"Napiš to rychle, ať si to můžu přečíst !" To byla slova prezidenta ČGF Hanuše Goldscheidera , když jsme na podzim 2000 mluvili o tom, že připravuji podklady pro sepsání historie českého golfu. Vzal jsem si je k srdci a přes zimu jsem intenzivně pracoval. S Ivanem Paggiem jsme se dohodli, že to začneme zveřejňovat přes internet. Bohužel nebyl jsem tak rychlý, abych splnil přání Hanuše Goldscheidera. První část jsem, z ještě neuzavřeného rukopisu, přepsal do sdělitelné podoby až v den jeho pohřbu. Měl jsem být rychlejší.

Rok 1937 byl rokem řady významných, ale i některých smutných událostí. V tomto roce ukončilo svoji existenci golfové hřiště v Motole. V Motole se hrálo od roku 1927 a konala se zde dvě národní a dvě Mezinárodní amatérská mistrovství ČSR. Bylo místem prvních meziklubových utkání českých klubů. Golf Club Praha se začal připravovat k přestěhování do Klánovic.

4.června 1937 zemřel František Ringhoffer ml. František Ringhoffer ml. byl první hráčskou osobností českého golfu. O jeho přátelské povaze svědčí to, že akceptoval všeobecně rozšířenou přezdívku "Bubák".

V roce 1937 se Otevřené mistrovství ČSR, které předcházelo amatérskému, konalo v Mariánských Lázních. Do soutěže se přihlásilo 18 profesionálů a 14 amatérů. Mezi přihlášenými byl též britský profesionál Henry Cotton, který v roce 1937 získal své druhé vítězství na British Open a byl považován za nejlepšího hráče světa. Své pověsti nezůstal nic dlužen a v mistrovství zvítězil.

Domníváme se, že stojí za to uvést kompletní výsledky této mimořádně kvalitní soutěže. Poskytnou nám svědectví i o hráčské špičce československé. Profesionální hráči startovali za národní barvy zemí, ve kterých jako učitelé golfu v té době působili.

Pro historii českého golfu je potěšitelné velmi dobré umístění českého profesionálního hráče, pana Františka Doležala, který působil v Ringhoffer GC Volešovice. Bylo to poprvé, co jsme se s tímto jménem setkali. Nezachytili jsme ani jeho amatérský růst. Zajímavá je i informace o golfových klubech v Polsku a Rumunsku, u kterých působili, podle jmen, zřejmě angličtí profesionálové.

.

Po Otevřeném mistrovství přejeli amatéři do Karlových Varů, kde na novém hřišti začínalo Mezinárodní amatérské mistrovství ČSR. Byla to první velká soutěž na novém karlovarském hřišti. Startovní pole tohoto mistrovství bylo tak silné, že se mistrovství stalo nejkvalitněji obsazenou amatérskou soutěží, která se kdy ve Střední Evropě uskutečnila. Count John Bendern, bývalý amatérský mistr Velké Britanie z roku 1932 (tehdy hrál ještě pod jménem John de Forest), nastupoval s hcp +2. Čtyři hráči měli hcp -2, tři hráči -4.

.

Do mistrovství postoupilo přímo 11 amatérů, kteří se kvalifikovali z Otevřeného mistrovství. O zbývajících pět míst se hrála kvalifikace. K horkým favoritům mistrovství, vedle Count J.Bendera, patřil i juniorský mistr Velké Britanie z roku 1934 R.S.Burles. Z českých hráčů se do vlastního mistrovství kvalifikovalo šest a to B.Bauer, J.Vohryzek, H.Tonder, J.Bečvář, J.Lüftner a S.Schubert. V prvním kole byli vyřazeni J.Vohryzek po porážce od H.Tondera 6/5, B.Bauer po porážce od J.Bendera 8/6, J.Lüftner po porážce od J.Bečváře na 19.jamce a S.Schubert po prohře s Heminwayem z USA 7/6. H.Tonder narazil ve druhém kole na J.Bendera a prohrál po velké bitvě přijatelným výsledkem 2/1. Hrdinou druhého kola byl J.Bečvář, který porazil J.Griffitha z Velké Britanie na 19.jamce. V semifinále ho však potkal soupeř nejtěžší, J.Bendern. V souboji s ním se Bečvář cítil již předem poražen a jeho slabý odpor skončil drtivou porážkou 8/7. Bendern se tak probojoval do finále. Druhým finalistou se, v souladu s papírovými předpoklady, stal R.S.Burles. Ten na své cestě do finále porazil v prvním kole O.Ehrlicha z Francie 7/6, ve druhém kole Thompsona z USA 2up a v semifinále H.Schweitzera z Rakouska 2/1.

