"Napiš to rychle, ať si to můžu přečíst !" To byla slova prezidenta ČGF Hanuše Goldscheidera , když jsme na podzim 2000 mluvili o tom, že připravuji podklady pro sepsání historie českého golfu. Vzal jsem si je k srdci a přes zimu jsem intenzivně pracoval. S Ivanem Paggiem jsme se dohodli, že to začneme zveřejňovat přes internet. Bohužel nebyl jsem tak rychlý, abych splnil přání Hanuše Goldscheidera. První část jsem, z ještě neuzavřeného rukopisu, přepsal do sdělitelné podoby až v den jeho pohřbu. Měl jsem být rychlejší.

Zatímco v roce 1930 bylo líšnické hřiště využíváno spíše jako tréninková louka k nácviku úderů, od roku 1931 dostává pevný herní systém doprovázený výstavbou odpališť a úpravou vhodných ploch na greeny. Zájezdy členů z Prahy na hřiště mají i nadále charakter organizovaných hromadných výprav s tábořením na dekách pod širým nebem. Současně však byly zahájeny i vícedenní zájezdy s přespáváním v obci Líšnice v hospodě U Křížů nebo v soukromí.

Hráči GKL se však nevázali pouze na hřiště v Líšnici. Jak již bylo dříve zmíněno, řada z nich se účastnila soutěží v Motole. Na jaře 1930 se vydali J.Hilbert a A.Hoffmeister za golfem do Alžírska a Tuniska, kde byli v místních klubech velmi dobře přijati. V létě 1930 hráli Hilbert a Hoffmeister v Biarritz ve Francii. Manželé Tonderovi dali přednost Mariánským Lázním.

Zájezdy hráčů GKL pokračovaly i v roce 1931. V létě 1931 zajeli J.Chvojka se svojí ženou Evou a P.Sedlák za golfem do Biarritz. F.Tonder, J.Hilbert a A.Hoffmeister navštívili západočeská hřiště v Mariánských Lázních a Karlových Varech.

O tom, že pravidelný trénink i hra na různých hřištích přispěly k růstu herní úrovně hráčů klubu svědčí výsledek prvního vzájemného střetnutí obou českých klubů, GKL a GCP. Utkání se uskutečnilo 5.a 6. října 1931 v Motole a mělo slavnostní ráz. Na počest obou klubů zavlály jejich klubové vlajky, zelenožlutá vlajka GCP a bíložlutočervená vlajka GKL. Družstvo GKL tvořili: kapitán A.Hoffmeister, dále F.Tonder, I.Tonder, H.Tonder, S.Tonderová, J.Hilbert, J.O.Franta, P.Sedlák a V.Kopecký. Za GCP startovali: Ing.Teller, Dr.Ehrenreich, pí Blochová, Dr.Proskowetz, Dr.Graubard, J.Lüftner, A.Hecht, L.Geller, a B.Bauer.

V tomto prvním a mimořádně prestižním utkání zvítězil GKL 7:6. Tímto vítězstvím na sebe GKL upozornil širší veřejnost, protože o této události, kromě odborného časopisu Tennis-Golf-Revue psaly 16.října 1931 i Národní Listy.

Po prvním úspěšném vstupu na mezinárodní scénu v podobě účasti Dr.Ryznara z GCP v roce 1929 na Mezinárodním golfovém turnaji v Piešťanech, kde získal tři druhá místa, následovaly začátkem třicátých let vstupy dalších českých hráčů.

18. května 1930 byla v Piešťanech zahájena sezóna mezinárodním Jarním turnajem. Turnaje se zúčastnila, podle dobového tisku, "..skvělá mezinárodní konkurence v čele s významnými lázeňskými hosty z Anglie, Švédska, Ameriky atd." Mezi hráči na předních místech však ještě žádného českého hráče nenacházíme, zvítězil J.Coollican před col.Selby Lowndesem (oba z Anglie) aj.Villarealem z New Yorku.

Čeští hráči se ale prosadili na Prvním mistrovství Slovenska, které se v roce 1930 konalo v Piešťanech. V hlavní soutěži zvítězil a prvním mistrem Slovenska se stal Dr. Bohumil Ryznar z GCP. Další hráč GCP, Sáša Schubert, obsadil 3. místo. Druhý byl E.W.Villareal z New Yorku. V dámské soutěži zvítězila Lady Montagn z Anglie před Marií Wolfovou z Vídně. Další úspěch zaznamenali čeští hráči v pánské vyřazovací soutěži. Zvítězil S.Schubert před Dr.Ryznarem. Úspěšně si vedli čeští hráči i na Srpnových hrách v Piešťanech, kde zvítězil Dr.Rössler před M.Švestkou (oba GCP) a Američanem Maccoem.

Významného úspěchu dosáhl v roce 1930 S.Schubert svým vítězstvím v tradičním Fürstenbergově poháru v Karlových Varech. Ve Vlajkové soutěži v Karlových Varech zvítězil reprezentant GC Marienbad Zischka.

Podzimních her v Piešťanech v r.1930 se zúčastnilo 6 hráčů z GCP v čele s Fr.Ringhofferem ml. Úspěchu dosáhl pouze S.Schubert vítězstvím v soutěži Bogey handicap a spolu s pí Gütermannovou vítězstvím ve smíšené čtyřhře. Jednu z cen věnoval Jan Masaryk, který se také zúčastnil jejich rozdílení.

V roce 1931 byl Jarní turnaj v Piešťanech hrán pro povodně v pozdějším termínu. Na tomto turnaji zazářil Sáša Schubert jedním druhým místem v Medal play (první byl kpt. Pollak z Vídně, třetí M.Švestka z GCP) a dvěma prvními místy v Semmering Cupu a v soutěži o nejpřesnější přihrávku.

Na druhém Mistrovství Slovenska, které se hrálo v Piešťanech na podzim 1931, obsadil S.Schubert druhé místo za mistrem Maďarska Desiderem Lauberem. V nemistrovské mezinárodní soutěži zvítězila v Pešťanech pí S.Tonderová z GKL před pí Holländerovou z Vídně. S.Tonderová rovněž vyhrála dámský Bogey-handicap a soutěž o nejdelší drive.

Skutečným vstupem českých hráčů na mezinárodní scénu na reprezentační úrovni však bylo meziklubové utkání GC Praha a Country Club Wien (Lainz) ve Vídni. Do Vídně bylo pod hlavičkou GCP vysláno družstvo složené z nejlepších hráčů GCP (Fr. Ringhoffer ml., S.Schubert a kons.Lechner) a GKL (H.Tonder, S.Tonderová). GCP zvítězil vysoko 5,5:2,5 bodu.

