karlových Varech, později, v roce 1973, byla provedena volba nového výboru ČGS.

.
8.1 Liga družstev - páteř sportovního dění v golfu
.
.

Dá se říci, že na rozvoji golfu koncem šedesátých a v průběhu sedmdesátých let měla hlavní podíl rozsáhlá soutěž družstev, zvaná liga. Ta motivovala začínající kluby (v té době oddíly) a díky ní herně vyrostla nová generace kvalitních hráčů, hlavně z Ostravy, Poděbrad a Semil. Její význam byl natolik zásadní, že jí věnujeme tuto subkapitolu.

.

Při sledování vývoje ligy se musíme ještě vrátit do let šedesátých. Liga se hrála od začátku šedesátých let, z této doby však o ní máme jen kusé informace. Zachovala se např. zpráva o výsledku přeboru družstev z roku 1962. Z ní vyplývá, že konečné pořadí v přeboru družstev mužů v roce 1962 bylo: Dynamo Praha, Slovan Mariánské Lázně, Slovan Karlovy Vary, Slavoj Praha, Dvory-Karlovy Vary, Slavoj Praha B. Ve II. třídě mužů bylo pořadí:Slovan Mariánské Lázně B, Dynamo Praha B, Tatran PS, Slovan Karlovy Vary B, Dvory-Karlovy Vary B, Slavoj Praha C. III. třída mužů skončila takto: Slovan Mariánské Lázně C, Dynamo Praha C, Slovan Mariánské Lázně D.

.

Soutěž družstev žen byla v roce 1962 jedna a skončila s výsledkem: Slovan Karlovy Vary, Slovan Mariánské Lázně A, Slovan Mariánské Lázně B, Dvory-Karlovy Vary, Slavoj Praha, Dynamo Praha.

.

Záhadou této zprávy zůstává družstvo Dvorů z Karlových Varů, jehož existenci jsme z jiných pramenů nemohli ověřit. Zřejmě se jednalo o krátkodobé organizační seskupení, které později splynulo se Slovanem Karlovy Vary.

.

Ucelenější informace máme až od roku 1967. V roce 1967 se hrála I. liga mužů a žen, II. liga mužů a I. třída mužů a žen. V I. lize mužů 1967 startovala družstva: Slavia Praha A, Slávie Zádub-Závišín A, Slavoj Praha A, Slovan Karlovy Vary A, Slovan Mar.Lázně A a Tatran Praha A.

.

V I. lize žen startovala družstva Slavia Praha, Slovan Karlovy Vary A, Slovan Karlovy Vary B, Slovan Mar.Lázně A, Slovan Mar.Lázně B a Tatran Praha. Ve II. lize mužů startovala družstva Slavia Praha B, Slavia Praha C, Slavoj Praha B, Slovan Karlovy Vary B, Slovan Karlovy Vary C a Slovan Mar.Lázně B.

.

Hrálo se jednokolově každý s každým a to v termínech 21.5., 4.6., 25.6., 23.7. a 6.8. Družstva v soutěžích mužů byla čtyřčlenná, dopoledne se hrály dvě čtyřhry, odpoledne čtyři dvouhry. Družstva žen byla zřejmě tříčlenná, dopoledne se hrála čtyřhra, odpoledne dvě dvouhry.

.

V I.třídě žen 1967 startovala tato družstva: Jiskra Kolora Semily, Slávie Zádub-Závišín, Slavoj Praha a Slovan Karlovy Vary C. Hrálo se v termínech 24.6., 22.7. a 5.8.

.

V I. třídě mužů 1967 startovala tato družstva: Jiskra Kolora Semily, Konstruktiva Praha, Slavia Praha D, Slávie Zádub-Závišín B, Slávie Zádub-Závišín C, Slovan Karlovy Vary D, Slovan Mar.Lázně C a Tatran Praha B. Hrálo se v termínech 21.5., 4.6., 24.6., 25.6., 22.7.,23.7. a 6.8. Celá liga se hrála pouze na hřištích v Mariánských Lázních a v Karlových Varech

.

V roce 1968 se hrála I.liga mužů a žen, II. liga mužů a žen a I. třída mužů. V I. lize mužů hrála tato družstva: Slavia Praha A, Slavia Praha B (postoupilo z II.ligy), Slávie Zádub A, Slovan Karlovy Vary A, Slovan Mar.Lázně A a Tatran Praha A. Vítězem se stalo družstvo Slávie Zádub, do II.ligy sestupovalo družstvo Slavia Praha B.

.

V I. lize žen startovala družstva: Slavia Praha, Slávie Zádub (postoupilo z I.třídy), Slovan Karlovy Vary A, Slovan Karlovy Vary B, Slovan Mar. Lázně a Tatran Praha. Zvítězilo družstvo Slovanu Karlovy Vary A.

.

V II.lize mužů startovala družstva Slávie Zádub B, Slavoj Praha A (spadl z I.ligy), Slavoj Praha B, Slovan Karlovy Vary B, Slovan Karlovy Vary C a Slovan Mar.Lázně B. Vítězem se stalo družstvo Slávie Zádub B.

.
Hracími termíny byly 25.5., 26.5., 22.6., 23.6. a 20.7.
.

Ve II.lize žen 1968 startovala jen tři družstva a to Slavia Praha B, Slovan Karlovy Vary C a Konstruktiva Praha. Hrálo se 23.6, 20.7. a 21.7.

.

V I.třídě mužů 1968 startovalo sedm družstev proti osmi v předchozím roce. Chybělo družstvo Sávie Zádubu B, které postoupilo do druhé ligy a družstvo Jiskry Kolory Semily, které se do soutěže nepřihlásilo. Do soutěže sestoupilo z II.ligy družstvo Slavia Praha C. Startovala tedy tato družstva: Konstruktiva Praha, Slavia Praha C, Slavia Praha D, Slávie Zádub C, Slovan Karovy Vary D, Slovan Mar.Lázně C a Tatran Praha B. Hrálo se v termínech 25.5., 26.5., 2.6., 22.6. 25.6., 14.7., 20.7. a 21.7.

.

Hlavními rozhodčími, kteří ligu 1968 na hřištích řídili, byli pan Jan Šperl a pan Köhler v Mariánských Lázních a pan Ladislav Hajdušek v Karlových Varech.

.

V roce 1969 skončila v I.lize mužů družstva v tomto pořadí: Slovan Mariánské Lázně A, Slávie Zádub A, Slovan Karlovy Vary A, Tatran Praha A, Slávie Zádub B, Slavia Praha A.

.
>I.liga žen skončila takto: Slavia Praha, Slávie Zádub, Slovan Mariánské Lázně, Konstruktiva, Slovan Karlovy Vary A, Slovan Karlovy Vary B.
.

Konečné pořadí družstev ve II.lize mužů bylo: Slovan Mariánské Lázně B, Slovan Karlovy Vary C, Slavoj Praha A, Slavia Praha B, Slovan Karlovy Vary B, Slavoj Praha B. Hracími termíny byly 17.5., 18.5., 12.7., 13.7. a 2.8.

.

Ve II.lize žen startovala jen tři družstva a skončila takto: Start Karlovy Vary, Slovan Karlovy Vary C, Slavia Praha B. Hrálo se v termínech 12.7., 13.7. a 3.8.

.

V I. třídě mužů se opět zvětšil počet družstev na osm. Objevilo se nové družstvo Lokomotivy Brno a hned dvě družstva Startu Karlovy Vary. Konečné pořadí bylo: Start Karlovy Vary A, Slovan Mar.Lázně C, Slávie Zádub C, Slavia Praha C, Start Karlovy Vary B, Slavia Praha D, Konstruktiva Praha, Lokomotiva Brno. Hrálo se v termínech 17.5., 18.5., 14.6., 15.6.,12.7., 13.7. a 3.8

.

Ligu 1969 na hřištích řídili pan Otakar Řezáč a pan Václav Soukal v Karlových Varech a pan Jan Šperl v Mariánských Lázních.

.

Na přelomu let 1969 a 1970 došlo k výměně ve funkci předsedy sportovnětechnické komise svazu. Z této funkce odešel Václav Soukal a funkci převzal Jiří Trnka. Současně s tím byl ustaven do funkce svazového kapitána. Jedním z prvních kroků Jiřího Trnky byl návrh nového uspořádání soutěží družstev. Čím byla tato změna motivována již zřejmě nezjistíme, snad snahou soutěž urychlit. Faktem zůstává, že v roce 1970 se hrála I. liga mužů v novém uspořádání, zatímco další soutěže se hrály jako doposud.

.

V tomto období přelomu let 1969-1970 rovněž vznikly tři nové oddíly. Koncem roku 1969 byla založena nová tělovýchovná jednota s názvem Golf Club Praha. Tato jednota, která si vytkla za cíl postavit v Praze golfové hřiště, se hned v roce 1970 zapojila do sportovního dění.

.

Dne 22.12.1969 byl při TJ Slávia Praha VŠ založen golfový oddíl a to z iniciativy pana Jaromíra Martínka. Tento oddíl získal záhy výborné hráče z Mariánských Lázní a stal se jedním z herně nejsilnějších. V jeho družstvu byli hráči Arnošt Kopta, bratři Miroslav a Petr Němcové, Jiří Dohnal, Karel Čechovský a další.

.

Dne 11.1.1970 byl ustaven z bývalých golfových oddílů Slovanu Mariánské Lázně a Slávie Zádub nový golfový klub Golf Club Mariánské Lázně. Předsedou klubu byl zvolen Dr. Karel Horáček, sekretářem Ing. Jaromír Dvořák.

.

V I.lize mužů 1970 se počet hráčů v družstvu zvýšil na šest. Startovala tato družstva: Golf Club Mar.Lázně A, Golf Club Mar. Lázně B, Slavia Praha A, Slavoj Praha, Slovan Karlovy Vary A a Tatran Praha V roce 1970 byl v nejvyšší soutěži naposledy povolen start dvou družstev z jednoho klubu a to proto, že dvě družstva GC Mariánské Lázně nahrazovala družstva Slovanu Mar.Lázně A a Slávie Zádub A, která byla v první lize pevně usídlena.

.

První částí I.ligy byla kvalifikace, hraná na rány. Dopoledne se hrály na rány klasické čtyřhry, odpoledne hráli jednotlivci. Škrtal se nejhorší výsledek jednotlivce. Podle výsledného součtu ran se stanovilo pořadí od 1. do 6. místa. Dále pokračovala I.liga hrou na jamky vyřazovacím způsobem.

.

Kvalifikace se hrála 23.5.1970 a první kolo jamkové hry 24.5. V tomto kole se střetlo družstvo umístěné na 3.místě s družstvem na 5. místě a družstvo na 4. místě s družstvem ze 6. místa. Družstva na 1. a 2. místě nehrála a postupovala přímo. V dalším kole, hraném 20.6., se utkala vítězná družstva z předchozího kola s prvními dvěma z kvalifikace o postup do finále, poražená hrála o umístění na 5. a 6. místě. Vítězové z tohoto kola se 21.6. utkali o titul, poražení o 3.a 4. místo. I. liga se tak odehrála během dvou víkendů.

.

Jak se dalo očekávat, I. ligu vyhrálo družstvo GC Mariánských Lázní ve složení Jiří Dvořák, Jan Kunšta, Jiří Kunšta, Jan Dvořák, Ladislav Bartůněk ml. a Karel Čechovský. Na dalších místech se umístila družstva TJ Slovan Karlovy Vary, TJ Tatran Praha, TJ Slavia Praha, TJ Slavoj Praha a sestupujícím bylo družstvo GC Mariánské Lázně B.

.

Počet družstev v I.lize žen 1970 se snížil na čtyři. Startovala družstva GC Mar.Lázně A, TJ Slavia Praha A, TJ Slovan Karlovy Vary A a GC Start Karlovy Vary. Hrálo se v termínech 23.5., 24.5. a 20.6. Konečné pořadí: GC Mariánské Lázně, TJ Slovan Karlovy Vary, TJ Slavia Praha, Start Karlovy Vary .

.

V II.lize mužů 1970 bylo konečné pořadí: Start Karlovy Vary A., Slovan Karlovy Vary A, GC Mar.Lázně C, GC Mar.Lázně D, Slavia Praha B a GC Mar.Lázně E. Hrálo se v termínech 23.5., 24.5., 20.6., 21.6. a 22.8.

.