Finále mistrovství bylo ukázkou špičkového golfu, který předváděli bývalí mistři Velké Britanie. Zvítězil Count John Bendern 4/2 a stal se tak pátým mezinárodním mistrem ČSR.

Mezinárodní dámské mistrovství ČSR, hrané současně s pánským rovněž v Karlových Varech, sice nepřineslo v osobě mistryně žádné překvapení, přineslo však současně sportovní úspěch stále se lepšící české hráčce paní Luise Raudnitzové. Mistryní, jak již naznačeno, se stala již popáté Maďarka Eva v.Szlávy, když ve finále porazila L. Raudnitzovou z GCP 4/2. Z osmi startujících žen byly pouze dvě z ČSR a to L.Raudnitzová a K.Linhartová. Obě na sebe v prvním kole narazily a pí Raudnitzová zvítězila 6/5.

Ve druhém kole porazila pí Raudnitzová Angličanku Mossovou 4/3, což byl nesporný úspěch. E.v.Szlávy v prvním kole porazila Marylu Grossovou z Rakouska 1 up a ve druhém kole pí Burlesovou z Velké Britanie opět 1 up. Finále s pí Raudnitzovou bylo velmi dramatické. Po prvním dopoledním kole pí Raudnitzová vedla a zápas se vyvíjel v její prospěch. Odpoledne však nastal zvrat, kdy Maďarka strojovou hrou dokázala vývoj zápasu otočit a získat i pátý titul mistryně ČSR.

Slavnostní ukončení mistrovství a rozdílení cen proběhlo v hotelu Imperial. Z dobového tisku se dočítáme, že ".. po proslovu generálního sekretáře Golfového svazu ČSR Ing. J.Charváta ..... promluvil ještě starosta (K.Varů) Schreitter-Schwarzenfeld, který pak jako místopředseda Svazu spolu s Dr.F.Tonderem jako jednatelem Svazu rozdělili ceny". To je zajímavá informace. Starosta Karlových Varů se zřejmě v procesu pronikání svazu na západočeská hřiště stal jedním z místopředsedů Golfového svazu ČSR.

Rok 1937 se stal významným i jinou událostí. V tomto roce byla v Lucembursku založena Evropská golfová asociace. Golfový svaz ČSR byl jejím spoluzakladatelem. Informace o personálním zastoupení Golfového svazu na ustavujícím shromáždění se liší. Podle I.Vávry to byli místopředseda svazu Ing.J.Jahn a jednatel Dr. F.Tonder. Podle vyjádření H.Goldscheidera to byl generální sekretář svazu Ing.J.Charvát. Ať tak či onak, důležité je, že československý golf byl přítomen.

Rok 1938 byl vyvrcholením slavného předválečného období českého golfu. Jaké měl československý golf v tomto období podmínky? Golf byl organizačně zastřešen Golfovým svazem ČSR, který byl členem Evropské golfové asociace. Na domácím poli byl Golfový svaz členem Československého všesportovního výboru. Pro vrcholné soutěže měl Golfový svaz ČSR k disposici dvě západočeská hřiště vynikající kvality. Zvláště nové hřiště v Karlových Varech bylo hodnoceno v superlativech jako jedno z nejlepších na kontinentě. Ve výstavbě bylo nové hřiště v Klánovicích na němž, dosud nekompletním, byl započat provoz 25.6.1938.

Již několik let se konala každoročně tři mistrovství republiky a to Otevřené mistrovství ČSR na rány, Mezinárodní amatérské mistrovství ČSR mužů (na jamky) a Mezinárodní dámské mistrovství ČSR (na jamky). Na území státu působilo několik golfových klubů, největší GC Praha, dále GK Líšnice, Ringhofer GC Volešovice, GC Piešťany, GC Brno, GC Marienbad a ISCC Karlsbad. Na mistrovské turnaje přijížděli vynikající zahraniční hráči, čímž prestiž těchto soutěží značně posílili. Potěšitelné je, že ani naši hráči se v této silné mezinárodní konkurenci neztratili. Dá se říci, že na úrovni roku 1938 byly podmínky pro další rozvoj golfu v Československu velmi příznivé. Bohužel, budoucí situace v Evropě a ve státě tento slibný vývoj přetrhla a položila mu téměř nepřekonatelné překážky. O tom však později.