Je třeba se ještě zmínit o účasti Sáši Schuberta na Mezinárodním mistrovství Maďarska 1931. S.Schubert byl vyřazen až v semifinále maďarským hráčem Kovacsem 2/1. Mistrem Maďarska se stal opět Desider Lauber, který ve finále porazil Kovacse 2up.

Úspěchy, kterých dosáhli v roce 1931 Sáša Schubert, Sláva Tonderová a Hanno Tonder byly oceněny jejich vyhlášením nejlepšími hráči roku.

Snahy o založení jednotné národní organizace golfu se datují již od roku 1929. Motivací byla potřeba jednotného vedení golfu na celostátní úrovni, potřeba jednotných pravidel, stejného stanovení hendikepů, vypsání mistrovství ČSR a existence ústředí, které by včlenilo golf do organizace československého sportu. Koncem roku 1931 došlo k poslednímu kroku, ke schválení stanov ministerstvem vnitra (výnos 70.730/6 ze dne 24.11.1931). Na ustavující valné hromadě, které se zúčastnili zástupci ministerstva zdravotnictví, ministerstva obchodu a zástupce Všesportovního výboru, byl zvolen první výbor svazu ve složení:

Byly zvoleny dva podvýbory: technický a propagační. Úkolem technického podvýboru bylo zpracování všech technických otázek, příprava a organizace místních a svazových her, jakož i výklad golfových pravidel s konečnou platností.

Členem Golfového svazu ČSR se mohly stát všechny kluby, korporace nebo i osoby, které vlastní golfové hřiště. Kluby, korporace nebo osoby, které nemají schválené stanovy, mohly být přijaty pouze jako členové mimořádní. Tito mimořádní členové měli menší práva, avšak i značně menší finanční povinnosti.

Založení Golfového svazu ČSR bylo vzato na vědomí všemi význačnými zahraničními svazy, jakož i československým Všesportovním výborem, do něhož se GS ČSR okamžitě přihlásil.

Jedním z prvních činů nového golfového svazu bylo vypsání obou mezinárodních mistrovství ČSR. Místem pro Amatérské mezinárodní mistrovství ČSR mužů pro rok 1932 byl stanoven Motol, pro Mezinárodní mistrovství ČSR žen Piešťany.

Přesto, že v létech 1932 až 1934 byl již československý golf zastřešován vrcholným orgánem, netýkalo se toto zastřešení západočeských hřišť a na nich působících klubů. Vyplývá to jednak ze složení výboru tohoto orgánu, kde západočeské kluby nebyly zastoupeny, jednak ze skutečnosti, že po celé toto období se žádná celostátní soutěž nekonala na západočeských hřištích přesto, že tato obě hřiště byla velmi kvalitní. K proniknutí na západočeská hřiště došlo až po kritické situaci, ke které došlo v roce 1934, kdy se žádné mezinárodní mistrovství nekonalo.

Hlavním centrem sportovního dění byl i nadále Motol. Na významu pomalu nabývala i Líšnice a to zvláště po postavení klubovny v roce 1933.

Sezóna 1932 v Motole začala Piešťanským pohárem, turnajem na 18 jamek na rány s vyrovnáním. Zvítězil Jiří Lüftner.

2. mistrovství GCP na jamky (Švestkův pohár) se konalo 26. až 29. května 1932.Obhájcem titulu byl Fr.Ringhoffer ml. Přihlášeno bylo 15 hráčů. Mezi hráči se objevilo nové jméno, Jan Bečvář. Již v prvním kole se spolu utkali H.Tonder a J.Lüftner. Tonder zvítězil 2 up. Do druhého kola postoupili i další favorité, Fr.Ringhoffer ml. i S.Schubert. Postoupil i J.Bečvář. Ve duhém kole se utkal H.Tonder s Bečvářem a zvítězil těsně 1 up. Bez boje postoupil do semifinále Fr.Ringhoffer ml. Dalšími semifinalisty byli S.Schubert a Felix Ringhoffer. V semifinále se H.Tonder utkal s Fr.Ringhofferem ml. a zvítězil 1 up. V druhém semifinále porazil S.Schubert Felixe Ringhoffera 5/3. Finále tedy spolu sehráli dva nejlepší hráči roku 1931. Zvítězil Tonder 5/3. Od tohoto vítězství Tonder v jamkové hře nenacházel mezi domácími hráči přemožitele.

Dámské mistrovství GCP, Ringhofferův pohár, se konalo za účasti pěti hráček. Zvítězila pí Tonderová a obhájila tak svůj loňský titul.

Vrcholem sezóny 1932 bylo 1.mezinárodní amatérské mistrovství ČSR, které se hrálo v Motole ve dnech 8. a 9. října za účasti nejlepších amatérů z Německa a Rakouska. V prvním kole se utkali J.Lüftner s několikanásobným exmistrem Německa v.Limburgerem a podlehl poměrně vysoko 6/5. S.Schubert narazil na finalistu maďarského mistrovství 1932, Rakušana L.B.Bloch-Bauera a porazil ho vysoko 7/6. H.Tonder se utkal s nejlepším hráčem Německa Stefanem Samkem a prohrál 5/4. V semifinále zazářil z našich hráčů S.Schubert vítězstvím nad v.Limburgerem 3/2. Ve finále však podlehl St.Samkovi 4/3. Samek se tak stal prvním mezinárodním mistrem ČSR.

Nejlepším hráčem ČSR v roce 1932 byl vyhlášen Sáša Schubert. Golf Club Praha končil rok 1932 s 206 členy.

Golfové hřiště v Motole v podobě z roku 1933 měřilo 2669 m oproti původním 2355 m. Prodlouženy byly jamky č.3, 4,5,8 a 9.

S novou sezónou 1933 se v Motole začala hrát nová soutěž o Měsíční poháry. Shromažďovaly se všechny sčítací lístky z osmnáctijamkových kol a nejlepší netto výsledek zvítězil. Sčítací lístek si musel každý hráč zakoupit před zahájením kola. Každý hráč mohl vyhrát Měsíční pohár pouze jedenkrát v roce. Případné další vítězství bylo odměněno plaketou.

1.května 1933 se hrála v Motole Vlajková soutěž na 27 jamek s vyrovnáním. Zvítězil J.Bečvář před arch.Fürthem a J.Lüftnerem. Mezi ženami zvítězila pí Linhatová před sl. Freundovou a sl. Lüftnerovou.