V II. lize žen 1970 se počet družstev proti roku 1969 zvýšil o jedno. Konečné pořadí bylo:, GC Mar.Lázně B, Slovan Karlovy Vary B, NHKG Ostrava, Slavia Praha B.Hrálo se v termínech 23.5., 24.5. a 22.8.

.

Mezi družstvy hrajícími I.A třídu mužů se poprvé objevilo družstvo Slovanu Poděbrad. Družstva skončila v soutěži takto: Start Karlovy Vary B, Slovan Poděbrady, GC Mar.Lázně F, Slavia Praha C, Konstruktiva Praha, Slavia Praha D. Hrálo se v termínech 23.5., 24.5., 20.6.,21.6. a 22.8.

.

Liga 1970 byla rozšířena o I.B třídu, ve které skončila družstva v tomto pořadí:Slávie Praha VŠ, Golf Club Praha, NHKG Ostrava A, Lokomotiva Brno a NHKG Ostrava B. Hrálo se ve stejných termínech jako I.třída A.

.

Všechna utkání ligy 1970 se opět hrála na hřištích v Mariánských Lázních a v Karlových Varech. V Mariánských Lázních ligu řídil hlavní rozhodčí pan Oldřich Nechanický, v Karlových Varech pan Otakar Řezáč.

.

V takovéto formě vydržela liga ještě dva roky. Mezitím došlo k výměně ve funkci předsedy sportovnětechnické komise svazu. Jiří Trnka koncem roku 1971 z této funkce odstoupil a předsedou STK se stal Miroslav Němec z Mariánských Lázní.

.

Po krátké souběžné existenci oddílů Golf Club Praha a Slavia Praha, došlo 1.3.1971 k jejich sloučení pod názvem Golf Club Praha. V soutěžích družstev zaujal GCP místo bývalé Slavie Praha. V I. lize mužů se opět hrála kvalifikace na rány a pak vyřazovacím způsobem podle "pavouka" na jamky.

.

V roce 1971 skončila družstva v I. lize mužů v tomto pořadí: GC Mariánské Lázně, Start Karlovy Vary, Slovan Karlovy Vary, GC Praha, Tatran Praha, Slavoj Praha.

.

V I. lize žen bylo pořadí: GC Praha, GC Mariánské Lázně, Slovan Karlovy Vary, NHKG Ostrava.

.

V II. lize mužů bylo konečné pořadí: GC Mar.Lázně B (nemohlo však postoupit), Slavia VŠ (postupovalo), Poděbrady, Start Karlovy Vary B, GC Praha B, Slovan Karlovy Vary B.

.

V II. lize žen bylo konečné pořadí: Tatran Praha, GC Mar.Lázně B, Slovan Karlovy Vary B, GC Praha B, Konstruktiva Praha, Start Karlovy Vary, GC Praha C.

.

I.třída mužů skončila takto: GC Mar.Lázně C (nemohlo postoupit), NHKG Ostrava (postupovalo), Konstruktiva Praha, GC Praha C, GC Praha D.

.

Do ligy se opět vrátilo družstvo Jiskry Kolory Semily a hned svoji třídu vyhrálo.Ve II. třídě bylo konečné pořadí: Jiskra Kolora Semily (postupovalo), GC Mar.Lázně D, Lokomotiva Brno, GC Praha E, NHKG Ostrava B.

.

V Karlových Varech řídil ligu 1971 pan Otakar Řezáč, v Mariánských Lázních pan Oldřich Nechanický a paní Nekvindová.

.

V roce 1972 vyhrál I. ligu mužů nováček, družstvo Slavie Praha VŠ A. Na dalších místech byla družstva GC Mar. Lázně A, Start Karlovy Vary A, Tatran Praha, GC Praha A a Slovan Karlovy Vary A.

.

V I.lize žen 1972 startovalo pět družstev a zvítězilo družstvo Slovanu Karlovy Vary. Dále se umístila družstva Tatran Praha, GC Mariánské Lázně, GC Praha A a Konstruktiva Praha. Hrálo se opět každý s každým jednokolově v pěti termínech, kdy vždy jedno družstvo mělo volno. Hrálo se 17.6., 18.6., 12.8, 13.8. a 26.8. V těchto termínech se hrály i všechny další soutěže ligy, tj. II.liga mužů, žen, I.a II.třída mužů.

.

Ve II.lize mužů 1972 bylo konečné pořadí: Slavoj Praha, GC Mar.Lázně B, NHKG Ostrava , GC Praha B , Slovan Poděbrady a Start Karlovy Vary B.

.

II.liga žen 1972 skončila takto: GC Mar.Lázně B, NHKG Ostrava, GC Praha B, Slovan Karlovy Vary B, Start Karlovy Vary B a Lokomotiva Brno.

.

V I.třídě mužů bylo pořadí: GC Mar.Lázně C, Konstruktiva Praha, Slovan Karlovy Vary B, Jiskra Kolora Semily, GC Praha C.

.

Konečné pořadí ve II. třídě mužů bylo: NHKG Ostrava B, GC Mar. Lázně D, Tatran Praha B, GC Praha D a Lokomotiva Brno.

.

Hlavními rozhodčími byli: pan Ladislav Hajdušek v Karlových Varech, pan Oldřich Nechanický a paní Nekvindová v Mariánských Lázních.

.

Pro rok 1973 byla liga opět změněna. Liga byla rozdělena na dvě části, jarní a podzimní a dvoukolově hrál každý s každým. V družstvech mužů v I. a II. lize hrálo šest hráčů, v I. a II. třídě čtyři hráči.

.

V I. lize mužů 1973 hrála družstva Slavia VŠ Praha, GC Mariánské Lázně, Start Karlovy Vary, Tatran Praha, GC Praha a Slavoj Praha. Zvítězilo družstvo GC Mariánské Lázně.

.

Ve II. lize mužů hrála družstva Slovan Karlovy Vary, GC Mariánské Lázně, NHKG Ostrava, GC Praha B, Poděbrady a Konstruktiva Praha.

.

V I. lize žen hrála družstva Slovan Karlovy Vary A, Tatran Praha, GC Mariánské Lázně A, GC Praha A a NHKG Ostrava. Zvítězilo družstvo GC Praha.

.

Ve II. lize žen hrála družstva Konstruktiva Praha, GC Mariánské Lázně B, GC Praha B, Slovan Karlovy Vary B, Start Karlovy Vary a Lokomotiva Brno.

.

V I. třídě mužů startovala družstva Start Karlovy Vary B, GC Mariánské Lázně, Slovan Karlovy Vary B, TJ Semily a NHKG Ostrava B. Ve II. třídě mužů startovala družstva GC Praha C, GC Mariánské Lázně D, Tatran Praha B, Lokomotiva Brno a Slavia VŠ B.

.

Všechny dílčí soutěže ligy byly hrány ve stejných termínech a to v jarní části 12.5., 13.5., 2.6, 3.6. a 23.6. a v podzimní 1.9, 2.9, 22.9.,23.9. a 6.10. Hlavními rozhodčími v Mariánských Lázních byli pan Bohumil Vokoun a pan Jaromír Martínek, v Karlových Varech pan Dr. Jiří Fürst.

.

V roce 1974 se hrála liga obdobně jako koncem šedesátých let a to jednokolově každý s každým. II.třída mužů byla rozdělena na skupinu A a B. Ligu již řídil nový předseda STK svazu, kterým se stal Ing. Milan Moučka z Ostravy. Ten vystřídal Miroslava Němce, který musel odstoupit ze zdravotních důvodů po těžké, nezaviněné autonehodě.

.

V I. lize mužů 1974 startovala družstva GC Mariánské Lázně A, Slavia VŠ Praha A, Tatran Praha, Start Karlovy Vary A, Slovan Karlovy Vary A a GC Praha A. Zvítězilo družstvo GC Mariánské Lázně.

.

Ve II. lize mužů 1974 hrála družstva Slavoj Praha, Poděbrady A, NHKG Ostrava A, GC Mariánské Lázně B, Start Karlovy Vary B a Slovan Karlovy Vary B.

.

V I. lize žen 1974 hrála družstva GC Praha, Slovan Karlovy Vary, Tatran Praha, GC Mariánské Lázně a Konstruktiva Praha. Zvítězilo družstvo GC Praha.

.

Ve II.lize žen hrála družstva NHKG Ostrava, GC Mariánské Lázně B, Start Karlovy Vary, Slovan Karlovy Vary B, GC Praha B a GC Praha C.

.

V I. třídě mužů startovala družstva Konstruktiva Praha, Kolora Semily, GC Mariánské Lázně C, GC Praha B a Slavie VŠ Praha. V II. třídě A družstva NHKG Ostrava B, GC Mariánské Lázně D, GC Praha D a Kolora Semily B. Ve II. třídě B hrála družstva GC Praha C, GC Mariánské Lázně E, GC Praha E a Lokomotiva Brno.

.

Liga se hrála v termínech 25.5., 26.5., 8.6., 9.6., 29.6. a 30.6. Hlavními rozhodčími byli panové Bohumil Vokoun a Jaromír Martínek v Mariánských Lázních, Dr.Jiří Fürst a pan Miroslav Zach v Karlových Varech.

.

Počínaje rokem 1975 se mužská liga hrála jako I. celostátní liga a jako národní liga (dříve II. liga). U žen to bylo asi obdobné. Soutěže nižší se zřejmě hrály jako doposud.

.

V I. celostátní lize mužů 1975 startovala družstva GC Mariánské Lázně A, Start Karlovy Vary A, Slavia Praha VŠ, Tatran Praha, GC Praha A a Sklo Bohemia Poděbrady. Zvítězilo družstvo GC Mariánské Lázně.

.

V národní lize mužů 1975 bylo konečné pořadí: GC Mariánské Lázně B, GC Mariánské Lázně C, Slovan Karlovy Vary A, Slavoj Praha, Start Karlovy Vary B a Slovan Karlovy Vary B.

.

Hrálo se dvoukolově, každý s každým v termínech 24.5., 25.5., 7.6., 8.6., 21.6., 22.6., 9.8., 10.8., 6.9. a 7.9. Ligu v Mariánských Lázních řídil jako hlavní rozhodčí pan Bohumil Vokoun a v Karlových Varech pan Miroslav Zach a pan Eduard Cífka

.

V I. lize žen 1975 zvítězilo družstvo Slovanu Karlovy Vary.

.

V roce 1976 hrála v I.celostátní lize mužů družstva GC Mariánské Lázně, Start Karlovy Vary Slavia Praha VŠ, Tatran Praha, GC Praha a Slovan Karlovy Vary. Zvítězilo opět družstvo GC Mariánské Lázně.

.

V Národní lize mužů 1976 zvítězilo družstvo NHKG Ostrava. Na dalších místech byla družstva GC Mariánské Lázně C, Sklo Bohemia Poděbrady, GC Mariánské Lázně B, Slavoj Praha a Start Karlovy Vary B.

.

Hrálo se v termínech 5.6., 6.6., 19.6., 20.6., 7.8., 8.8., 4.9., 5.9., 18.9. a 19.9. Hlavními rozhodčími byli pan Miroslav Němec, pan Bohumil Vokoun a paní Nekvindová v Mariánských Lázních, pan Miroslav Zach a pan František Müller v Karlových Varech.

.

I. ligu žen 1976 vyhrálo družstvo Tatranu Praha.

.

V roce 1977 skončila I. celostátní liga mužů takto: Slavia Praha VŠ, GC Mariánské Lázně, Start Karlovy Vary, NHKG Ostrava, GC Praha a Tatran Praha.

.

V Národní lize mužů se družstva umístila v pořadí GC Mariánské Lázně B, Slavoj Praha, GC Mariánské Lázně C, Sklo Bohemia Poděbrady, Slavia Praha VŠ B a Slovan Karlovy Vary.

.

Hrálo se v termínech 4.6., 5.6., 18.6., 19.6., 16.7., 17.6., 13.8., 14.8, 10.9. a 11.9. Do I. celostátní ligy postupovalo družstvo Slavoje Praha.

.

I. třída mužů skončila takto: Kolora Semily, Start Karlovy Vary B, GC Mar. Lázně D, NHKG Ostrava B, GC Praha B a GC Praha C.

.

Hlavními rozhodčími byli pan Miroslav Němec, paní Marie Koptová v Mariánských Lázních a pan Karel Collino v Karlových Varech.

.

Ve výsledcích z roku 1978 vystupuje tělovýchovná jednota Golf Club Praha pod novým názvem TJ Golf Praha. V roce 1979 vymizelo slovo Club i z názvu Golf Club Mariánské Lázně.