V roce 1938 se Otevřené mistrovství ČSR konalo v Karlových Varech, podle I.Vávry ve dnech 24. až 26. července. Mezi účastníky opět zářil Henry Cotton, který také v soutěži suverénně zvítězil a obhájil tak mistrovský titul z roku 1937. Výsledky na prvních místech byly následující:

Na závěr Otevřeného mistrovství bylo slavnostní zakončení s předáním cen. Ceny předával předseda ISCC Karlsbad Dr.R.Müller za přítomnosti místostarosty města Karlových varů a čestného tajemníka ISCC Dr.Fleischnera.

Po Otevřeném mistrovství se konalo v Mariánských Lázních Mezinárodní amatérské mistrovství ČSR, tentokrát pouze mužů. Do mistrovství se přímo kvalifikovali hráči H.Tonder a J.Lüftner a to na základě své účasti v Otevřeném mistrovství. V kvalifikaci o zbývající místa zvítězil Ross Thompson z USA před majorem B.Shannonem z Royal Hongkong GC (oba 78), Janem Bečvářem a dalšími hráči. B.Shannon byl mistrem Hongkongu, který již v té době měl pět osmnáctijamkových hřišť.

V prvním kole vyřadil Fr.Gross ml., hrající tentokrát za GC Marienbad, J.Bečváře z GCP 4/2. Odvetu barev GCP zařídil J.Lüftner vítězstvím nad dalším hráčem GC Marienbad Fr. Zischkou 2/1. H.Tonder z GKL se v prvním kole utkal s brněnským hráčem E.Gottliebem a zvítězil 4/2. Do druhého kola postoupili i oba zahraniční favorité, Thompson a Shannon. Ve druhém kole zvítězili H.Tonder, J.Lüftner, R.Thompson a B.Shannon. V semifinále se utkali H.Tonder s Američanem Thompsonem a J.Lüftner s Britem Shannonem. Tonder porazil Thompsona 3/2, Shannon Lüftnera 3/1. Finále, které se hrálotradičně na 36 jamek, bylo nelítostnou bitvou a ukázkou vrcholného amatérského golfu. Nakonec Tonder zvítězil 3/2 a získal tak po pěti letech svůj druhý titul amatérského mistra ČSR.

Dámské mistrovství ČSR se konalo v roce 1938 v nových Klánovicích jako první významná soutěž na tomto hřišti. Tentokrát zřejmě bez zahraniční účasti. Ve finále zvítězila po lítém boji na 20. jamce L.Kramer-Raudnitzová z GCP nad K.Linhardtovou ze stejného klubu. Třetí skončila O.Machová z GC Brno. Pohár a ceny předávala místopředsedkyně GCP a Golfového svazu ČSR paní Zdena Havránková. Tato nadšená golfistka, podporovatelka a organizátorka golfového sportovního i společenského života, se do historie golfu mj. zapsala i tím, že na zahradě svého zámečku Na Hadovce v Praze 6 Dejvicích (dnes kanadské vyslanectví) zřídila v roce 1931 malé devítijamkové hřiště s greeny a bunkery. Turnaje při otevření se zúčastnili přední čeští hráči.

Rokem 1938 skončilo slavné předválečné období československého golfu. Na podzim roku 1938 byla odtržena od republiky pohraniční území a s nimi i dvě nejlepší osmnáctijamková hřiště. Centrem závodního golfu se na řadu dalších let stalo hřiště v Klánovicích.

Přes tragické politické události konce roku 1938 a začátku roku 1939, rozběhla se golfová sezóna roku 1939 plnými obrátkami. Čeští golfisté zřejmě hledali ve svém sportu únik před stresující životní skutečností. Čilým sportovním ruchem žila dvě naše hřiště, Klánovice a Líšnice, okrajově i Volešovice.