7.května se hrála soutěž seniorů o cenu Dr. Rösslera. Zvítězil Th.Kröner před Zd. Linhartem a Dr. Tonderem. Současně se hrála soutěž juniorů (do 25 let). Zvítězil H.Tonder před J.Lüftnerem.

Dámy sehrály ve dnech 7.až 10. května soutěž na jamky s vyrovnáním. Ve finále zvítězila pí Brunclíková nad pí Tonderovou.

13. května 1933 se v Motole hrál Piešťanský pohár, společná soutěž pro pány i dámy s vyrovnáním. Zvítězila pí Brunclíková před Fr.Ringhofferem ml.

Dne 4. června se uskutečnily v Motole soutěže v drivingu a přihrávce. V drivingu proti větru a do kopce zvítězil S.Schubert délkou 204 m před J.Lüftnerem (192 m) a J. Bečvářem (185 m). Z žen dosáhla nejdelšího drivu pí Wepsová (151 m). V soutěži o nejpřesnější přihrávku zvítězil H.Tonder před kons.Lechnerem.

Vynikajícího výkonu dosáhl v Motole profesionální trenér Charlie Warren, který vytvořil místní rekord na 9jamek výkonem 31 ran.

V roce 1933 došlo ke změně v rozpisu Švestkova poháru - mistrovství GCP mužů. Švestka Cup se vrátil do své původní podoby a stal se mistrovstvím GCP mužů ve hře na rány. Ve Švestka Cupu, hraném ve dnech 10. a 11. června 1933, zvítězil Jiří Lüftner mimořádně vyrovnaným výkonem (42+43+42+42=169) před H.Tonderem (39+48+41+44=172) a Felixem Ringhofferem (186).

V Ringhoffer Cupu, dámském mistrovství GCP na rány, zvítězila potřetí za sebou S.Tonderová a definitivně tak získala putovní pohár. Druhá byla pí Wepsová, třetí pí Linhartová.

V kvalifikaci se na prvním místě umístil S.Schubert před D.Lauberem a H.Tonderem. V soubojích na jamky se v semifinále střetli S.Schubert a H.Tonder. Tonder zvítězil 5/4. V druhém semifinále obhájce titulu S.Samek porazil F.Grosse 5/3. Finále se hrálo na 36 jamek. V dopoledním kole zahrál H.Tonder 81 proti Samkovým 85 a vedl. Odpoledne Tonder zazářil a jeho 35 na první devítce proti 42 Samkovým jednoznačně rozhodlo. Tonder zvítězil 9/8 a stal se mezinárodním mistrem ČSR. Dobový tisk popisuje Tonderovu hru takto. " Hanno Tonder vyhrál toto finále suverenním způsobem. Jeho hra se neustále lepšila a končila drtivou převahou. Švih Hanno Tondera jest neobyčejně lehký a volný, s ideálním timingem. Hanno nevkládá do hry nic násilného a jeho švih jest úplně přirozený. Tímto dobrým švihem, jemuž by se daly vytknouti jen jednotlivosti, můžeme si též vysvětlit, proč Hanák (to byla rozšířená přezdívka H.Tondera) hraje vždy dobře i přes to, že hraje tak nepravidelně a jen velmi málo cvičí". Mistrovství bylo oficielně ukončeno banketem v Autoklubu, jemuž předsedal místopředseda Golfového svazu ČSR Ing. Jaroslav Jahn. Po večeři byl H.Tonderovi předán pohár prezidenta republiky.

Sezóna 1933 v pražském Motole byla zakončena soutěží caddies, která se hrála každoročně o putovní pohár od roku 1931. V roce 1933 se soutěže zúčastnilo 13 caddies, zvítězil Hříbal.

Nejlepšími hráči ČSR po sezóně 1933 byli S.Schubert (hcp 7), H.Tonder (11), Fr.Ringhoffer ml. (11), J.Lüftner (11) a J.Bečvář (18).

O sezóně 1934 máme podstatně méně informací než o sezónách předcházejících. Český golf již zřejmě začal silně pociťovat to, že neměl k disposici kvalitní osmnáctijamkové hřiště. Tento stav nakonec přerostl do krizové situace, kdy musela být odvolána obě mezinárodní mistrovství.

V Motole se již tradičně uskutečnil Švestka Cup, pánské mistrovství GCP na rány. Zvítězil S.Schubert před J.Bečvářem, J.Lüftnerem, H.Tonderem a Fr.Ringhofferem ml. Takže pět nejlepších hráčů republiky na prvních pěti místech.

Ringhoffer Cup, dámské mistrovství GCP, se stalo kořistí stále se lepšící pí Linhartové. Na druhém místě se umístila nová nadějná hráčka, Luisa Raudnitzová. L.Raudnitzová tak zahájila svoji úspěšnou závodní karieru, která byla v pozdějších letech ozdobena i titulem mistryně republiky. Čeští golfisté tuto ženu, dlouholetou přítelkyni a podporovatelku českého golfu, znají pod jménem Lady Abrahamsová.

Obě zmíněné soutěže byly vrcholem sezóny 1934. Rok 1934 byl posledním rokem, kdy se český golf převážně opíral o motolské hřiště. Tento rok ukázal neudržitelnost této situace, která bránila českému golfu v dalším mohutném nadechnutí. Bylo načase tuto situaci změnit.

V roce 1932 bylo líšnické hřiště stále ještě bez sociálního zázemí a golf se zde snoubil s tábořením ve volné přírodě. Přes drsné podmínky se však pro členy GKL toto místo stalo jakýmsi místem posvátným, které všechny k sobě silně připoutalo. Klub se od svého založení početně rozrostl, ne však příliš. Po dvou jednoročních prezidentech, Ing. Karlu Vávrovi a JUDr. Ferdinandovi Tonderovi, byl v roce 1930 zvolen třetím prezidentem JUDr.Ludvík Vaněk a v této funkci setrval až do konce svého života uprostřed válečných let. Do klubu vstoupilo několik známých sportovců, hokejistů. Byli to Ing. Vladimír Kopecký, Gustav Schmaus a předválečný sportovní idol Josef Maleček.
To, že GKL byl početně nevelký, mu umožňovalo velmi intenzivně žít i společensky. I nadále se konaly pravidelné měsíční schůze celého klubu a jednou ročně, v den výročí založení klubu, slavné prezidentské schůze. Kromě toho se členové vzájemně navštěvovali a to často ve značném počtu.

V roce 1932 vstupuje líšnické hřiště, do té doby sloužící pouze hráčům GKL, do historie českého golfu jako dějiště meziklubových styků. První vlašťovkou byla návštěva jednoho z nejlepších hráčů té doby, Fr.Ringhoffera ml.