.

V roce 1978 došlo opět ke změně. Soutěže družstev mužů tvořily I.liga, II. liga a krajské přebory ve třech skupinách, západočeské (hřiště v Mar.Lázních a Karlových Varech), severo- a jihomoravské (hřiště v Šilheřovicích) a ve skupině Praha a Východní Čechy (hřiště v Poděbradech). Vítězové krajských přeborů spolu hráli kvalifikaci o postup do II. ligy.

.

I. liga mužů 1978 skončila tímto pořadím: GC Mariánské Lázně, Start Karlovy Vary, Slavia Praha VŠ, NHKG Ostrava, Golf Praha a Slavoj Praha.

.

Ve II. lize mužů bylo konečné pořadí Tatran Praha, GC Mar.Lázně B, Slavia Praha VŠ, Poděbrady, GC Mar.Lázně C, Semily.

.
V krajských přeborech bylo pořadí:
.
Západočeská skupina moravská skupina Praha+Východ.Čechy
Slovan Karlovy Vary NHKG Ostrava B Golf Praha B
GC Mar.Lázně C NHKG Ostrava C Jiskra Kolora Semily B
Start Karl.Vary B Lokomotiva Brno A Tatran Praha B
GC Mar.Lázně D Tesla Oldřichovice Golf Praha C
Start Plzeň Lokomotiva Brno B Kontruktiva Praha
.

Soutěže družstev žen se hrály jako krajské přebory ve třech skupinách, západočeské (hřiště v Mar.Lázních a v Karlových Varech), moravské (hřiště v Šilheřovicích) a středočeské (hřiště v Poděbradech). Ve skupinách se hrálo jednokolově každý s každým. Z každé skupiny postoupila do finále dvě družstva, z moravské tentokrát jen jedno, protože na prvních dvou místech se umístila družstva NHKG Ostrava.

.

Konečné pořadí mistrovství družstev žen 1978 bylo: Golf Praha, Tatran Praha, Slovan Karlovy Vary, GC Mar.Lázně a NHKG Ostrava.

.

V roce 1979 se I. liga mužů hrála opět dvoukolově a skončila takto: Golf Mar. Lázně, Start Karlovy Vary, Slavia VŠ Praha, Tatran Praha, NHKG Ostrava, Golf Praha.

.

Konečná tabulka II. ligy mužů byla: Golf Mar.Lázně B, Bohemia Poděbrady, Golf Mar.Lázně C, Slavia VŠ Praha B, Slavoj Praha, NHKG Ostrava B. Do I. ligy postoupilo družstvo Sklo Bohemia Poděbrady.

.
Krajské přebory mužů skončily s výsledkem:
.
Západočeský Středočeský Moravsko-slovenský
Start Karlovy Vary B Semily A Lokomotiva Brno A
Slovan Karlovy Vary B Tatran Praha B NHKG Ostrava C
Golf Mariánské Lázně D Konstruktiva Praha NHKG Ostrava D
Slovan Karlovy Vary A Golf Praha C Tesla Oldřichovice
Golf Mar.Lázně E JK Semily B Elán Bratislava
Start Plzeň Sklo Boh. Poděbrady B Lokomotiva Brno B
.

Mistrovství družstev žen se v roce 1979 hrálo opět podle jiného systému. Družstva, která do nejvyšší soutěže postoupila z krajských přeborů se nejdříve seřadila podle výsledků kvalifikace na rány takto: Golf Praha, Slovan Karlovy Vary, Start Karlovy Vary, Tatran Praha, NHKG Ostrava a Golf Mar.Lázně. O mistrovský titul se ve finále střetla družstva na prvních dvou místech, o třetí místo družstva na třetím a čtvrtém místě atd. Mistrem republiky se stalo družstvo Slovanu Karlovy Vary.

.

Z uvedeného přehledu vyplývá, že forma ligy doznala v průběhu sedmdesátých let řadu změn. U I. a II. ligy družstev mužů se koncem sedmdesátých let vžil systém dvoukolových střetnutí každého s každým a v krajských přeborech střetnutí jednokolového. U ligy žen se koncem sedmdesátých let více experimentovalo a stále se hledala nejvhodnější forma. Na ligové soutěži lze vysledovat postupné zapojování se nových oddílů do sportovního dění a jejich výkonnostní růst.

.
8.2 Individuelní soutěže sedmdesátých let a utkání měst
.
.

Zatímco z pojednání o lize lze vysledovat herní úroveň reprezentací jednotlivých klubů v daném období, o herní úrovni jednotlivých hráčů vypovídají jejich výsledky v individuelních soutěžích. Obdobně jako v létech šedesátých se i v létech sedmdesátých každoročně sestavoval celostátní kalendář soutěží, ve kterém již některé soutěže měly své tradiční místo. Nové soutěže přibývaly jak na stávajících hřištích, tak spolu s hříšti nově vybudovanými.

.

Většina turnajů se odehrávala na západočeských hřištích. Během sedmdesátých let se počet turnajů v sezóně postupně zvyšoval jak přicházely nové oddíly a tyto soutěže organizovaly. Na mariánskolázeňském hřišti se v roce 1972 např. konal I. ročník turnaje Akademik, který pořádala Slavie Praha VŠ. V témže roce se zde začal hrát další tradiční turnaj, Memoriál Dr. Klementa, který pořádal Tatran Praha. Objevily se i turnaje pořádané pouze pro mládež jako např. Pohár mládeže v Karlových Varech.

.

V roce 1976 se v Mariánských Lázních, kromě mistrovských soutěží a ligy konalo 16 turnajů (Golf pohár, Mezinárodní lázeňský, Pohár města Mar.Lázní, Přátelský turnaj, Memoriál Dr.Novotného, Uran pohár, Akademik, Mezinárodní turnaj GC Praha, Západočeský pohár, Memoriál Dr.Klementa, Pohár míru, Pohár přátelství, Čtyřhry SČSP,Železná soutěž, Havelská husa, Crosscountry) a v Karlových Varech 9 turnajů (Velikonoční turnaj, Soutěž vítězství, VC Karlových Varů, VC Startu, Pohár mládeže, Turnaj Slovanu Karlovy Vary, Mixed foursomes, Moser Trophy, Turnaj Slovanu Karlovy Vary).

.

Od roku 1970 se jako pořadatel pravidelných turnajů k těmto hřištím přidružila i hřiště v Šilheřovicích a na Líšnici.

.

Ve dnech 3. a 4. října se konal I. ročník Ostravského golfového turnaje, kterým bylo slavnostně otevřeno hřiště v Šilheřovicích. Na tento turnaj přijeli hráči z Mariánských Lázní, Karlových Varů, Prahy, Poděbrad a Brna. Nechyběla hráčská špička, reprezentovaná Jiřím Dvořákem a Janem Kunštou. Poprvé po své herní přestávce se zúčastnila i Ludmila Křenková. V kategorii mužů zvítězil Jiří Dvořák (95+96=191), před Janem Dvořákem , Miloslavem Plodkem a Jiřím Kunštou (všichni 201).V ženách zvítězila Ludmila Křenková (207), před Helenou Kropáčovou (208) a Ludmilou Plesníkovou (212). Celkem startovalo 66 hráčů.

.

II. ročník Ostravského golfového turnaje se konal ve dnech 28. a 29. srpna 1971. Proti prvnímu ročníku došlo na hřišti v Šilheřovicích k značným zlepšením, až na jamkoviště. Tentokrát přijelo méně "přespolních". Z Mariánských Lázní však přijela absolutní špička, opět se poprat s novým hřištěm. Zvítězil Jiří Dvořák (96+94), před Janem Kunštou a jeho bratrem Jiřím. V kategorii mužů s vyrovnáním zvítězil místní Jan Juhaniak před Janem Moučkou, pražským M.Procházkou a místním Janem Gracou. V ženách zvítězila opět Ludmila Křenková (98+91).

.

Koncem sedmdesátých let se v Šilheřovicích konala již řada turnajů, Zámecký pohár, Ostravský turnaj, Pohár čs. Televize, Turnaj Moravy, Pohár mládeže, Turnaj Metasportu a Zlatý bažant.

.

Od roku 1970 se pravidelně na Líšnici konaly klubové Jarní soutěže na 18 jamek bez vyrovnání. I. ročník se konal 11. dubna 1970. Zvítězil Prokop Sedlák (77) před Františkem Léblem (78) a Eduardem Skřivanem (84). V kategorii seniorů zvítězil Ladislav Habart (86) před Otto Spazierem (89) a Jaroslavem Starkem (96). V ženách zvítězila Eva Vávrová (104).

.

V roce 1971 vyhrál opět Prokop Sedlák (73). V letech 1972 až 1977 kraloval v této soutěži František Lébl s vyjímkou let 1973, kdy se soutěž nehrála a 1974, kdy zvítězil Aleš Vozka (81). Vítězné výsledky Františka Lébla jsou 76 ran v roce 1972, v létech 1975 až 1977 65, 72, a 71 ran.

.

Od roku 1976 se na Líšnici hrála každoročně Podzimní soutěž pro mládež, tj. žáky a dorostence. Později tato soutěž zahrnovala všechny kategorie.

.

Ve dnech 23. a 24. června 1973 se konal první ročník Poháru Vysočiny (později Pohár Českomoravské vysočiny). Tímto turnajem bylo slavnostně otevřeno obnovené golfové hřiště Svratka pro závodní hru. Zatím však výsledky dosažené na tomto hřišti nebylo možné použít pro úpravu hendikepu. V dalším průběhu sedmdesátých let přibyl k tomuto turnaji ještě Veletržní pohár.

.

Dalším místem konání pravidelných turnajů byly Semily. Golf se zde již přesunul z hřiště u Boskova na břehy říčky Jizery, kde se postupně vytvářelo hřiště nové. Na něm se hrálo asi od roku 1972 a to nejdříve šest jamek. Přesto, že výsledky ze Semil se v průběhu sedmdesátých let k výpočtu hendikepu používat nemohly (hřišti byla přiznána norma 64 až koncem roku 1979 při hře na osmi jamkách), hrála se zde řada turnajů. Byly to Velká cena Krkonoš, Velká cena Kolory, Velká cena Českého ráje, Velká cena Východočeského kraje, Velká cena Pochodně, Memoriál Ing. Kopeckého a Velká cena Semil.

.

Od roku 1977 byly v celostátním kalendáři soutěží uveřejňovány i soutěže konané v Poděbradech. Byly to Jarní přebor Středočeského kraje, VC Poděbrad, Poděbradská minerálka a Podzimní přebor Středočeského kraje.

.

V roce 1978 se poprvé v celostátním kalendáři objevilo jméno Motola. Ve dnech 21.a 22. října 1978 se zde konala I. Velká cena Motola. Čtrnáct dní na to, 4.a 5.listopadu se hrála I. Soutěž výročí SČSP. Pro úpravu vyrovnání se však výsledky z Motola, stejně jako ze Svratky, Líšnice a Semil nezapočítávaly.

.

Vraťme se ale k soutěžím konaným na západočeských hřištích. Nejprestižnější byla samozřejmě obě mistrovství republiky ve hře na rány a na jamky. Dominující postavou mezi muži byl stále Jiří Dvorák, který se od roku 1960 každoročně ozdobil alespoň jedním mistrovským titulem. V této tradici s ještě větší intenzitou pokračoval i v létech sedmdesátých, kdy v roce 1970,1971 a 1972 získal tituly oba, v roce 1973,1974 a 1975 po jednom a v roce 1976 opět oba. Tím jeho zářná kariera permanentního mistra byla téměř dovršena. V roce 1979 přidal do své sbírky poslední titul mistra republiky.

.

Jeho největšími soupeři v tomto období byli bratři Kunštové. Starší Jan se ozdobil mistrovským titulem již v roce 1966 a poté v roce 1969. Potom, přes svoje vynikající herní kvality, vycházel řadu let naprázdno, aby další tituly získal v létech 1977 a 1978.

.

Mladší Jiří, třetí v tomto triumvirátu, se musel spokojit s mistrovským titulem z roku 1978. Je pravdou, že oba bratři se vyznačovali mimořádnou dlouhodobostí své vynikající formy. Jan získal další tituly v létech 1981, 1986 a 1991, což je od prvního titulu rozmezí 25 let. Jiří získal další tituly v létech 1983, 1984 a 1987.

.