Dne 7. května 1939 se na Líšnici uskutečnila klubová soutěž v přihrávce. Zvítězil Hanno Tonder před svým bratrem Ivem a Vladimírem Kopeckým. Za 14 dní se konala klubová soutěž v drivech. Nejdelší drive zahrál Hanno Tonder (210,3 m). V ženách zvítězila Ava Klánová před Jarmilou Sedlákovou a Helenou Hilbertovou.

V neděli 11. června 1939 se hrála v Klánovicích mistrovství GCP na rány. Muži hráli o tradiční Švestkův pohár a ženy o neméně tradiční Ringhofferův pohár. V soutěži o Švestkův pohár zvítězil Hanno Tonder velkým náskokem patnácti ran před Sášou Schubertem a Janem Bečvářem. Soutěž o Ringhofferův pohár se stala sportovní tragedií pro Slávu Tonderovou (GKL), která na předposlední jamce ještě vedla startovní pole o 9 ran. Na poslední jamce však zahrála neuvěřitelných 16 ran a vítězství přenechala soupeřkám. O první místo se dělily pí E.Serenyiová GCP) a pí A. Strobachová (GKL).

Ve dnech 25. až 27. srpna 1939 se hrála v Klánovicích obě Mezinárodní amatérská mistrovství. Jediným zahraničním účastníkem v soutěži mužů byl Carl Arntzen z Německa. Mistrovství bylo rozepsáno na 32 hráčů, do prvního kola však nastoupilo jen 29 hráčů, 3 místa zůstala volná. Byli zde však všichni přední čeští hráči, Hanno Tonder, Jiří Lüftner, Sáša Schubert a Jan Bečvář. Chyběl sice Jaroslav Vohryzek, ale zato přibyla nová jména, se kterými jsme se dosud nesetkali, zejména Karel Hynek, Artur Štika, Doc. J. Bouček a Zdeněk Peters.

Prvním kolem prošli všichni favorité. Druhým rovněž. Ve třetím kole na sebe narazili H.Tonder a J.Lüftner, Tonder zvítězil 5/4. Prvním překvapením třetího kola bylo vítězství dosud neznámého K.Hynka nad někdejším nejlepším hráčem republiky S.Schubertem 3/2. Dalším postupujícím ze 3. kola byl J.Bečvář hladkým vítězstvím nad A.Štikou 8/7. Posledním postupujícím byl Němec Arntzen, který porazil Ivo Tondera 7/5. V semifinále se střetl H.Tonder s J.Bečvářem a zvítězil 3/2. Ve druhém semifinále porazil K.Hynek Němce Arntzena také 3/2. Finále mistrovství 1939 bylo prvním vzájemným soubojem H.Tondera s K.Hynkem. Tyto souboje byly v dalších letech magnetem každé soutěže. Tentokrát zvítězil H.Tonder bez velké námahy 9/8 a stal se již potřetí držitelem Masarykova poháru pro mezinárodního amatérského mistra ČSR. Jméno H.Tondera s letopočtem 1939 bylo vryto k dalším jménům mistrů ČSR do podstavce tohoto poháru. Další jméno sem přibylo až v roce 1946. V mistrovství žen zvítězila K.Linhartová (GCP) před O.Machovou z GC Brno.

V roce 1939 se na české golfové scéně objevují dvě nová přírodní hřiště. První vzniklo na loukách u Leletic pod Třemšínem a působil na něm nový GC Třemšín. Druhé vzniklo na Svratce a to z iniciativy malíře Chocholáče. Do sportovního dění se zapojil hlavně GC Třemšín, který záhy začal disponovat poměrně kvalitními hráči, z nichž zvláště vynikal Karel Hynek.

Karel Hynek se začal zúčastňovat vrcholných soutěží až když byl již vyzrálým hráčem. O začátku jeho golfového života mohou napovídat zápisy v kronice GKL, svědčící o jeho několikeré přítomnosti na líšnickém hřišti v roce 1933. V roce 1939 o něm píše dobový tisk jako o dlouholetém golfistovi, který však hraje málo " a proto jeví jeho hra znaky nevyrovnanosti a nestálosti. Není sporu o tom, že hraje golf vysoké třídy a že při dostatečné příležitosti ke hře by byl vážným nebezpečím i pro našeho mistra". Tato prognóza se skutečně v krátké budoucnosti vyplnila. 4. Léta válečná

©ing. Prokop Sedlák 2001