Na podzim 1932 se konala na líšnickém hřišti první významná sportovní událost. Tou bylo druhé meziklubové utkání GKL - GCP. Pro tuto událost byl zapůjčen altan, který byl prvním klubovým přístřeším. Umístěn byl zhruba tam, kde stojí dnešní klubovna GKL. Utkání mělo vysoce prestižní ráz, protože loňskou porážkou dominantní postavení GCP silně utrpělo. Za oba kluby nastoupili jejich nejlepší hráči, což bylo současně to nejlepší, čím český golf disponoval.

Utkání bylo zahájeno čtyřhrami, které však GKL vůbec nevyšly. Dvojice sourozenců Fr.Ringhoffer ml., pí Serenyiová z GCP porazila dvojici Ing.Kopecký, pí Tonderová , dvojice Hanz Petschek, Jiří Lüftner porazila místní Dr.Hoffmeistera a Dr.Hilberta, J.Bečvář s B.Bauerem si lehce poradili s dvojicí J.O.Franta, P.Sedlák. Nejbolestnější pro líšnické byla porážka jejich nejlepší dvojice Hanno Tonder, Ivo Tonder od Fr.Ringhoffera st. a Sáši Schuberta. Po čtyřhrách vedl GCP 4:0 a zdálo se, že GKL odejde vysoko poražen.

Přesto, že v následujícím souboji dvojic se GKL vypjal k maximálnímu výkonu, ztrátu ze čtyřher již nedohnal. Výsledky dvouher jsou však velmi zajímavé. Prvním překvapením byla výhra místního Kopeckého nad pražským Bečvářem. Dalším překvapením byla jen těsná výhra zkušeného Bauera z GCP nad Frantou z GKL 1 up. Další zkušený hráč z GCP, Dr.Proskowetz, jasně zvítězil nad líšnickým Dr.Chvojkou. Naproti tomu Dr.Hoffmeister z GKL porazil H.Petscheka, druhého z mistrovství 1930. Překvapující byla i výhra G.Schmause z GKL nad zkušeným M.Švestkou z GCP. Své kvality prokázal i Dr.Hilbert z GKL vítězstvím nad Quido Blochem z GCP. Další zkušený hráč GCP Alois Hecht porazil Dr.Karla Vaňka. V souboji nejlepších hráčů republiky slavil úspěch GKL. H.Tonder porazil S.Schuberta. V tomto roce to již bylo podruhé, kdy H.Tonder porazil úřadující jedničku, S.Schuberta. Naproti tomu mistr republiky z roku 1930, Fr.Ringhoffer ml., porazil Ivo Tondera. Mladý J.Lüftner z GCP porazil rutinovaného Dr.Tondera. Jedinou remizou celého utkání skončil zápas Dr.Graubarda z GCP s Dr.Sedlákem z GKL. V utkání žen osvědčila své kvality S.Tonderová a přesvědčivě porazila pí Serenyiovou. Sekretář GCP Ing.J.Charvát nedal šanci prezidentovi místního klubu Dr.L.Vaňkovi. Předseda Golfového svazu ČSR p.Frant.Ringhoffer st. odešel poražen od Dr.Hilberta. Dvouhry skončily vítězstvím GKL 7,5:6,5 , celkově však zvítězil Golf Club Praha 10,5:7,5 bodu.

Rok 1933 se stal pro GKL z řady důvodů rokem mimořádně významným. Sportovní události roku 1932 urychlily rozhodnutí o výstavbě klubovny. Klubovna byla postavena jako lehká dřevěná stavba s dominující hlavní klubovou místností tzv. rytířskou síní. K jejímu slavnostnímu otevření došlo 10.června 1933. Výstavbou klubovny líšnické hřiště velmi získalo a začalo být navštěvováno pražskými hráči i o všedních dnech. Byla trvale přístupná, protože v klubovně bydlel její správce, pan Josef Samec. Klubovna zpočátku sloužila jen jako klubová místnost, později byla vybavena i palandami a umožňovala přespávání členů. Tím se značně zvýšila četnost vícedenních pobytů členů na hřišti.

V roce 1933 došlo rovněž k zásadní změně herního systému hřiště. Jednotlivé dráhy se sice křížily, ale celková délka odpovídala délce motolského hřiště.

Dále se rozvíjely meziklubové vztahy. 26. června 1933 vyjelo závodní družstvo GKL do Volešovic k meziklubovému utkání s Ringhoffer GC Volešovice. Výsledek se bohužel nedochoval. 1.července se hrála odveta na Líšnici. Opět nevíme s jakým výsledkem. Pro historii je však důležité, že k těmto meziklubovým sportovním stykům docházelo a že spoluvytvářely sportovní a společenské prostředí českého golfu.

9.srpna 1933 proběhla na Líšnici klubová soutěž v drivech a přihrávkách. Vítězem soutěže v drivu se stal Hanno Tonder součtem dvou drivů 479 m. V přihrávkách zvítězil Dr.Tonder.

10. září proběhla klubová Vlajková soutěž. Zvítězil H.Tonder před Ing. Kopeckým a pí Tonderovou.

16. a 17. září 1933 se konalo na Líšnici mistrovství GKL. Pole účastníků bylo rozděleno podle výkonnosti do dvou tříd. V 1. třídě zvítězil Dr.Tonder před H.Tonderem a Dr.Hilbertem. Ve 2.třídě zvítězil Dr.Sedlák před G.Schmausem a K.Vaňkem. Ve čtyřhrách zvítězila dvojice Dr.Tonder-H.Tonder před dvojicemi Ing.Kopecký-J.O.Franta a Dr.Sedlák-Dr.Chvojka.

Ke třetímu vzájemnému utkání mezi GCP a GKL došlo 20.9.1933 v Motole. Líšničtí bohužel tentokrát utržili ponižující výprask 12:1. Tvář si zachoval pouze H.Tonder, který remizoval s nejlepším hráčem republiky, S.Schubertem. Druhou remizu uhájil Ing.Kopecký proti Japonci J.Ogawovi.

Nejvýznamnější sportovní událostí roku 1933 pro GKL bylo první vítězství Hanno Tondera v Mezinárodním amatérském mistrovství ČSR. O tomto mistrovství bylo pojednáno na jiném místě. Uveďme pouze, že na počest tohoto vítězství, ale i na počest pětiletého trvání klubu a patnáctiletého trvání republiky uspořádal GKL dne 28.10.1933 slavnostní večeři za přítomnosti členů s manželkami a pozvaných hostů.