Vedle těchto tří disponoval český golf dalšími výbornými hráči. K nim patřil v prvé řadě mimořádně pečlivý Arnošt Kopta. Arnošt Kopta získal svůj první mistrovský titul v roce 1974 a druhý v roce 1979. Dalším z této skupiny byl Jaromír Fuchs. O jeho golfových úspěších koncem čtyřicátých a začátkem padesátých let jsme již pojednali. Nyní k nim přidal mistrovský titul v roce 1973.

.

Mezi ženami v sedmdesátých létech již kralovala Ludmila Křenková. Její mimořádně úspěšná sportovní kariéra začala již v padesátých létech, kdy tříkrát zvítězila v tehdy, víceméně neoficielním mistrovství republiky. V šedesátých létech získala po jednom mistrovském titulu v roce 1962, 1963, 1964, 1965, 1968 a 1969, v roce 1967 získala oba. V sedmdesátých létech to bylo po jednom v roce 1971, 1973, 1977 a 1978, po dvou v roce 1972, 1974, 1975, 1976 a 1979. Další tituly získávala jak v létech osmdesátých (celkem dvanáct), tak devadesátých (celkem šest).

.

Druhou nejúspěšnější ženou sedmdesátých let byla Hana Chrástková - Brožová. I její úspěšná sportovní kariéra začala v šedesátých létech, kdy v roce 1960 a 1966 získala oba mistrovské tituly a v roce 1961, 1962, 1965, 1968 jeden. V sedmdesátých létech získala titul mistryně republiky v roce 1971 a 1973.

.

Kromě těchto dvou stálic na českém golfovém nebi patřila k nejlepším hráčkám již od šedesátých let Helena Kropáčová, vyznačující se pečlivou hrou. Ta získala mistrovský titul ve hře na jamky v roce 1970.

.

V sedmdesátých létech získala svůj první mistrovský titul Anna Marie (Amara) Robětínová a to v roce 1977. K němu přidala ještě další čtyři v létech osmdesátých. Kromě toho získala v roce 1976, 1978 a 1980 titul juniorské mistryně republiky.

.

Výbornou hráčkou byla rovněž Zuzana Fulínová (provdaná Böhmová), jinak reprezentantka ve sjezdovém lyžování. Z našich hráček byla nejlepší na mezinárodním mistrovství republiky ve hře na rány v roce 1970, kde obsadila třetí místo za vítězkou, paní Ilse Kerschner z Německa a její krajankou Brigitte Mähl. V roce 1975 se probojovala do finále v mistrovství republiky na jamky, kde prohrála s L.Křenkovou.

.

V roce 1970 se celostátní žebříček sestavoval na základě výsledků z pěti vybraných turnajů, kterými byly: Soutěž Vítězství (9.-10.5. v Karlových Varech), I.mezinárodní lázeňský turnaj (15.-17.5. v Mar.Lázních), V. lázeňský turnaj Salignac (30.-31.5. v Karlových Varech), VI. Mezinárodní turnaj Slavie v golfu (11.-15.7. v Mar.Lázních) a II. Open amatérské mistrovství republiky (4.-6.9. v Karlových Varech). Pro sestavení žebříčku se počítala čtyři nejlepší umístění v těchto pěti soutěžích. V každém turnaji se bodovalo prvních dvacet míst.

.

V Soutěži Vítězství zvítězil Jiří Dvořák (72+78=150) před Jiřím Kunštou (75+78=153), Bohumilem Landou a Jaromírem Fuchsem (oba 158). V I.mezinárodním lázeňském turnaji zvítězil opět Jiří Dvořák (75+75=150). Za ním se umístili Jan Dvořák (78+74=152) a Jan Kunšta (74+78=152). Salignac vyhrál Jan Kunšta (74+78=152) před Jaromírem Fuchsem (83+75=158) a Jiřím Dvořákem (75+85=160). VI. mezinárodní turnaj Slavie se stal kořistí Jana Kunšty (75+75+79+69=298) před Jiřím Dvořákem (79+73+76+78=306) a Jaromírem Fuchsem (73+82+76+77=308). V mezinárodním mitrovství zvítězil Jiří Dvořák (72+76+73+76= 297) před Janem Kunštou (77+79+77+78=311) a Jaromírem Fuchsem (80+76+76+81=313).

.
Konečné pořadí žebříčku 1970 bylo:
.
Muži ... 1. ... Jiří Dvořák ... 79 bodů
2. Jan Kunšta 77,5
3. Jaromír Fuchs 72
4. Jiří Kunšta 67,5
5. Bohumil Landa 66,5
6. Jan Dvořák 61
7. Jaroslav Dvořák 52
8. Arnošt Kopta 47
9. Václav Brtek 46
10. Ladislav Bartůněk ml. 44,5
11. Karel Čechovský 42
12. Prokop Sedlák 38
13. Václav Pinkas. 37
14. Václav Mikuta ml. 35,5
15. Miloslav Plodek 34,5
16. Robert Tscherpel 28,5
17. Vladimír Mařík 20
18. Miroslav Brtek 17,5
19. Bedřich Waldert 12,5
20. Jaromír Dvořák 11,5
20. Karel Beneš 11,5
.
.
Ženy: 1. Helena Kropáčová 46
2. Zuzana Fulínová 37
3. Božena Mikutová 33
4. Hana Brožová 18
5. Ludmila Plesníková 15
6. Marie Jirásková 14
7. Adéla Novotná 13
8. Eva Balcarová 11
9. Ludmila Kopecká 9,5
10. Eva Vávrová 9
.
Mezi ženami marně hledáme L.Křenkovou, která tuto sezonu kompletně vynechala z důvodu mateřství.
.
Abychom si připomněli i jména seniorů, uvádíme seniorský žebříček.
.
Senioři ... 1. ... Ladislav Bartůněk ... 37
2. Vladislav Holan 36
3. Bohumil Vokoun 31
4. František Krčma 30
5. Antonín Kunšta 23
6. Jaroslav Fulín 18,5
7. Jiří Effmert 16,5
8. Jaroslav Stark 14,5
9. Otto Spazier 10
10. Ladislav Habart 9
10. Alois Červenka 9
.

To byli ti nejlepší, ale zároveň nejpilnější. Stačilo vynechat více než jeden turnaj a již se bodová ztráta těžko doháněla. To byl např. případ Hany Brožové, která své čtvrté místo v žebříčku získala na základě dvou druhých míst.

.

V roce 1971 se již žebříček sestavoval ne na základě umístění, ale na základě zisku tzv. trestných bodů. Těmi byly rány nad normu hřiště. Žebříček se stanovil z 10 vybraných soutěží, z nichž 8 se hrálo na 36 jamek, jedna na 54 a jedna na 72 jamek. Z 23 kol se do žebříčku započítávalo 16 nejlepších.

.

Soutěž Vítězství 1971 v Mariánských Lázních vyhrál v kategorii mužů Jiří Kunšta (74+76=150) před svým bratrem Janem (75+75=150) a Václavem Pinkasem (80+76=156). V ženách Ludmila Křenková (84+82=166) před Hanou Brožovou (85+81=166) a Zuzanou Fulínovou (87+87=174). Kategorii seniorů vyhrál z ciziny se vrátivší Karel Hynek (82+82=164) před Dr. Ladislavem Bartůňkem (91+85=176) a Bohumilem Vokounem (90+88=178).

.

Mezinárodním mistrem republiky 1971 ve hře na rány se stal Jiří Dvořák vynikajícím výkonem 295 ran. Za ním se umístili Jiří Kunšta (312), Jan Kunšta (313), Jaromír Fuchs (314), Arnošt Kopta (319), Jaroslav Dvořák (320). Mezinárodní mistryní republiky se stala Ludmila Křenková (325) před Hanou Brožovou (345) a Evou Soukupovou (353). Mistry v jamkové hře se stali Jiří Dvořák a Hana Brožová. Seniorským mistrem se stal Karel Hynek (243), juniorským Václav Brtek (240) před svým bratrem Miroslavem (244) a Karlem Čechovským (247).

.
Konečné pořadí žebříčku 1971 bylo:
.
Muži: ... 1. ... Jiří Dvořák ... 49 trest.bodů
2. Jiří Kunšta 67
3. Jan Kunšta 68
4. Jan Dvořák 106
5. Arnošt Kopta 107
6. Václav Brtek 133
7.-8. Pavel Fulín 140
7.-8. Miroslav Brtek 140
9. Bohumil Landa 155
10. Karel Čechovský 157
11. Ladislav Bartůněk ml. 160
12. Václav Pinkas 190
13. František Kříž 201
14. Václav Mikuta 219
15. Josef Markuzzi 305
.

Řada hráčů neodehrála předepsaný minimální počet kol a proto do žebříčku nebyli zařazeni. Např. Jaromír Fuchs odehrál o jedno kolo méně.

.
Ženy: 1. Hana Brožová 169   trest. bodů
2. Helena Kropáčová 292
3. Kamila Matolínová 322
Senioři : 1. Ladislav Bartůněk 237
2. Vladislav Holan 241
3. Jiří Trnka 260
4. Bohumil Vokoun 302
Junioři: 1. Václav Brtek 133
2. Pavel Fulín 140
3. Miroslav Brtek 140
4. Karel Čechovský 157
5. František Kříž 201
.
Zásady pro stanovení žebříčku 1972 byly téměř stejné jako v roce 1971. Žebříček se počítal z výsledků dosažených v těchto turnajích:
.
Soutěž Vítězství ... Mariánské Lázně ... 36 jamek
Salignac Cup Karlovy Vary 36 jamek
3. mezinárodní lázeňský Mariánské Lázně 54 jamek
Velká cena Startu Karlovy Vary 36 jamek
VIII. mezinárodní turnaj Slavia Mariánské Lázně 36 jamek
Kvalifikace na jamky Mariánské Lázně 18 jamek
Moser Trophy Karlovy Vary 36 jamek
Open MM ČSSR Karlovy Vary 72 jamek
Západočeský pohár Mariánské Lázně 36 jamek
.
Pro výpočet trestných bodů se započítávalo 16 nejlepších kol z 20.
.

Další vysoce prestižní soutěží bylo Juniorské mistrovství republiky. Zde se začala především objevovat jména nových kvalitních hráčů. V roce 1970 se stal juniorským mistrem republiky Karel Čechovský z Mariánských Lázní, v roce 1971 to byl Václav Brtek z Karlových Varů a v roce 1972 další karlovarský hráč Pavel Fulín.

.

Tím však dominující role karlovarských hráčů neskončila. Přišla éra Miroslava Brtka, který se stal juniorským mistrem v létech 1973, 1974 a 1975. Za ním se v roce 1973 na třetím místě a dále v létech 1974 a 1975 vždy na druhém místě umístil František Lébl z Líšnice. V roce 1975 se na třetím místě umístil další líšnický hráč, Jiří Vozka.

.

V roce 1977 se začali prosazovat hráči z Ostravy. V tomto roce zvítězil Jan Juhaniak, na třetím místě byl další ostravský hráč, Rudolf Žák. Titul juniorského mistra v posledním roce let sedmdesátých vrátil opět do Mariánských Lázní Jan Zitterbart.

.

Mezi juniorkami zazářila v roce 1974 Zuzana Bachtíková, v roce 1975 Helena Nechanická, v létech 1976 a 1978 Amara Robětínová, v roce 1979 Vlasta Keplová.

.

Od roku 1970 se každoročně hrálo mistrovství seniorů mužů a žen. Z našich, ne zcela kompletních podkladů víme, že v roce 1970 se stal seniorským mistrem republiky Dr.Ladislav Bartůněk, hráč mimořádně přesného golfu. Pozorovat hru Dr. Bartůňka bylo pravým požitkem. Každá rána byla čistě trefena, míče sledovaly střet fairwaye. Své vítězství v seniorském mistrovství republiky zopakoval Dr. Bartůněk ještě v letech 1972 a 1975.

.

To co bylo řečeno o hře Dr. Bartůňka platilo minimálně ve stejné míře i o hře Karla Hynka v těchto letech. Karel Hynek měl již za sebou vynikající sportovní karieru a platil za nejstylovějšího hráče. Léty se poněkud zkrátil ale nic neubral na své přesnosti. Jeho z dálky dřevem trefované greeny uváděly diváky v nadšení. Karel Hynek získal titul seniorského mistra republiky v létech 1971 a 1974.

.