V roce 1934 se GKL střetl dvakrát v meziklubových utkáních s tradičními soupeři. 17.června 1934 se konalo utkání s Ringhoffer GC Volešovice, a to zřejmě na Líšnici. Na utkání, které skončilo těsným vítězstvím volešovických 5:4, je pozoruhodná sestava hostů. V družstvu Volešovic byli tři rodinní příslušníci, baron František Ringhoffer, jeho bratr Felix a syn František. Dále v družstvu byli dva Angličané, Mr.Dobson a Mr.Percival Butler. Posledním členem družstva byl konsul Herbert Lechner, zkušený hráč, kterého si zřejmě vypůjčili z GCP. Za GKL nastoupilo nejsilnější družstvo v sestavě F.Tonder, H.Tonder, I.Tonder, J.Hilbert, V.Kopecký, J.O.Franta a A.Hoffmeister. Zlatým hřebem utkání byl souboj H.Tondera s F.Ringhofferem ml., který skončil remizou.

V pořadí čtvrté utkání GCP-GKL se konalo na Líšnici 23.září. Ani tentokrát GKL čtyřhry nevyšly. Překvapujícího vítězství dosáhla pražská dvojice pí Wepsová, H.Reiser nad dvojicí pí Tonderová, Hanno Tonder. Bečvář s Bauerem porazili dvojici Kopecký, IvoTonder. Neuspěla ani zkušená líšnická dvojice Hilbert, Hoffmeister a odešla poražena od Vohryzka s Ogawou . Jediné vítězství domácích vybojovala dvojice Dr.Tonder, Schmaus nad dvojicí Lechner, Dobson.

V singlech byly síly tentokrát vyrovnány, každá strana zvítězila čtyřikrát. Všimněme si jen těch nejzajímavějších. V souboji žen zvítězila pí Wepsová nad pí Tonderovou . Hanno Tonder i v tomto zápase nezaváhal a porazil výborného Bečváře. Dobře se uvedl nový objev GCP J.Vohryzek vítězstvím nad zkušeným Dr.Tonderem. Celkově opět zvítězil GCP v poměru 7:5.

Na závěr sezóny 1934 proběhlo 7.října mistrovství GKL. Zúčastnilo se 21 hráčů a hráček. Výsledky se bohužel nedochovaly.

O nejdůležitějších mezinárodních akcích, kterými byla Mezinárodní amatérská mistrovství ČSR mužů, jsme pojednali na jiném místě. Obě, v létech 1932 a 1933, se uskutečnila v Praze-Motole. V roce 1934 se žádné mistrovství nekonalo. Ženská obdoba těchto akcí, mezinárodní mistrovství dam, se v létech 1932 a 1933 hrála v Piešťanech. Veškerá amatérská mistrovství se hrála na jamky.

V prvním Mezinárodním mistrovství ČSR dam 1932 zvítězila maďarská mistryně Eva v.Szlávy před pí Grossovou z Vídně. Informace o dalších účastnicích bohužel nemáme. Při tomto mistrovství se začal udělovat putovní pohár věnovaný Ing.Jaroslavem Jahnem.

V roce 1933 se hrálo Mezinárodní mistrovství ČRS dam v Piešťanech ve dnech 9. a 10. září. Z českých hráček startovaly paní Linhartová a paní Wepsová, obě z GCP. Kromě nich nastoupila obhájkyně titulu Maďarka v.Szlávy, dále paní Grossová a její dcera slečna Grossová, obě z Vídně, a blíže neurčená paní či slečna Ellisen. Pražské hráčky byly vyřazeny již v prvém kole. Paní Linhartová prohrála s E.v.Szlávy, paní Wepsová byla poražena od paní Grossové. Tím česká účast skončila. Ve finále, do kterého postoupily E.v.Szlávy a sl.Grossová, zvítězila přesvědčivě E.v.Szlávy 7/6 a obhájila titul.

Kromě mistrovských soutěží nedošlo v roce 1932 prakticky k žádným dalším mezinárodním sportovním kontaktům českých golfistů. Za zmínku snad stojí účast Hanno Tondera v soutěži Plumon Cup v Karlových Varech, kde již tradičně byla silná mezinárodní konkurence. V soutěži s vyrovnáním zvítězil J.P.Hutchins z USA před H.Tonderem a H.Mosesem (USA).

Rok 1933 byl na mezinárodní kontakty mnohem bohatší. V květnu, ve dnech 21. až 28., se ve Vídni uskutečnila zajímavá soutěž a to Středoevropský pohár dvoučlenných družstev.Zúčastnila se ho družstva International Country Clubu Vídeň (ICC), Vídeňského Golf Clubu (WGC) a GC Praha. GCP byl reprezentován dvěma svými nejlepšími hráči, S.Schubertem a Fr.Ringhofferem ml. Pražští hráči vyrovnanou hrou v této soutěži zvítězili se ziskem 7,5 bodu. Na druhém místě skončil ICC Vídeň (7 bodů), na třetím WGC (6,5 bodu). Hrála se dvě kola na rány a stanovilo se pořadí jednotlivců. Za první místo byl zisk 6 bodů atd., za poslední šesté místo jeden bod. S.Schubert se dělil o 2. a 3. místo a získal 4,5 bodu, Fr.Ringhoffer ml. za 4. místo získal 3 body.

15. července 1933 se hráči GCP, S.Schubert a H. Petschek, zúčastnili mezinárodně obsazeného turnaje Pohár prezidenta klubu v Mariánských Lázních. Hrálo se jedno kolo na rány s vyrovnáním. Zvítězil S.Schubert po velmi dobrém výkonu brutto 78 (netto 71) před paní Fonkovou z Milana a H.Petschkem. Zajímavá je zpráva o stavu hřiště. Počasí bylo velmi nepříznivé a greeny byly částečně pod vodou. Jinak hřiště v Mariánských Lázních bylo ve výborném stavu, zvláště nové greeny č. 10 (dnes 11) až 13 (dnes 14).

Silně byl český golf zastoupen na Mezinárodním golfovém týdnu v Piešťanech, který probíhal od 11. září 1933 a navazoval na Mezinárodní mistrovství ČSR dam. Konala se řada soutěží ve kterých byli čeští hráči mimořádně úspěšní. S.Schubert získal Erdödy Cup za nejlepší výkon 159 (39+39+41+40). Na druhém a třetím místě se umístili J.Lüftner a Američan Hall-Jones.V ceně Jana Masaryka (pánský hcp) zvítězil Jaroslav Vohryzek před Jiřím Lüftnerem (oba z GCP) a G.Grossem z Vídně. V soutěži One Club Competition zvítězil Jan Bečvář před J.Vohryzkem (oba GCP). V soutěži Plumon Cup bez hcp zvítězil Sáša Schubert (82 ran). V kategorii s hcp zvítězil J.Vohryzek před J.Bečvářem. Pohár Semmeringu bez hcp vyhrál J.Lüftner (82) před J.Bečvářem a Hall-Jonesem (USA), oba 83. Cenu rodiny Grossovy (eclectic) získal S.Schubert (31).

Pánská čtyřhra se stala kořistí americko-maďarské dvojice Hall Jones, D.Lauber před Bečvářem s Vohryzkem. Cenu paní Zdeňky Havránkové (soutěž s hcp pro muže a ženy) získala pí Wepsová před S.Schubertem a pí Linhartovou. Soutěž proti bogey vyhrál Fr.Gross ml. před Ing. Grossem (oba Vídeň) aj.Bečvářem. Soutěž Henning Cup (nejlepší brutto při soutěži proti bogey) vyhrál S.Schubert (82).

Vlajková soutěž, další soutěž Mezinárodního golfového týdne v Piešťanech, probíhala ve dvou třídách a dvou kategoriích. Třídu A mužů vyhrál J.Lüftner před Hall-Jonesem (USA) a Ing.F.Grossem (Vídeň). Třídu A žen vyhrála pí Grossová (Vídeň). Třídu B mužů vyhrál J.Vohryzek před Sirem Edmondem Wyldbore-Smithem (Anglie), třídu B žen pí Linhartová. Soutěž v drivingu vyhrál S.Schubert dvěma drivy přes 210 m před maďarským mistrem D.Lauberem. V dámské soutěži zvítězila sl.Grossová (Vídeň) drivy délky 166 a 178 m před M.Ellisenovou.

Další mezinárodní akcí roku 1933 byla dámská soutěž na jamky, která se uskutečnila v Motole při příležitosti Mezinárodního amatérského mistrovství ČSR a zúčastnily se jí dámy z Prahy a Vídně. V soutěži zvítězila pí Grossová (Vídeň), která na své cestě do finále porazila pí Tonderovou (GKL) 2up a ve finále pí Wepsovou (GCP). Ta na své cestě do finále porazila Sl. Grossovou (Vídeň).

O sezoně 1934 máme jen velmi málo informací. Víme pouze, že družstvo GCP neobhájilo své loňské prvenství ve Středoevropském poháru a skončilo druhé.

Jak bylo uvedeno, došlo k ustavení Golfového svazu ČSR na přelomu let 1931 a 1932. Datum ustavující schůze, uváděné v práci I.Vávry, je však datem ministerského schválení stanov. Je dosti nepravděpodobné, že datum úředního schválení stanov by se přesně shodovalo s datem konání ustavující konference. Více pravděpodobné je, že stanovy byly připraveny předem přípravným výborem a předloženy úřadu ke schválení. Po jejich schválení byla teprve svolána ustavující konference a zvoleny řídící orgány. Mohla být i cesta obrácená, kdy konferencí přijaté stanovy byly dodatečně zaslány úřadu ke schválení. O tom by však zřejmě informoval časopis Tennis-Golf Revue již koncem roku 1931 a ne až začátkem roku 1932. Proto za pravděpodobnější považujeme alternativu první.

Prvním krokem nového svazu bylo vypsání obou mezinárodních mistrovství, mužů a žen pro rok 1932. Obě mistrovství se také uskutečnila, jak je o tom pojednáno na jiném místě.

10. února 1933 se konala za předsednictví Fr.Ringhoffera st. schůze technického podvýboru Golfového svazu ČSR. Schváleny byly termíny mezinárodních mistrovství ČSR na rok 1933, jakož i termíny dalších otevřených soutěží. Co se rozumělo v roce 1933 pod pojmem otevřená soutěž se můžeme pouze dohadovat. Jedná se zřejmě o soutěže, kterých se mohli zúčastnit amatéři všech klubů vč. zahraničních, protože profesionálové se těchto soutěží nezúčastňovali.Kromě toho byly projednány všechny body programu pro příští schůzi výboru svazu a valné hromady. Dále bylo usneseno navrhnout pro svazová hřiště tato scratch scores: Motol 74, Piešťany 74, Volešovice 68, Líšnice 68.

Dne 11. března 1933 se konala schůze výboru svazu. Schválena byla bilance za rok 1932 a rozpočet na rok 1933. Bylo usneseno svolat valnou hromadu na 25.března. Dále byly schváleny termíny soutěží a scratch scores všech svazových hřišť podle návrhu technického podvýboru.

II. valná hromada Golfového svazu ČSR se konala dne 25.března 1933 od 19,30 hod. ve Francouzské restauraci Autoklubu. Program valné hromady byl následující:

O průběhu Valné hromady píše dobový tisk: "Po uvítání účastníků přečetl předseda svazu, pan František Ringhoffer st. v zastoupení pokladníka pana Emanuela Wintera bilanci za rok 1932 a rozpočet na rok 1933. Po tomto finančním referátu přednesl svoji zprávu jednatel svazu pan Dr. Ferdinand Tonder. Veškeré tyto zprávy byly jednomyslně schváleny. Po stanovení členských příspěvků na rok 1933 byly provedeny volby, v nichž dosavadní pokladník, ředitel Emanuel Winter byl zvolen místopředsedou a továrník Miroslav Švestka novým pokladníkem."

Přesto, že golfová obec, kterou zastřešoval Golfový svaz ČR, měla přesně stanovené obrysy a např. nezahrnovala západočeská hřiště, začínají v této době vyrůstat nové výhonky. Golf začíná pronikat do Brna a do Plzně. V roce 1932 začínají v Brně golfové aktivity, které vyústily za čtyři roky v založení brněnského golfového klubu. Zásluhu na tom měl Ing. Zdeněk Přikryl, který s přáteli Ing.Mikšem a Ing.Boučkem se stali zakladateli brněnského golfu. Pomoc poskytl piešťanský trenér Jan Wolf. V Plzni to bylo ještě nadějnější. Tam koncem roku 1933 byla otevřena zimní škola golfu a to ve Schwarzově taneční škole. Golf i zde byl vyučován pod vedením trenéra Wolfa z Piešťan. Otevření školy bylo výsledkem energické iniciativy několika předních osobností plzeňské společnosti, zvláště paní Marty Hirschové, pana továrníka Hofmanna a ředitele Steinera. Zahájení školy se mj. zúčastnili za GCP pan Miroslav Švestka a za Golfový svaz ČSR jeho generální sekretář Ing. Josef Charvát. Bohužel na rozdíl od Brna vyzněla tato iniciativa naprázdno a tiše zanikla.