V roce 1973 se stal seniorským mistrem republiky Vladislav Holan. I jeho golf byl velmi kvalitní. Vladislav Holan byl mistrem republiky z roku 1953, takže se dočkal úspěchu po dvaceti letech. Vladislav Holan byl mezi golfisty znám nejen jako mimořádně milý člověk a nebezpečný soupeř, ale též jako řidič autobusu, který víken co víkend přivážel pražské golfisty v létech šedesátých do Mariánských Lázní. V.Holan, potomek slavné špeditérské firmy HOLAN, byl totiž řidičem autobusu pražského dopravního podniku.

.

V roce 1976 zvítězil v seniorském mistrovství republiky Boris Tunkl, hráč GC Mariánské Lázně. I hra B.Tunkla se vyznačovala mimořádnou přesností, zvláště kolem greenů. B.Tunkl získal titul v období svého rychlého výkonnostního růstu. Na začátku roku 1975 měl B.Tunkl hendikep -24, což byl tehdy nejvyšší možný. Na začátku roku 1977 měl již -14, a sedmdesátá léta ukončil s hendikepem -10.

.

Seniorský mistrovský titul z roku 1977 získal Karel Lederer. Tento pilný a skromný hráč začal s golfem koncem šedesátých let a poměrně rychle dosáhl dobré úrovně. Byl znám svojí spartanskou povahou a patřil mezi ty, kteří u hřiště v Mariánských Lázních s oblibou stanovali (nejznámějším táborníkem byl pan Rojár, zvaný Chebák).

.

V roce 1978 získal titul seniorského mistra republiky zahraniční účastník K.Benkert. Z našich hráčů byl nejlepší Jindřich Ryšavý. I jeho výkonnost se opírala o výbornou krátkou hru.

.

V roce 1979 se stal seniorským mistrem republiky Josef Markuzzi. Josef Markuzzi vstoupil do sedmdesátých let již jako hráč slušné výkonnosti (hcp.-18). Během sedmdesátých let jeho výkonnost trvale rostla, takže v roce 1979 dosáhl hcp.-9. Jeho hra se opět zakládala na mimořádné přesnosti.

.

V kategorii seniorek získala roce 1972 mistrovský seniorský titul paní Helena Kropáčová a přidala jej tak k mistrovskému titulu z jamkové hry v roce 1970. Tím však výčet jejích úspěchů zdaleka neskončil. Seniorskou mistryní republiky se stala ještě čtyřikrát, v letech 1974, 1975, 1986 a 1989.

.

Seniorskou mistryní republiky v roce 1973 se stala paní Marie Hynková. Ani ona se nespokojila pouze s jedním titulem. Další získala v roce 1976.

.

Záhy po svém "přestupu" k seniorkám získala v roce 1977 svůj první seniorský mistrovský titul paní Hana Chrástková-Brožová. Byť v seniorském věku, patřila v té době paní Chrástková stále k ženské výkonnostní špičce. Další seniorské mistrovské tituly získala v létech 1979, 1980, 1981, 1982, 1993 a 1994.

.
V roce 1978 se seniorskou mistryní republiky stala paní A. Cieslarová z Ostravy.
.

K jakým změnám ve výkonnosti hráčů došlo v první polovině sedmdesátých let nám prozradí žebříček z roku 1977. V závorce je umístění na žebříčku v roce 1973 a 1976. I nadále mezi muži v českém golfu kralovala "silná trojka". V ženách již suverénně kralovala L.Křenková. Žebříček se stanovil na základě průměrné odchylky od par.

.
... ... ... odchylka ...
Muži 1. Jiří Dvořák 4,700 (1, 1)
2. Jiří Kunšta 5,300 (5, 2-3)
3. Jan Kunšta 6,391 (2, 4)
4. Arnošt Kopta 7,826 (6, 2-3)
5. Karel Čechovský 9,217 (-, 6)
6. Jiří Dohnal 9 ,739 (-, 9)
7. Pavel Fulín 10,000 (13, -)
8. Miroslav Němec 10,480 (20, 5)
9. Helmut Pszota 11,158 (-, 13)
10. Vladimír Mařík 11,217 (12, 10)
11. Jiří Zavázal 11,272 (18, 11)
12. Jan Zitterbart 11,333 (-, 8)
13. Ladislav Bartůněk 11,625 (11, 13)
14. Václav Brtek 11,750 (-, 15)
15. Petr Němec 12,000 (19, -)
16. František Kříž 12,318 (15, -)
17. Jaromír Fuchs 12,571 (3-4, 12)
18. Jan Dvořák 12,900 (8-9, 7)
19. Bohumil Landa 13,000 (10, 16)
20. Jaroslav Peterka 13,952 (- , -)
.

Pro nedodatečný počet odehraných kol nebyl klasifikován Jaroslav Hanek, jehož průměrná odchylka od par z 12 kol byla 10,250.

.
Ženy ... 1. ... Ludmila Křenková ... 10,866 ... (-, -)
2. Zuzana Böhmová 15,714 (-, 4)
3. Hana Chrástková 16,579 (1, 2)
4. Helena Nechanická 17,117 (-, 3)
5. Amara Robětínová 18,833 (-, 1)
6. Vlasta Keplová 23,850 (-, 7)
7. Helena Kropáčová 24,318 (2, 5)
8. Ilona Fischerová 29,167 (-, -)
.

Na seznamu hráčů s vyrovnáním, platném pro rok 1975, bylo uvedeno 267 hráčů a hráček. Nejvíce hráčů s hendikepem měl Golf Club Mariánské Lázně (80), dále Golf Club Praha (48), NHKG Ostrava (26), Slavia VŠ Praha (21), Slovan Karlovy Vary, Start Karlovy Vary a Bohemia Poděbrady (po 19), Konstruktiva Praha (12), Tatran Praha (11), Kolora Semily (7) a Slavoj Praha (5).

.

Na seznamu hráčů s vyrovnáním platným od 1.1.1978 bylo již uvedeno 330 hráčů a hráček. Golf Club Mariánské Lázně měl 72 , GC Praha 49, NHKG Ostrava 45, Start Karlovy Vary 37, Kolora Semily 24, Slovan Karlovy Vary 21, Slavia Praha VŠ 19, Tatran Praha 18, Slavoj Praha 13, Sklo Bohemia Poděbrady 12, Lokomotiva Brno 9, Tesla Oldřichovice 6, Konstruktiva Praha 4 a Start Plzeň 1 hráče. Tím osamělým držitele hendikepu v Plzni byl Ing.Václav Janoušek.

.

Sedmdesátá léta končil český golf se 412 hráči a hráčkami s hendikepem. Nejvíce měl GC Mariánské Lázně (69). Na druhé místo se dostala NHKG Ostrava (60), dále Start Karlovy Vary (54), GC Praha (48), Slovan Karlovy Vary (30), Kolora Semily (29), Tatran Praha (28), Slavia Praha VŠ (23), Lokomotiva Brno (22), Start Plzeň (12), Bohemia Poděbrady, Slavoj Praha a Konstruktiva Praha (po 10) a Tesla Oldřichovice (7).

.

Nejlepšími hráči podle hendikepu na konci sedmdesátých let byli v GC Mariánské Lázně bratři Jan a Jiří Kunštové (oba hcp -1), dále Jiří Dvořák (-2), Jan Zitterbart (-2), Jan Dvořák (-4), Václav Pinkas (-4), Bohumil Syřiště (-4), Ladislav Bartůněk (-5), Stanislav Kopejtko (-6) a Antonín Kunšta (-6).

..

Start Karlovy Vary se mohl pyšnit Pavlem Fulínem (-1), Miroslavem Brtkem (-2), Jaroslavem Hankem (-2), Václavem Brtkem (-4), Jaroslavem Peterkou (-4) a Janem Krichem (-6).

.

Slavia Praha VŠ měla ve svých řadách Miroslava Němce (-2), Arnošta Koptu (-2), Karla Čechovského (-4), Františka Kříže (-4), Ondřeje Madarasze (-5), Mikuláše Ordnunga (-5) a Jiřího Dohnala (-6).

.

Tatran Praha se opíral o Václava Lébla (-4), Ivo Balcara ml. (-4), Vladimíra Maříka (-4), Františka Lébla (-5), Rudolfa Pechana (-5), v ženách o Ludmilu Křenkovou (-4). V soutěžích družstev byl platným hráčem i Miroslav Vostárek (-7), bývalý král českého golfu z let padesátých.

.
Golf Praha měl nejlepší hráče v Jiřím Zavázalovi (-6), Karlovi Keplovi (-10) a Marii Hynkové (-9).
.

Oddíl NHKG Ostrava měl Jana Juhaniaka (-2), Jiřího Blažka (-3), Jana Gracu (-4), Marcela Svěnteka (-5), Rudolfa Žáka (-7) a bratry Tomáše (-8) a Jana (-9) Moučkovy.

.

V Koloře Semily byl nejlepší Jiří Novotný (-4), Jiří Vacátko (-6) a Jan Schovánek (-7).

.

Bohemia Poděbrady měla Alexandra Stolleho (-5), Jiřího Kodeše (-7) a Jiřího Seiferta (-9).

.

Slavoj Praha, po přestupu bratrů Léblů do Tatranu Praha, měl nejlepšího hráče v Aleši Vozkovi (-8).

.

Slovan Karlovy Vary opíral svoje úspěchy o ženy. Silnou trojku tvořily Zuzana Böhmová(-4), Hana Chrástková (-7) a Amara Robětínová (-8). Z mužů byli nejlepší Karel Lederer (-10), Jaroslav Dvořák (-12), Karel Kalivoda (-12) a Radim Matolín (-12).

.

Konstruktiva Praha měla nejlepší hráče v Bohumilu Pospíšilovi (-12), Emanu Markovi (-12) a Ladislavu Kleinovi(-14).

.
V Lokomotivě Brno byli nejlepší Bohumil Puchýř (-14), Jan Beneš ml. (-15) a Karel Skopal (-18).
.

Tesla Oldřichovice měla nejlepšího hráče v Milanovi Moučkovi (-17).

.
Start Plzeň v Pavlovi Merglovi (-18).
.

Vraťme se ještě na začátek sedmdesátých let a připomeňme si prestižní utkání měst Praha-Mariánské Lázně-Karlovy Vary, které ve své době bylo velmi populární. Toto utkání, o kterém máme záznam, se konalo ve dnech 17. a 18. 10. 1970. Každé městské družstvo se skládalo z kategorií muži, ženy a senioři.

.
Družstva nastoupila v těchto sestavách:
.
... PRAHA ... MAR.LÁZNĚ ... KARL.VARY
Muži: Fuchs Jaromír Dvořák Jiří Dvořák Jaroslav
Landa Bohumil Kunšta Jan Brtek Václav
Plodek Miloslav Kunšta Jiří Mikuta Václav ml.
Sedlák Prokop Dvořák Jan Brtek Miroslav
Tscherpel Robert Kopta Arnošt ml. Waldert Bedřich
Robětín Petr Bartůněk Ladislav ml. Fulín Pavel
Balcar Ivo Čechovský Karel Hanek Jaroslav
Šesták Pavel Pinkas Václav Potenec Karel
Formánek Vlastimil Mařík Vladimír Robětín Robert
Staněk Jaroslav Dvořák Jaromír Matolín Radim
. Brož Jiří
.
Ženy: Brožová Hana Kropáčová Helena Fulínová Zuzana
Jirásková Marie Plesníková Ludmila Mikutová Božena
Balcarová Eva Novotná Adéla Hynková Marie
.
.
Senioři: Holan Vladislav Bartůněk Ladislav Hynek Karel
Krčma František Vokoun Bohumil Fulín Jaroslav
Effmert Jiří Kunšta Antonín Chlapec Miroslav
Stark Jaroslav Kopta Arnošt Červenka Alois
Habart Ladislav Beneš Karel st. Mikuta Václav
Spazier Otto Dundr Jiří
.

První den se hrály čtyřhry na jamky, druhý den dvouhry. V každé skupině byly zastoupeny všechny týmy, každý měl dva soupeře. Dohrávala se celá osmnáctka. Výsledek utkání byl: Mariánské Lázeně (22,5 bodu), Praha (21,5), Karlovy Vary (19).

.

Začátkem srpna 1971 bylo na hřišti v Šilheřovicích sehráno první utkání moravských měst, Ostrava-Brno. Ostrava zvítězila 12,5:2,5 bodu.

.

Zřejmě již poslední utkání Praha - Karlovy Vary - Mariánské Lázně se konalo 4. a 5. listopadu 1972 na hřišti v Karlových Varech. V tomto měření sil zvítězilo družstvo Prahy (23 body) před družstvem Mariánských Lázní (20,5) a Karlových Varů (19,5).