V roce 1934 prožíval Golfový svaz ČSR určitou krizi. Jejím výsledkem bylo, že se mistrovství ČSR v tomto roce nekonala. Důvody tohoto stavu neznáme. V průběhu sezóny se však uvažovalo i s hřištěm ve Volešovicích jako s možným místem konání mistrovství. To by svědčilo o tom, že hřiště v Motole nebylo pro tuto soutěž v náležitém stavu. Nedostatek vhodných golfových hřišť začal zřejmě citelně omezovat možnosti i dalších aktivit Golfového svazu ČSR. Vyplývá to i z komentáře známého sportovního redaktora Josefa Laufera z roku 1934. "Po skončení letošní golfové sezóny v Československu nebyli vyznavači tohoto nejangličtějšího sportu plně spokojeni. Z několika málo středisek golfu v ČSR trpí jich většina nedostatečnými místními poměry hřišť (links). Hlavně v Praze a v Karlových Varech jest tomu tak. V lázních Piešťanech nebylo letos tak živé činnosti jako v jiných letech a primát letošní golfové sezóny patří vlastně Mariánským Lázním".

Nedostatečné místní poměry dotíraly hlavně na Motol. Hřiště bylo odsouzeno k zániku a k uvolnění místa pro výstavbu budoucí nemocnice. Motolští to věděli a v roce 1934 se již musela rýsovat vidina Klánovic v konkrétní podobě. Ale jak překonat těch několik let. Přitom v Karlových Varech bylo nové hřiště těsně před otevřením. A tak koncem roku 1934 nezbývalo Golfovému svazu ČSR nic jiného, než proniknout na západočeská golfová hřiště.

Nad světem se pomalu začala stahovat mračna budoucího globálního konfliktu, ale československý golf vstupoval do období svého předválečného vrcholu. Po krizovém roce 1934 bylo zřejmé, že se československý golf bez západočeských hřišť nutně zastaví ve svém vývoji. To si zřejmě uvědomil Golfový svaz ČSR a provedl patřičná opatření, která ve svém důsledku znamenala přenesení stěžejních soutěží na tato hřiště. K okamžitému využití bylo krásné osmnáctijamkové hřiště v Mariánských Lázních. Další osmnáctijamkové hřiště špičkových parametrů se dostavovalo u Kalových Var a slavnostně bylo otevřeno 30.července 1935. Na těchto hřištích se během let 1935 až 1938 uskutečnily soutěže, které po dobu dalších 50 let neměly u nás obdoby.

Rok 1935 přinesl českému golfu několik úspěchů na mezinárodním poli. V červnu zvítězil Hanno Tonder na mezinárodním turnaji ve Vídni.

V roce 1935 se Středoevropského poháru ve Vídni poprvé zúčastnila dvě česká družstva, jedno z Golf Clubu Praha, druhé z Ringhoffer GC Volešovice. Družstvo GCP, které se této soutěže zúčastnilo již potřetí, nastoupilo v sestavě J.Lüftner, S.Schubert. Pod hlavičkou RGC Volešovice nastoupil Fr.Ringhoffer ml. a H.Tonder z GKL. Zastoupeny byly tedy všechny tři české kluby, zastřešované Golfovým svazem ČSR. Hrálo se na dvou hřištích, v Prateru a v Lainzu.

První den dosáhl H.Tonder v Prateru výborných 76 ran a RGC Volešovice soutěž vedl. Bohužel druhý den se již tak nedařilo. H.Tonder hrál i druhý den krásný golf. Přišla však 14 jamka a rána do těžkého rafu. Problémy které nastaly si umíme živě představit. H.Tonder na této jamce zahrál 14. Krize poznamenala i další jamku, na které zahrál 8, a sny o vítězství se rozplynuly. Zvítězil rumunský tým, za který hrál výborný Američan, který ještě před několika lety byl stavěn do reprezentačního týmu USA. Na druhém místě skončil Wiener Golf Club, na třetím RGC Volešovice, na čtvrtém GCP, na pátém International Country Club Wien-Lainz, na šestém Kärtner Golf Club a na posledním sedmém Golf Club Brioni.

Středoevropský pohár družstev 1935 ukázal, jak golf v tomto prostoru nabývá na síle. Zatímco při vzniku této soutěže v roce 1933 se zúčastnil jen jeden klub z Čech a dva z Rakouska, nyní zde byly již dva kluby z Čech, tři z Rakouska a zastoupeny byly i Rumunsko a Jugoslávie.

Vyvrcholením sezóny 1935 byla tři mistrovství, která se všechna hrála na mariánskolázeňském hřišti. Poprvé v historii československého golfu bylo uspořádáno Otevřené mistrovství ČSR na rány za účasti nejlepších evropských profesionálů. V mistrovství zvítězil Skot Mark Seymour před Angličany Arthurem Leesem, který jako bývalý místní profesionál Mariánské Lázně dobře znal, a legendárním Henry Cottonem, vítězem British Open 1934. Z amatérů se v mistrovství nejlépe umístil Angličan H.C.Bentley.

Po Otevřeném mistrovství následovala Mezinárodní amatérská mistrovství ČSR mužů a žen. Mistrovství mužů se zúčastnili kromě nejlepších hráčů československých též nejlepší amatéři z Rakouska a Maďarska. Ve startovní listině chyběl pouze S.Schubert. Z kvalifikace do mistrovství postoupilo 16 mužů. Kvalifikaci vyhrál J.Bečvář 76 před H.Tonderem 80. Z předních českých hráčů se kromě nich do vlastního mistrovství probojovali J.Lüftner, Fr.Ringhoffer ml., C.Sachs (GCP), Dr.Tonder (GKL), W.Proskowetz (GCP), B.Bauer (GCP) a G.Bloch (GCP). Z místního GC Marienbad se probojoval do mistrovství Fr.Zischka. Ze zahraničních hráčů se probojovali Rakušané Dr. Friess, Ing.Gross a F.H.Gross, M.Altmann a Ing.Schneider, dále reprezentant Maďarska A.Baumgarten. Do semifinále se probojovali J.Bečvář z GCP po vítězství nad Dr.Friessem 3/1 a nad F.H.Grossem 2/1, Fr.Ringhoffer ml. vítězstvím nad Dr.Tonderem 6/5 a Fr.Zischkou 5/3, Rakušan Altmann vítězstvím nad B.Bauerem 3/1 a Baumgartenem 6/5 a H.Tonder vítězstvím nad G.Blochem 6/5 a J.Lüftnerem 3/2. V semifinále se střetli Rakušan Altmann s H.Tonderem a Altmann zvítězil 2/1. V dalším semifinále porazil J.Bečvář Fr.Ringhoffera rovněž 2/1. Finále mistrovství bylo velkým sportovním úspěchem J.Bečváře. Bečvář porazil Altmanna jasně 5/4 a stal se tak po Samkovi a Tonderovi třetím mezinárodním amatérským mistrem ČSR.