.
8.3 Mezinárodní styky v sedmdesátých letech
.
.

Od poloviny šedesátých let se dá mluvit o trvalých mezinárodních stycích českého golfu. Začalo to Mezinárodním turnajem Slavie v roce 1965, pokračovalo meziklubovými styky Slavie Praha s anglickým klubem zaměstanců letecké společnosti BEA Silver Wings, účastí našich předních hráčů na Canada, později World Cupu a výjezdy seniorké reprezentace do Broadmooru v Colorado Springs ve Spojených Státech.

.

Dne 25.října 1968 byl Československý golfový svaz přijat jednomyslně za člena Evropské golfové asociace a to na jejím zasedání v Londýně. Přesto, že Československo bylo zakládajícím členem této asociace, dlouhé přerušení našich vazeb s ní na dobu téměř třiceti let vyžadovalo nové přijetí.

.

Vstupem do EGA se našim mezinárodním sportovním stykům otevřely nové možnosti. Již na rok 1969 byly plánovány tyto výjezdy:

.
3.- 4.5. ... mezistátní utkání s Lucemburskem v Lucembursku
25.- 26.5. mezistátní utkání s Francií na hřišti v St.Cloud
26.- 29.6. účast na mistrovství Evropy družstev mužů v Hamburku
3.- 6.7. účast na mistrovství Evropy družstev žen v Halmstadtu účast seniorské reprezentace na turnaji v Colorado Springs
.

Z těchto plánů, jak víme, že se uskutečnila účast družstva mužů na mistrovství Evropy v Hamburku. Zřejmě odjeli i senioři do Colorado Springs. O tom, že by se uskutečnily i další plánované reprezentační výjezdy bohužel zprávy nemáme.

.

V roce 1970 byla v plánu mezinárodních styků, který byl předkládán nadřízeným orgánům ke schválení, účast reprezentačního družstva juniorů na mistrovství Evropy juniorů družstev v Lucembursku. Do družstva byli nominováni Karel Čechovský, Václav Brtek, František Kříž, Robert Tscherpel a Pavel Fulín. Zájezd byl nejdříve nadřízenými orgány povolen, pak pozastaven a nakonec opět povolen. Na mistrovství, které se konalo ve dnech 23.-27.7., se odjíždělo ve velkém spěchu a nervozitě a na poslední chvíli. Jelo se vlakem se třemi přestupy. Kvůli československému družstvu byl pozdržen zahajovací ceremoniel. Československé družstvo se umístilo na předposledním 12. místě.

.

Další akcí byla účast družstva GC Mariánských Lázní na Poháru mistrů evropských zemí, který se konal ve dnech 13. až 15. března 1970 v Cannes na hřišti GC Mandelieu. V kvalifikaci, které se zúčastnilo, kromě obhájce loňského prvenství, ještě dalších patnáct evropských mistrovských družtev, obsadilo družstvo GC Mariánské Lázně ve složení Jiří Dvořák a Jan Kunšta vynikající čtvrté místo. První dvě družstva z kvalifikace spolu svedla zápas o vítězství v celém turnaji, ostatní hrála v tzv. Mini Cup d´Europe. V tomto Mini Cupu obsadilo naše družstvo 2. místo. Nehrajícím kapitánem byl Hanuš Goldscheider.

.

V roce 1970 se v Madridu konalo mistrovství světa družstev mužů. Bohužel není známo, zda účast na tomto mistrovství byla v plánu mezinárodních akcí, faktem je, že se naše družstvo nezúčastnilo. Přípravou na toto mistrovství však byl turnaj, který se v Madridu konal ve dnech 7. až 15. dubna 1970 a na který dvě československá reprezentační družstva odjela. Výpravu tvořili: hlavní vedoucí Hanuš Goldscheider, technický vedoucí Jiří Trnka a hráči: Ladislav Bartůněk ml., Jan Dvořák, Jaroslav Dvořák, Jiří Dvořák, Jaromír Fuchs, Jan Kunšta, Jiří Kunšta, Bohumil Landa, Václav Pinkas a Miloslav Plodek. Naše dvě družstva se umístila na předposledním a posledním místě.

.

V březnu 1970 projevil ČGS zájem uspořádat mistrovství Evropy juniorů v některém z příštích let. V dubnu 1970 projednala technická komise EGA návrh ČGS a svěřila Československu uspořádání mistrovství Evropy juniorů již v roce 1971. Na základě tohoto pověření bylo jednáno s řediteli podniků spravujících západočeská golfová hřiště a získán jejich příslib k podpoře této akce. Konání mistrovství schválilo předsednictvo ČGS dne 21.7.1970.

.

Ve dnech 27. a 28. 8.1970 provedl předseda technické komise EGA pan Jean Dupont kontrolu připravenosti našich hřišť. Bohužel tato prohlídka nedopadla pro nás dobře. Neobstály naše greeny. A tak nám bylo pořádání mistrovství Evropy juniorů 1971 odňato a uskutečnilo se až v roce 1979.

.

V roce 1971 začala československý golf postupně dusit noha "normalizace". Projevilo se to nejdříve na zamítnutí prakticky všech naplánovaných mezinárodních styků. Ve Zpravodaji to s otevřeností sobě vlastní popisoval František Krčma takto: " Boj o naše možnosti mezinárodní, který trpělivě svádí se stohlavou saní sportovních, hospodářských, byrokratických a jiných překážek předseda mezinárodní komise Goldscheider, byl nově komplikován fermanem schvalujícím navržené podniky. Nepovolení účasti reprezentačního družstva na mistrovství Evropy ve Švýcarsku a na mistrovství Skandinavie, a zejména dvou podniků, které se zatím nejvíce zasloužily o to, že jméno Československa jako staronového příslušníka mezinárodní rodiny golfistů s úspěchem - a vzhledem k našim podmínkám i s obdivem - prolétlo světem, tj. účasti na World Cupu (dříve Canada Cupu) a na mistrovství světa seniorů (v roce 1969 jsme byli prvními vítězi jeho European Trophy), je citelným zásahem do naší tak pracné snahy o začlenění mezinárodní vzpruhy do našeho golfového růstu. Nepřiznání mezinárodního charakteru našemu open amatérskému mistrovství ČSSR si pak nelze vysvětlit než jako nějaké nedorozumění."

.

Bohužel se v žádném případě nejednalo o nedorozumění. Golf se opět dostával na černou listinu. Tentokrát však byl boj o účast na mistrovství Evropy vyhrán a naše družstvo nakonec do Lausanne odjelo. A uskutečnily se i další mezinárodní styky.

.

Naší účasti na mistrovství Evropy předcházela pečlivá příprava. Předsedou trenérské rady se stal Karel Hynek, hráč mající pověst nelepšího stylaře a znalce golfu. Jeho hráčská minulost ho k této funkci rovněž opravňovala. K. Hynek se ujal nominace družstva, které měl vést jako nehrající kapitán. Nakonec však do Lausanne nejel a to z důvodu, že mu pasové oddělení ČSTV včas nezajistilo služební cestovní pas. Karel Hynek se pak vzdal funkce předsedy trenérské rady.

.

V roce 1971 to bylo podruhé v historii, co se naše družstvo mužů zúčastnilo mistrovství Evropy. Tentokrát se hrálo ve švýcarském Lausanne ve dnech 24.-27. června. Naše družstvo v kvalifikaci na 18 jamek skončilo na posledním 17. místě po těchto výkonech: Jiří Dvořák (76), Jaromír Fuchs (83), Jiří Kunšta (84), Jan Kunšta (86), Jan Dvořák (93), Arnošt Kopta (97). Ve třetí skupině byly s naším družstvem Belgie a Finsko. První utkání ve skupině s Belgií jsme prohráli 1:6. V utkání s Finskem se však naši hráči vypjali k výbornému výkonu a zvítězili jsme 6:1. Po prohře Finska s Belgií 3:4 jsme obsadili předposlední, šestnácté místo.

.

V roce 1971 jelo naše mistrovské mariánskolázeňské družstvo obhajovat svojí výbornou čtvrtou pozici z roku 1970 v soutěži evropských mistrovských družstev do Cannes. Jelo se vlakem s řadou přestupů. Družstvo opět tvořili Jiří Dvořák a Jan Kunšta. Naši tentokrát skončili celkově desátí ze šetnácti družstev.

.

K historickým událostem roku 1971 patřil zájezd do Rumunska. V Rumunsku se před druhou světovou válkou golf hrál. V roce 1935 zvítězil rumunský tým ve Středoevropském poháru. To, že v Rumunsku golf přežívá i v komunistické totalitě přijel v roce 1970 do Československa zvěstovat sympatický rumunský trenér a profesionál, sedmapadesátiletý Pavel Tomita, který se zúčastnil spolu se svým asistentem Nastasem Mezinárodního turnaje Slavie. Pravdou je, že Tomita byl učitelem golfu sboru západních diplomatů, akreditovaných v Bukurešti a působil na hřišti, kam žádný jiný Rumun, kromě zaměstnanců, nesměl. Naši hráči se zúčastnili mezinárodního turnaje zvaného Sinaia Cup, který se hrál na 40 let starém hřišti v Bukurešti. Hřiště mělo par 72 a délku 5342 yardů. Fairwaye byly velmi úzké a v blízkosti jezera, což vyhovovalo spíše kratším a přesnějším hráčům. Zájezd měl více poznávací než sportovní hodnotu.

.

11. až 14. listopadu 1971 se konal na Floridě devatenáctý ročník World Cupu, kterého se zúčastnili i čeští hráči Jiří Dvořák a Jan Kunšta. Bylo to již asi popáte, co se družstvo Československa tohoto turnaje zúčastnilo. Poprvé to bylo v Madridu, dále v Tokiu, Mexico City, Římě a v Singapuru. V roce 1970 se čeští hráči turnaje v Buenos Aires nezúčastnili. Na turnaji na Floridě zvítězilo družstvo USA ve složení J.Nicklaus, L.Trevino. Naši skončili předposlední, před posledním Rumunskem. Z výsledků je zřejmé, že hřiště bylo nad jejich síly. Jan Kunšta zahrál 86+83+89+82, Jiří Dvořák 87+83+88+89.

.

Tím jsou však bohužel naše informace o mezinárodních stycích v létech sedmdesátých téměř vyčerpány. V létech 1973, 1975, 1977 se sice konala mistrovství Evropy družstev mužů i žen, ale bez náší účasti. ČGS, přes pravidelný zájem se těchto mistrovství svými družstvy zúčastnit, uspěl až v roce 1979, kdy se mistrovství Evropy v dánském Esbjergu zúčastnilo družstvo mužů. Výpravu tvořili Jiří Dvořák, Jan a Jiří Kunštovi, Arnošt Kopta a Miroslav Němec. Nehrajícím kapitánem byl Karel Horáček.

.

Obdobně to bylo s účastí na mistrovství Evropy juniorů. I o účast na těchto mistrovstvích ČGS usiloval. Kromě mistrovství v roce 1970 víme bezpečně o účasti našeho družstva na mistrovství v roce 1979, které se konalo v Mariánských Lázních.

.

V sedmdesátých létech se naši hráči a hráčky zúčastnili několika mezinárodních mistrovství evropských států. V roce 1973 odjelo družstvo ve složení Jiří Kunšta, Jan Kunšta, Jaromír Fuchs, Jiří Dvořák, Hana Chrástková a Zuzana Böhmová do Belgie. V létech 1974, 1977,1978 a 1979 se uskutečnily zájezdy na mistrovství do Rakouska, v létech 1974 a 1979 do Švédska, v roce 1976 do Švýcarska a v roce 1979 do Francie. Od roku 1977 se datují i časté zájezdy na mistrovství Jugoslávie na Bled.

.

Po úspěchu na Poháru mistrů evropských zemí v roce 1970 a přijatelném umístění v roce 1971 došlo k další účasti mistrovského družstva opět až v roce 1977. Do Belgie odjelo mistrovské družstvo GC Mariánské Lázně ve složení Jiří Dvořák a Jan Kunšta. Kapitánem byl pan Oldřich Nechanický. V následujícím roce odjelo do Francie na tuto soutěž mistrovské družstvo SlávieVŠ Praha v sestavě Miroslav Němec, Jiří Dohnal a Karel Čechovský.

.

Pokud jde o mezinárodní turnaje pořádané na našich hřištích, nebyly začátkem sedmdesátých let příliš vyhledávány zahraničními účastníky. Nejkvalitnější zahraniční hráči přijížděli na Mezinárodní mistrovství na rány. V roce 1970 to byli hlavně Švédové Ola Bergquist (skončil na 5.až 6. místě) a Jan Wijkstrom (skončil na 12. místě) a Dán Jorgen Schnack (14. místo).

.

Větší mezinárodní konkurence byla v kategorii žen. Mistrovství 1970 vyhrála paní Ilse Kerscher před Brigitte Mähl, obě z Německa. Teprve na třetím místě se umístila naše Zuzana Fulínová.

.
Na mistrovství 1971 se na předních místech žádný cizinec neumístil.
.

Až do roku 1974 včetně se Mezinárodní mistrovství republiky stávala kořistí našich hráčů. V roce 1975 tato naše hegemonie byla proražena a mezinárodním mistrem se stal hráč ze Západního Berlína, Andreas Cobler.

.

V roce 1976 však tento titul neobhájil a skončil sedmý. V tomto roce byly výsledky dosažené na mistrovství v Karlových Varech poměrně špatné. Zvítězil Jiří Dvořák výkonem 315 ran (73+77+82+83). Mezinárodní konkurence, přesto že dosti početná, nebyla příliš silná. Nejsilnějším soupeřem našich hráčů byl Němec Götz Steinhardt, který výkonem 316 ran (79+75+81+81) skončil na druhém místě. Tento hráč, který k nám na řadu mezinárodních turnajů jezdil, se vyznačoval tím, že na odpališti neumísťoval míč na týčko, ale ležérně jej spustil a ještě nohou mírně přišlápl. Pak vzal dřevo a zahrál krásnou dlouhou ránu. Dalším cizincem na tomto mistrovství byl Hans Echter z NSR na 6. místě (322), když třetí místo obsadil Jiří Kunšta (318), čtvrté Miroslav Němec (319) a páté Jan Kunšta (319). Z cizinců se do závěrečných kol probojovali ještě Nyström, Höglund, Blomquist, Parmlid, Hermesson, Härdner a Landström ze Švédska, Behnke a Charnow ze Západního Berlína, Hubner z NSR a Hay a Grant z Velké Britanie.

.

V mistrovství žen 1976 startovala pouze jediná cizinka a to paní Steihardt, která skončila na pátém místě. Zvítězila Ludmila Křenková (334) před Amarou Robětínovou (343), Helenou Nechanickou (349) a Hanou Chrástkovou (360).

.

Na rozdíl od předchozího roku, bylo Mezinárodní mistrovství republiky 1977 v Mariánských Lázních přehlídkou vynikajících výkonů. Mezinárodním mistrem Československa 1977 se stal Švéd Erik Cullin. Zahrál serii 71+70+71+69=281 a nejlepšího domácího hráče Jiřího Kunštu (68+73+70+74=285) porazil o 4 rány. I tak byl výsledek Jiřího Kunšty , tři pod par, velmi dobrý. Na třetím místě byl se ztrátou jedné rány Jiří Dvořák (75+70+73+68=286), na dalším Francouz Philipe Wakeford (70+75+74+73=292). Pak následovali dva hráči Slavie Praha VŠ, Arnošt Kopta a Karel Čechovský, oba 296. Pod 300 ran zahráli Maročan Mohamed Gartite (297), Rakušan Max Lamberg (298) a jeho krajan Franz Leimer (299). Německo bylo zastoupeno hráči Götzem Steihardtem (10. místo, 301 ran), Rolandem Angstem (12.až 13. místo, 303 ran) a Berntem Puchmullerem (22. až 23. místo, 311 ran). Západní Berlín reprezentoval Andreas Colber (19. až 21. místo, 310 ran). Kromě vítězného Švéda byl v poli hráčů ještě jeho krajan Anders Lebreus na 12. až 13. místě (303). Dalšími Maročany byli Mohamed Marcroune (313) a Mohamed Ben Rokiya (315). Dalšími Rakušany byli Alexander Kyrle (314), Rudi Bodenseer (316) a Uli Berlinger (317). Z našich s nimi svedli rovnocenou bitvu Jan Kunšta (302), Jan Zitterbart (304), Jan Juhaniak (305), Petr Němec (306), Stanislav Kopejtko (309), Ladislav Bartůněk (309), Miroslav Němec (310), Jiří Zavázal (310), Jaromír Fuchs (311), Jan Dvořák (313), Jiří Dohnal (314) a Bohumil Landa (316).

.

Mezinárodní konkurence v kategorii žen již tak silná nebyla i když o první místo byl sveden urputný boj. Mistrovství vyhrála Ludmila Křenková (308) před Němkou Gabrielle Böxovou (310).

.

Na Mezinárodním mistrovství 1978 se na prvních místech umístili pouze čeští hráči. Zvítězil Jan Kunšta vyrovnaným výkonem 74+74+74+76=298. Na druhém místě skončil Miroslav Němec (301), třetí byl Pavel Fulín (302). Za nimi se umístili Jiří Kunšta (304), Jiří Dvořák (312) a Jaroslav Hanek (314). Na 7. místě byl první zahraniční účastník Hans Echter z NSR přesto, že účast zahraničních hráčů byla poměrně dobrá. Kromě H.Echtera se zúčastnilo 25 hráčů z NSR (do finále se probojovalo 5), 27 hráčů ze Švédska (ve finále 6), dva hráči ze Západního Berlína (ve finále 1), dva hráči z Velké Britanie (ve finále 1), jeden hráč z Lucemburska (do finále se neprobojoval), jeden hráč z USA (do finále se neprobojoval) a jeden hráč z Austrálie (do finále se neprobojoval).

.

V mistrovství žen hrálo pět hráček z NSR, z čehož čtyři se probojovaly do finále. Mezinárodní mistryní se stala Němka Ines Umsen (86+79+84+76=325) před Ludmilou Křenkovou (81+81+87+80=329), Amarou Robětínovou (330), Zuzanou Böhmovou-Fulínovu (339) a Hanou Chrástkovou (355). Mistryně z roku 1970, Němka Ilse Kerscher, skončila tentokrát až na 8. místě (362), sledována svojí krajankou Claudií Sporner (365).

.

Nejvýznamnější mezinárodní akcí, pořádanou v sedmdesátých létech u nás, bylo Mistrovství Evropy juniorů 1979. Mistrovství se konalo v Mariánských Lázních, které se, po neblahých zkušenostech z roku 1970, na tuto akci pečlivě připravily. Velké změny se udály na hřišti samotném. Dvě krátké jamky par 3 a to jamka číslo 2 a jamka číslo 15 byly zrušeny a nahrazeny dvěma dlouhými, jedna par 5, druhá par 4. A tak vznikla nová dvojka a nová trojka a číslování se od bývalé jamky číslo tři posunulo o jednu. K původnímu se vrátilo až na jamce číslo 16. Obě nové jamky byly umístěny mimo původní areál a tím hřiště rozšířily.

.

Mistrovství po organizační stránce dopadlo velmi dobře a organizátoři sklidili nelíčenou chválu. Po sportovní stránce naše družstvo ani v domácím prostředí "nepřekročilo svůj stín". Byla to však první konfrontace s evropskou nejvyšší úrovní na domácí půdě, protože řada juniorů, kteří na mistrovství hráli, patřila k reprezentantům svých zemí i v mužské kategorii. Mezi účastníky byl např. Ronan Rafferty z Irska, který později zářil v evropské profesionální lize. Naše barvy hájili Jiří Blažek, Václav Lébl, Jiří Novotný, Mikuláš Ordnung, Marcel Svěntek a Jan Zitterbart.

.

Po kvalifikaci na rány bojovali naši hráči ve třetí skupině proti družstvům Holandska a Finska. S oběma prohráli a obsadili konečné 14. místo z 15 zúčastněných družstev. Mistrovské tituly si odnesli hráči Irska.

.
8.4 Československý golfový svaz v sedmdesátých letech
.
.

Koncem šedesátých resp. začátkem sedmdesátých let byl Československý golfový svaz rozšířen o komisi dráhového golfu. Předsedou této komise byl pan Horák, aktivní funkcionář a propagátor minigolfu. Pro hlášení o rozsahu členské základny, posílané "výše", bylo toto rozšíření přínosem, protože záhy bylo minigolfistů více než samotných golfistů.

.

Začátkem sedmdesátých let došlo ve výboru k několika změnám. Místopředsedou a politickovýchovným pracovníkem se stal MUDr. Karel Horáček, předseda GC Mariánské Lázně, který nahradil ve výboru svazu Jana Šperla. Ve funkci předsedy STK vystřídal Jiří Trnka Václava Soukala. J.Trnka pak působil v této funkci do konce roku 1971, kdy tuto funkci převzal Miroslav Němec st. z Mariánských Lázní.

.

Dne 15.1.1971 zemřel po krátké nemoci Jan Klement, hospodář svazu. Novým hospodářem svazu se stal Jaroslav (Sláva) Fulín.

.

Začátkem sedmdesátých let vznikla při ČGS komise pro hřiště a do funkce jejího předsedy byl kooptován pan doc.Ing. Ivan Rais. Kromě něj se stal členem výboru ČGS Ing. Květoslav Kaprál, který vedl komisi materiálně-technického zabezpečení.

.

V roce 1973 proběhly volby do výboru ČGS. Do nového orgánu již nekandidoval Prokop Sedlák, dále Miroslav Němec, který po těžké autonehodě se již na práci výboru nemohl dále podílet. Z výboru svazu odešel i František Krčma, který ve funkci redaktora Zpravodaje však dále s vrcholným orgánem svazu úzce spolupracoval. Předsedou ČGS zůstal i nadále Miloslav Plodek, místopředsedou Karel Horáček. Organizačním pracovníkem byl zvolen Miroslav Zach, mezinárodním tajemníkem Hanuš Goldscheider, řízení STK se ujal Ing. Milan Moučka z Ostravy. Členy výboru dále byli Ivo Balcar (metodik), Jaroslav Fulín (hospodář), Ivo Rais (komise pro hřiště), Květoslav Kaprál (materiálně-techn.zásobování) a Jaroslav Hanek (hendikepová komise). Jaromír Fuch v rámci STK zastával funkci předsedy klasifikační komise pro sestavení žebříčku. Výbor doplňoval pan Horák za komisi dráhového golfu. Ke konci sedmdesátých let se předsedou trenérsko-metodické rady ČSG stal Jan Kunšta.

.

Zhruba v polovině sedmdesátých let se název Československý golfový svaz změnil na Československý svaz golfu. Placeným sekretářem svazu byl pan Michal Polák.

.

Dá se říci, že s příchodem Milana Moučky do výboru nastal konečně "zlatý věk STK". Pečlivý organizátor Moučka, přes odlehlost svého bydliště od "centra dění", zvládl otázky spojené s organizací celostátního sportovního golfového dění vskutku příkladně. Od té doby neměli s touto náročnou agendou ostatní členové výboru prakticky žádnou práci. Oddíly byly pravidelně seznamovány se sportovním děním pomocí Oběžníků STK.

.
>Koncem šedesátých let byl silně pociťován nedostatek golfového periodika, které by o nejdůležitějších věcech a o aktuálních sportovních událostech informovalo golfovou veřejnost. Výbor ČGS vydával čas od času jakési Zprávy pro oddíly, ale to bylo příliš málo. Proto bylo rozhodnuto vydávat Zpravodaj, jako interní periodikum. Přesto, že Zpravodaj byl pouze interním periodikem, byl i on podrobován censuře nadřízených orgánů. Dosvědčují to omluvy redakce za opožděné vydání jednotlivých čísel, způsobené censurním zásahem. Na tvorbě tohoto Zpravodaje se největší měrou podíleli Dr.Fr.Krčma (jako redaktor) a Jaromír Novotný (technická příprava) . Připravit Zpravodaj a zajistit jeho vytištění byla obrovská práce. Proto se ze Zpravodaje stal spíše "občasník". Zpravodaj se posílal do oddílů za předplatné 25,- Kč na rok. Zpravodaj začal vycházet v lednu 1970 a udržel se po celou dobu existence Československého golfového svazu, později Československého svazu golfu. Po Františku Krčmovi se v osmdesátých letech ujal funkce šéfredaktora Dr. Richard Salzmann.
.