Do souběžně probíhajícího Mezinárodního mistrovství ČSR dam se z kvalifikace, kterou vyhrála obhájkyně titulu Maďarka E.v.Szlávy před pí Wepsovou, do vlastního mistrovství probojovalo 8 žen. Byly to E.v.Szlávy (Budapešť), M.Hammerschmiedová (GC Marienbad), L.Raudnitzová a M.Wepsová (obě GCP), C.Steinerová, T.Altmannová, Maryla a Mia Grossovy (všechny Vídeň). Do semifinále se probojovaly E.v.Szlávy vítězstvím nad M.Hammerschmiedovou 6/5, L.Raudnitzová vítězstvím nad C.Steinerovou 4/3, Maryla Grossová odstoupením soupeřky a M.Wepsová vítězstvím nad T.Altmannovou 5/4. V semifinále porazila E.v.Szlávy L.Raudnitzovou 4/3 a M.Wepsová Marylu Grossovou až na 22. jamce. Ve finále se ukázalo, že obhájkyně titulu Eva v.Szlávy je stále nejlepší středoevropskou golfistkou. Její síla byla ve vyrovnanosti její hry bez technických či taktických chyb. Paní M.Wepsovou však hrála rovněž velmi dobrý golf a po dopoledním kole byl zápas nerozhodný. V odpoledním kole si již na paní Wepsové projevila psychická únava a zápas skončil její porážkou 4/3. Eva v.Szlávy tak získala potřetí v řadě titul mezinárodní mistryně ČSR.

Pro dokreslení sezóny 1935 uvedeme ještě výsledek Švestkova poháru, mistrovství GCP mužů na rány. Švestkův pohár se hrál v Motole 26.května. Hřiště bylo již poněkud zkráceno. V soutěži zvítězil J.Lüftner výkonem 148 ran, kterým zlepšil dosavadní nejlepší výsledek dosažený v této soutěži o 11 ran.

Již páté meziklubové utkání GCP-GKL se mělo hrát na základě pravidelného střídání tentokrát v Motole, ale bylo po dohodě klubů přeloženo na Líšnici. Utkání se hrálo za krajně nepříznivého počasí, hustého neutuchajícího deště k němuž se v odpoledních hodinách přidružil ještě vítr. V dopoledních čtyřhrách podlehla silná dvojice GCP J.Bečvář, S.Schubert bratřím Tondrovým a rovněž místní dvojice Dr.Tonder, Ing.Kopecký zvítězila nad Dr.Graubardem s K.Braunerem. Jediný bod pro motolské získala dvojice C.Sachs, H.Petschek vítězstvím nad dvojicí J.Hilbert, A.Hoffmeister.

V odpoledních dvouhrách zvítězil H.Tonder nad J.Bečvářem po oboustranně dobré hře. S.Schubert zvítězil bez námahy nad I.Tonderem. Paní Wepsová zvítězila nad Dr.Tonderem, paní Raudnitzová prohrála s A.Hoffmeisterem. Překvapením bylo hladké vítězství motolského C.Sachse nad zkušeným J.Hilbertem. Při stavu 4:4 vše záleželo na výsledku souboje Ing. Charváta s Ing. Kopeckým. Přesto, že Ing. Kopecký ještě na 14 jamce byl 3 up, zbývající 4 jamky prohrál. Tím byl uzavřen výsledek celého utkání ve prospěch GCP 5:4.

O sezóně 1936 toho bohužel mnoho nevíme. Mezinárodní amatérské mistrovství ČSR se konalo opět v Mariánských Lázních. Zvítězil v něm hráč z USA J.W.Bailey. O Mezinárodním mistrovství ČSR dam bohužel informace nemáme, ale ze souvislostí lze s vysokou pravděpodobností předpokládat, že je opět vyhrála E.v.Szlavy (v následujícím roce před mistrovstvím se o ni hovořilo jako o úřadující mistryni)

Ve Švestkově poháru, mistrovství GCP na rány, se opět utkali naši přední hráči na motolském hřišti. Obhájce titulu, J.Lüftner, hrál vyrovnaný golf a výkonem 77 (39+38) skončil druhý. Zvítězil H.Tonder, který po špatném prvním kole 43 vytvořil ve druhém kole nový amatérský rekord motolského hřiště výkonem 33 ran. Tento rekord byl vytvořen v době, kdy motolské hřiště končilo svoji existenci. Deset let byl Motol hlavním stanem českého golfu. Švestkův pohár se již v Motole nikdy nehrál.

Vrcholem sezóny 1936 a největším mezinárodním úspěchem Hanno Tondera byla česká účast ve Velké soutěži národů v Baden-Badenu. Turnaj, který se konal v olympijském roce a zřejmě v přímé souvislosti s Olympiádou, byl předzvěstí budoucích mistrovství Evropy družstev. Každá zúčastněná země byla reprezentována dvoučlenným družstvem. Soutěž se hrála na rány, na 72 jamek. ČSR byla zastoupena hráči Hanno Tonderem a Sášou Schubertem. Kromě ČSR se zúčastnily týmy Velké Britanie (Thirsk, Bentley), Francie (Carlhian, Leglise), Holandska (Calkom, Schill), Itálie (Luzzato,Fraschini), Německa (Beckerath, Hellmers) a Maďarska (Lauber, Lanyi). Z našich hřišť jsme znali Laubera z Maďarska a Bentleye z V.Britanie, který se v Otevřeném mistrovství ČSR v roce 1935 umístil jako nejlepší amatér.
Výsledky této mimořádně kvalitní soutěže byly následující:
.

Výkon H.Tondera byl největším překvapením turnaje. Nechal za sebou oba reprezentanty Holandska a Maďarska a druhé hráče Velké Britanie, Francie , Německa a Itálie. S.Schubert podal solidní výkon, na samé hranici svých možností, ale na evropskou špičku to nestačilo. Mimořádný výkon H.Tondera z roku 1936 nebyl dosud žádným českým amatérem v soutěži takovéhoto významu překonán.

19. října 1936 byl založen nový Golf Club Brno. Tím vyvrcholilo čtyřleté úsilí o založení této brněnské golfové základny. Stálé hřiště bohužel klub neměl, využíval pouze příležitostné tréninkové prostory.

©ing. Prokop Sedlák 2001