Kromě Zpravodaje, vydávaného Československým golfovým svazem, vycházely ještě dva další občasníky a to Zpravodaj vydávaný oddílem golfu TJ NHKG Ostrava a Karlovarský golf, který vydával oddíl golfu při TJ Slovan Karlovy Vary. Zatímco ostravský Zpravodaj byl zaměřen více sportovně a přinášel výsledky z turnajů, Karlovarský golf, připravovaný Otakarem Řezáčem, přinášel převážně popisné zprávy.

.

Zhruba v polovině sedmdesátých let došlo k neočekávané změně ve funkci předsedy ČSG. V důsledku zhoubné nemoci zemřel ve věku 46 let předseda ČSG Miloslav Plodek. Předsedou Československého svazu golfu se stal doc. Ing. Ivan Rais.

.

Miloslav Plodek byl po dobu zhruba sedmi až osmi let stežejní postavou československého golfového hnutí. Jako caddie z Klánovic byl zasvěcen do všech tajů této hry a zachoval si smysl pro tradici. Svému postavení v golfu, které samozřejmě získal i s přispěním politického klimatu, však odevzdal nezištně vše nejlepší, co mohl, včetně svého zdraví. Jeho pracovní zatížení v těch letech bylo mimořádné, protože doba vyžadovala, aby byl fyzicky přítomen téměř u všeho. Doplácelo na to i jeho rodinné zázemí. Vedle svého organizačního působení byl i velmi zdatným hráčem s nízkým vyrovnáním.

.

Doc. Ivan Rais se ukázal jako rozvážný předseda, který dokázal vést československý golf obdobím normalizačních a postnormalizačních tlaků. Během jeho funkčního období se v Československu uskutečnilo v roce 1979 Mistrovství Evropy juniorů. Přesto, že byl golf zařazen do třetí skupiny sportů, což byly sporty s minimální podporou státu, zachoval si golf určitý stabilní rozsah svých pravidených aktivit, resp.tyto aktivity stále mírně rozšiřoval.

.
8.5 Bilance let sedmdesátých
.
.

Přes obtížnost doby a v lepším případě nezájem nadřízených orgánů se v průběhu sedmdesátých let počet golfistů v Československu dále zvyšoval a jejich sportovní organizace posilovala. Zvětšoval se jak počet sportovních akcí, tak i počet jejich účastníků. Vše však bylo výsledkem nadšení a práce samotných golfistů, z nichž někteří svým sportem doslova žili.

.

V sedmdesátých letech přibylo k oběma západočeským osmnáctkám nově vybudované osmnáctijamkové hřiště v Šilheřovicích u Ostravy. Na hřišti se zatím nekonaly stěžejní mistrovské soutěže, ale Ostrava začala promlouvat svými hráči do celostátního dění.

.

V souvislosti s Mistrovstvím Evropy juniorů došlo k dílčí přestavbě a rozšíření mariánskolázeňského hřiště. Vznikly dvě nové, velmi zdařilé jamky, a to jamka č. 2 a č.3. Nahrazeny byly krátká dvojka a krátká patnáctka. Hřiště se tím výrazně prodloužilo. Kromě toho byly udělány ještě další dílčí úpravy a vylepšení.

.

Dílčí úpravy a vylepšení byly udělány i na karlovarském hřišti. Některé z těchto úprav inicioval stále výborně hrající Karel Hynek. Téměž všechny jamky byly prodlouženy výstavbou "závodních" odpališť.

.

V sedmdesátých letech byla dokončena výstavba poděbradského hřiště a Poděbrady se staly dalším centrem golfu u nás. Poděbradští hráči se začali rychle prosazovat na sportovním poli.

.

Obdobně probíhal vývoj i v Semilech. Původní boskovské hřiště bylo nahrazeno novým hřištěm bezprostředně u města v údolí řeky Jizery a na přilehlém kopci. Hřiště geniálně využilo minimální prostor, který byl k disposici. Některé jamky se sice křižovaly, resp. opakovaly, ale hřiště kapacitou stačilo místní potřebě a po technické stránce bylo velmi obtížné. To se samozřejmě odrazilo v rychlém růstu výkonnosti místních hráčů, kteří, zvláště v osmdesátých létech, silně začali zamíchávat kartami, které byly v československém golfu řadu let rozdány.

.
Zcela mimořádný význam mělo zahájení výstavby golfového hřiště v Praze-Motole. Praha po zničení Klánovic řadu let trpěla nedostatkem hřiště. Líšnice, se svým křižujícím se systémem jamek, mohla tento nedostatek jen zmírnit, ale ne odstranit.
.

Myšlenka na zřízení pražského golfového hřiště vznikla již v roce 1968 pod vlivem politického oteplení. Tehdy se realizace nezdála tak utopická jako v létech předchozích. Velkým propagátorem myšlenky výstavby pražského hřiště byl M.Plodek, který přizval ke spolupráci člověka podnikatelských schopností, pana Miroslava Hamáčka. Realizátorem se stala TJ Golf Club Praha, která vznikla v roce 1969. Finanční zdroje měly být získány ze sběren Sazky a z přidružené výroby (podnik Golfis). Prvním místem, na které se pozornost zaměřila, bylo státní dostihové závodiště v Chuchli. Dostihový sport v těch letech prožíval jakousi krizi a závodiště nebylo dostatečně využíváno. Proto vznikla idea kombinace golfu a dostih tak, že by se golf hrál mimo dostihové závodní dny a naopak. Jako příklad sloužilo golfové hřiště ve Vídni. Dostihový sport se však začal opět rozvíjet a z tohoto projektu sešlo.

.

Dalším místem, kde se uvažovalo se stavbou hřiště, byly louka a pole mezi silnicí na Strakonice a zbraslavským zámkem. Na tomto pozemku byla umístěna velká cedule TJ Golf Club Praha, která tam byla ještě v době, když již byla zahájena výstavba v Motole.

.

Které další lokality v Praze a v jejím bezprostředním okolí byly ve hře, se již nedozvíme. Volba nakonec padla na vojenské cvičiště na stráni nad motolskou vozovnou. Připomínkové řízení k první studii, vypracované arch.Klimešem a kol., nepřineslo očekávané výsledky a tak byl povolán profesionální architekt z Anglie. Tím byl pan J.J.Frank Pennink, člen technické komise EGA a přední odborník na stavbu golfových hřišť. Ten v projektu pražského hřiště doporučil drobné úpravy, o vybraném terénu se vyjádřil velmi uznale. Konečný projekt hřiště však vypracoval nadšený golfista a fundovaný stavař Kamil Pilát. I o tomto hřišti můžeme směle prohlásit, že geniálním způsobem využilo prostor, který byl k disposici. Výstavba hřiště byla zařazena do brigádnické akce "Z", čímž získala nezbytné politické zastřešení. Výstavba současně využila zeminu, kterou bylo nutno deponovat při výstavbě pražského metra. V tu dobu už M.Hamáčka, jako organizátora výstavby, nahradil Ing. K.Kaprál. Spolu s hřištěm byla postavena i klubovna, která měla být spíše provizorní. V pozdější době měla být nahrazena klubovnou větší, postavenou v dolní části hřiště, blíže Plzeňské ulici.

.

Od 1. ledna 1970 začal platit nový hendikepový řád, založený na anglickém způsobu výpočtu hendikepu. Pro stanovení hendikepu byly platné výsledky docílené v soutěžích pořádaných kluby sdruženými v ČGS, nebo výsledky docílené na zahraničních hřištích při turnajích ve hře na rány. Každý pořádající klub byl povinen neprodleně oznámit výsledek soutěže všem klubům, jejichž členové se soutěže zúčastnili. Vždy po třech soutěžích muselo být vyrovnání přezkoušeno a nově upraveno. Hráči se podle vyrovnání dělili do čtyř tříd. 1. třída, vyrovnání +2 až -3, druhá třída, hcp -4 až -9, třetí třída hcp -10 až -15 a čtvrtá třída, hcp. -16 až -24.

.

Do sedmdesátých let vstupoval český golf soustředěný do těchto oddílů: GC Mariánské Lázně (předseda MUDr. Karel Horáček), SK Slavia Praha (Miloslav Plodek), TJ Slavoj Praha (Eva Vávrová), TJ Lokomotiva Brno (Ing. Otakar Mikš), Golf Club Praha (Bohumil Pospíšil), TJ Konstruktiva Praha (JUDr. Vladislav Průcha), TJ Slovan Karlovy Vary (MUDr. Dalibor Procházka), GC Start Karlovy Vary (Bedřich Waldert), TJ Tatran SZ Praha (MUDr. Jan Klement), Slávie VŠ Praha, NHKG Ostrava (Ing.Jan Cieslar), TJ Slovan Poděbrady (Jaroslav Vácha), Jiskra Kolora Semily a Kaučuk Kralupy.

.

Na výroční schůzi golfového odílu SK Slavia Praha dne 28.1. 1971 a později na výroční schůzi Golf Clubu Praha dne 11.2.1971 bylo odsouhlaseno splynutí obou těchto golfových subjektů. K tomu došlo od 1.3.1971 pod názvem Golf Club Praha.

.

V průběhu sedmdesátých let se vytvořily oddíly při TJ Start Plzeň a TJ Tesla Oldřichovice. Zanikl, či se sportovně přestal projevovat, oddíl při TJ Kaučuk Kralupy.

.

V roce 1977 byl založen v poválečné době první slovenský oddíl golfu při TJ Elán Bratislava, čímž se začala tvořit novodobá historie slovenského golfu. U jeho zrodu stáli Miroslav Kaličiak a Juraj Lupsina.

.

Začátkem roku 1970 vrcholily přípravy na založení Čs. sdružení golfových seniorů. Byl ustaven přípravný výbor ve složení Dr.L. Bartůněk, Dr. Fr. Krčma a O. Řezáč. 26.března 1970 byl založen Kroužek golfových seniorů Karlovy Vary.

.

5. dubna 1970 byla na Líšnici ustavena pražská složka pod názvem Golfoví senioři Praha a došlo k prvnímu seniorskému meziklubovému utkání mezi Slavojem Praha a Slavií Praha. Čs. Sdružení golfových seniorů bylo založeno 30. května 1970. Předsedou se stal Dr. František Krčma.

.

Po několikaletém úsilí ČGS se podařilo přes PZO Pragoexport dovést na sklonku roku 1970 větší počet golfových holí, vozíků, deštníků a míčů. To vše bylo k dostání v nově otevřené prodejně Pragoimpo na Václavském náměstí v Praze.

.

Ve dnech 11. až 14. května 1970 proběhl v Mariánských Lázních doškolovací kurz trenérů. Trenérské kurzy byly pravidelně opakovány a vzešla z nich řada obětavých trenérů golfu.

.

Počet hráčů na turnajích se velmi zvýšil proti letům šedesátým a tím i organizační náročnost soutěží. Např. soutěže Vítězství, hrané v Karlových Varech 8. a 9. května 1970, se zúčastnilo 106 hráčů. I. ročníku lázeňského mezinárodního turnaje v Mariánských Lázních, hraného 16. a 17. května 1970, se zúčastnilo 83 hráčů. VI. mezinárodního turnaje 1970 v Mariánských Lázních se zúčastnilo 103 hráčů.

.

V roce 1971 napsal Ivo Balcar pro Zpravodaj článek s názvem Driving-range - cesta k rozšíření golfu. Bohužel tento článek předběhl svoji dobu o více než dvacet let a cvičné louky byly pouze u hřišť, a to ne u všech. Pěknou cvičnou louku měly Mariánské Lázně. Karlovy Vary naopak trpěly jejím nedostatkem. Jako cvičná louka sloužil prostor od klubovny napříč přes fairwaye č.2,3 a 7. Líšnice byla při větší návštěvě hřištěm, když bylo hráčů na hřišti málo, sloužila i za cvičnou louku. Obdobná situace byla zřejmě v Semilech. Nedostatkem cvičné louky trpělo i hřiště v Šilheřovicích, kde se trénovalo v prostoru jamek č. 15 a 13. V Poděbradech byl prostor pro trénování podél jamky č.5.

.

Koncem sedmdesátých let zemřel Bohumil Vokoun z Mariánských Lázní. Bohumil Vokoun se věnoval výuce nových hráčů, k čemuž byl vyzbrojen jak dobrými pedagogickými vlastnostmi, tak dobrou znalostí golfové teorie. O tom, že nevychovával jen mariánskolázeňské hráče svědčí fakt, že Memoriál B.Vokouna byl v roce 1979 z vděčnosti hrán na vzdálené Svratce.

.
Příště -  9. Léta osmdesátá - poslední desetiletí totality

©ing. Prokop Sedlák 2001